Novinky

Je už jasné, že Česká republika nedočerpá z evropských fondů desítky miliard korun. K tomu, aby se situace neopakovala i v programovém období 2014–2020, by měly přispět i změny v legislativě. Výbor, který řídíte, teď například projednává novelu zákona o veřejných zakázkách. Řeší to problémy?

Zatím máme na stole pouze dílčí novelu. Ta velká, nebo možná rovnou nový zákon, má vzniknout někdy během příštího roku. Než vstoupí v platnost, tak uplynou už dva roky z nového programového období. Současný návrh tedy přináší jen několik úprav, které by měly pomoci všem zadavatelům veřejných zakázek, nejen těm čerpajících peníze z evropských fondů, zejména zrychlit výběr zhotovitele. Ruší se povinnost zadavatele zrušit zadávací řízení, pokud obdržel pouze jednu nabídku, nebo po posouzení nabídek zbyla k hodnocení pouze jedna. Opakovaným zadávacím řízením dochází k jeho prodlužování. V případě čerpání prostředků na určitý projekt z evropských peněz se pak také stávalo, že se nestihly lhůty pro jeho realizaci. Neznamená to ovšem, že zadavatel nemůže takové řízení zrušit, jestliže mu tato jediná nabídka připadá nevýhodná. Co však považuji za závažné, je možné obcházení zákona tím, že se firmy mezi sebou domluví a podáním fiktivních nabídek zabrání zrušení zadávacího řízení z důvodu podání jediné nabídky. Jak se uvádí v důvodové zprávě tohoto vládního návrhu, prokazování takových dohod je pak značně problematické. Takovému nebezpečí kartelových dohod by přece mohlo zabránit rozšíření hodnotících kritérií.

O to se novela rovněž pokouší. Jenže už teď zadavatelé mohou vybrat i jinou než nabídku s nejnižší cenou. Kdo si to ale troufne zdůvodnit tak, aby beze strachu čelil trestním oznámením, jejichž podávání je nyní v řadě míst téměř politickým folklórem? Snaha, aby cena byla sice významné, ale ne jediné kritérium se bude podle mého názoru obtížně prosazovat. Na jednání výboru poslanci diskutovali o tom, že by zadavatelé přivítali možnost získat o firmě, která se uchází o veřejnou zakázku, reference. Zazněly i příklady, kdy firma vznikne účelově kvůli zakázce, či nemá solidní základ a zkušenosti, takže v průběhu stavby zkrachuje a město či obec stojí před velkým problémem. Jenže přišla studená sprcha. Vyžadovat si reference jako součást zadávacího řízení směrnice EK nedovoluje. Mohou se při tzv. velké novele zvažovat i jiné možnosti, které třeba navrhuje Úřad pro ochranu veřejné soutěže. Firma by podle smlouvy musela dát bankovní záruku, že stavbu dokončí. Pokud by se tak nestalo, tato kauce by propadla zadavateli, který by musel řešit dokončení stavby a mimo jiné by se dostal do časové tísně. Do kritérií už má být nově zavedena i možnost hodnocení vlivu na zaměstnanost osob se ztíženým přístupem na trh práce.

Vláda navrhla, aby nadále zůstal limit pro tzv. vícepráce na úrovni 20 % ceny původní veřejné zakázky. Na jednání výboru však prošel pozměňovací návrh na zvýšení limitu na 50 %. Hodnotíte to jako dobrou změnu?

Pro doporučení sněmovně, aby takový pozměňovací návrh přijala, jsem nehlasovala. Zastánci argumentovali tím, že 26 zemí EU má 50 %, jen Slovinsko má 30 % a my 20 %. Povoluje to i směrnice Evropské komise. V tomto případě jsem však obezřetnější a obávám se možného zneužití, zejména neúměrného „podstřelování“ nabídek v zadávacím řízení. Už teď je to velký problém a některé firmy kalkulují s tím, že nabídnou nižší cenu, vyhrají a pak se „zahojí“ na vícepracích. Přiznejme si, že nejde o ojedinělý jev. Když pak zadavatel vícepráce nepovolí, setkává se občas zase s tím, že dílo je odvedeno v nižší kvalitě, než očekával. O tom, zda pro vícepráce zůstane limit 20 % nebo se zvýší na 50 %, rozhodne sněmovna při hlasování ve třetím čtení na prosincové schůzi.

Kdy vůbec může zadavatel rozhodnout o provedení tzv. víceprací?

V současném znění zákona je formulace, že potřeba víceprací, tedy dodatečných stavebních prácí nebo služeb, musí vzniknout v důsledku objektivně nepředvídaných okolností. Rozhořely se spory, co všechno měl zadavatel udělat, aby zjistil objektivní názor. Měl k projektové dokumentaci, zpracované odborníkem, ještě shánět oponenty, podrobovat ji mnoha zkoumáním? Situace, kdy zadavatel veřejné zakázky může za všechno, tedy i za chyby projektanta, je skutečně neúnosná. Takže se navrhuje změnit větu tak, že potřeba víceprací „vznikla v důsledku okolností, které zadavatel jednající s náležitou péčí nemohl předvídat“. Nejde o pouhé slovíčkaření, ale podle vlády nelze snímat odpovědnost za profesní pochybení z osob, s jejichž pomocí je zadávací dokumentace připravována. Ani nelze očekávat, že zadavatel bude třeba po provedení sond odpovídat za to, že po odkrytí celé vrstvy má podloží jinou strukturu a stavba se prodraží. Na druhé straně musí zadavatel nést odpovědnost, pokud projektantovi jako podklady předá nesprávné nebo neúplné informace. Tato dílčí novela, ale především pak ta tzv. velká by měly zrychlit průběh zadávacích řízení a tím i čerpání prostředků EU, i když se samozřejmě týkají všech veřejných zakázek.

Zdroj:  APUeN