V pondělí se Maruška ze správy zapotila při hledání 25 let starých dokumentů, které si vyžádal úřad. Musela dokonce vytáhnout psací stroj z té doby, aby vyplnila jeden formulář. Recepční Lenka se udiveně dívala na stroj a ptala se, jestli ho bude Maruška snad zapojovat do počítače, čímž rozesmála celý tým. Její kolega Radek se zase pobavil nad doklady Lenky K, kde na účtence od smetáčku do auta bylo napsáno "spodní prádlo neměníme, peníze nevracíme". Jirka C je hrdina. Squash byl tentokrát už v pondělí. Jirka dostal raketou do kolena. Jasně, že neúmyslně. Říkal, že prý v pohodě, že to nebolí, červené až krvavé ho měl dost, ale je statečný. Část NARu si k večeru udělala malý teambuilding v kině. Birdman není špatný film, ale ani nic úplně převratného, což jsme vlastně od 9 nominací na Oskara očekávali. V úterý dostal Radek nový rychlý počítač. Moc si ho pochvaluje a jeho pracovní tempo tím pádem půjde zcela jistě nahoru. ZuzKa s Kristinkou měli pracovní schůzky v Bratislavě. Poslední byla naplánována na hodinu a Krista měla v plánu ji určitě zkrátit. Když to ani po dvou hodinách nevypadalo na konec debaty, začala ZuzKa přemýšlet o přenocování v Blavě. Když se sejdou tři, kteří si rádi vykládají, je to malér. Řešili jsme pojistky aut a po srovnání nabídek a hodnot vozů jsme užasli nad rozdíly. Syn Lukáš houstonovské Márie reprezentoval školu ve vybíjené. Mezi porubskými týmy vyhráli a postoupili do celoostravského kola. Jedloš s Verčou zašli ochutnat do divadla Aréna Ruskou zavařeninu. I když byla v pozadí znát tradiční Čechova receptura, nově nakořeněné představení bylo velmi chutné a celý večer tak mimořádně výživný. Ve středu pozvali kolegové Jedloše na ranní squash. Zapomněli mu říct o změně místa a tak, ačkoliv dorazil včas, nemohl se zúčastnit boje na kurtech. Byl mimo a byl nevrlý. Houstonský polský Piotr byl slovenským dodavatelem v telefonu pochválen, za jeho velmi pěknou češtinu. Piotr byl potěšen a Češi vyjeveni. Proběhla první sdružená aukce nového pražského partnera, který tímto ušetřil svým klientům náklady na pohonné hmoty. Jirka Š koupil dětem budík, aby se nezlobily na rodiče, že je brzy ráno budí do školky. Teď budou z obliga. Ve čtvrtek zavítal marketingový Jiřík do vegetariánské Burfi na vyhlášenou specialitu, Happyburgery, a ač je sám milovníkem spíše nezeleninových pokrmů, prohlásil, že lepší jídlo v letošním roce ještě nejedl. Beata s sebou vzala ZuzKu do Polska. Ten den se slavil svátek zvaný Tlustý čtvrtek. Je to poslední den před velikonočním půstem a ve velkém tam jedou koblížky. Nabízí je na pumpách, na univerzitě, ve firmách, prostě všude. Mají takové, o kterých ZuzKa ani netušila, že můžou existovat. Avokádový koblížek, s vaječným likérem, s pomerančovou kůrkou. Držela dietu a mrkvový nedávali, takže to byl den plný odříkání. Jirka Š jel ráno vlakem do Prahy, kde splnil pár IT úkolů, měl pár schůzek a večer omrknul bobovou dráhu. Monika dostala dva podezřelé emaily a zkoumala, jestli to není vir. Po pečlivém prozkoumání přílohy otevřela a pochopila, že to Malcolm poslal scan domácího úkolu z angličtiny. Lukáš K se konečně dostal ke svým klíčům, které mu minulý týden spadly do výtahové šachty. „Klíčová služba“ měla oficiálně stát 500 Kč, ale 200 Kč na pivo nakonec stačily a navíc byl pochválený, že konečně někdo ví, kolik je na pivo. Monika vyzrála na své auto, které je za mrazu nedobytné. Nastupuje ze strany spolujezdce. V pátek využil český tým Jirku Š, který byl ještě v Praze, a mohl tak převzít školení dalšího obchodního řetězce za Ivu, která onemocněla. Tomáš se zabydluje v Praze a český tým má radost, že je zase plná kancelář. Ke klientům přibyla další pražská nemocnice. Piotr žasl nad rozmanitostí českého jazyka, protože se dověděl, že máme hlemýždě neboli šneka s budkou, a taky slimáka bez budky. Zejména fonetické znění slova "hlemýžď" ho na několik delších okamžiků přivedlo do opravdu dobré nálady. ZuzKu cestou na oběd zastavil bratr Harakrišna a řekl: „Slečno, Vy kouříte. Pojďte se ke mně učit, já Vás toho zbavím. Nechám Vás u nás na statku dojit krávy, to Vám bude i slušet“. Tento týden jsme zaznamenali trochu více telefonátů z Chorvatska, jak účastníků, tak klientů. A zajímavé bylo, že chorvatské firmy byly i v aukcích vyhlašovatelů jiných zemí. A Nataša byla šťastná, že si může popovídat chorvatsky. Díky mezinárodním klientům o PROebiz slyšeli i v Ázerbájdžánu. jam
Back to Top