Tobogan / blog

V pondělí se nic až tak zvláštního nestalo, normální pracovní program. Hledání shod a snaha vyhnout se najedovaným. Balík odpoledních porad byl neobvykle krátký. Na týdenních reportech, kterými porady začínají, dokonce zazněl smích. Lukáš V nás zaskočil a napekl na narozeniny špenátový závin. Počáteční nedůvěru vystřídaly pochvaly. Dobrý závin. V úterý ráno ve vlaku na Prahu se polila Jana kávou. Měla na výběr praní na záchodě nebo rychlý nákup nové halenky. Zkusila první řešení, které pomohlo z nejhoršího, a protože kolegové ji ujišťovali, že žádné další fleky nevidí, rozhodla se to dál neřešit. Další narozeniny u technické podpory, tentokrát v DEVu. V úterý jsme přáli Cíťovi. V centru Prahy u kolegů z OTIDEA jsme zorganizovali speciální seminář pro nemocnice, který vedla Alenka Ševčíková, a byl o jednotlivých krocích v procesu zadávání veřejné zakázky s eAukcí. Diskutovalo se tak moc, že se nestihlo probrat všechno z nachystané prezentace. Po semináři čekal moravský tým poklus zespoda Václavského náměstí až k vlaku. Měli na to pouze 14 minut, stihli to, ale chvíli popadali dech. Ve středu Ondra doškolil administrátory klienta a potom spěchal do firmy ke svému novému stolu. Ihned po odchodu Lucky na mateřskou se svolením všech obsadil její stůl, aby nemusel sedět zády do uličky. Nové místo si užívá. V předvečer 1. máje se upalovaly čarodějnice nejen v údolí Berounky, ale určitě i na mnoha jiných místech. Tahle Valpurga z Dobřichovic u Prahy se v pozdním odpoledni ještě vyhřívala v jarních slunečních paprscích , aby pak skončila v žáru svatojakubské noci FOTO. Také Danka s Adélkou vyrazily na hrad na slet čarodejnic. Daly si klobásu a cukrovou vatu, u dědy mladá čepovala kofolu a inkasovala hosty, za což si vysloužila skákacího pavouka. Domů odcházela s motýlem na obličeji FOTO. Ve čtvrtek bylo volníčko :-) V pátek bylo v práci poloprázdno, plus minus půlka lidí. Z Německa přišla pochvala za Města a eAukce. Malcolm končí s anglickým překladem. Monča Sch. dělala mezi kolegy veřejnou sbírku na 6 centů, aby si mohla vyúčtovat doklady. Korunové prasátko měla plné ale to eurovo-centové nikoliv. Sváťa zrušil dovolenou, asi mu bylo po nás smutno, a tak přišel pracovat. Dopoledne se ve dveřích zjevil Miro. Šéf od něj dostal k přečtení jeden výtisk jeho bakalářky o eAukcích. Nataša si zajela na výlet do Německa na hrad Oybin, FOTO. V mlze byl tajemný a nádherný. Honza Š. vyrazil na pánskou cyklojízdu na rychlebské stezky. Tři dny ježdění byly úžasné! Na společnou fotku požádali náhodně kolemjdoucího trempíka jestli by je nevyfotil... Na otázku, jim nám nevadí, že na fotce nebudou mít nohy, odvětili, že to nějak překousnou.. výsledek je překvapivý FOTO :-) jam

Pondělí bylo velikonoční, týden byl krátký, proto i tobogan bude tentokrát kratší. V úterý nastoupila do NARu Jana Virágová, která převezme práci trafika pro český tým za Žanetu, mizející do Anglie. Nějakou dobu se jí věnovala Lucka a snažila se vysvětlit, co děláme a jaká práce ji čeká. Potom přijela i Žaneta, která začala Janu zaučovat detailně. Obě zůstaly v Ostravě celý týden. Lucka v kanceláři pracovala poslední den. Další dny už z domu a na konci měsíce ji začíná mateřská. Zatím si neumí představit, že by nemohla pracovat, ale na druhé straně uznává, že je víc unavená a běžné práce ji zaberou víc času. Ve slovenském týmu také začaly změny, tou první je přesun Iarky z Houstonu na pozici školitele a trenéra. Petr D. ji pomůže zaučit a postoupí na pozici obchodníka, který ale obchodník moc není, spíš konzultant. Iarka se vrátila z domova v rumunském Nadlacu a šéfovi udělala radost, když dovezla jejich typické uzené salámy, na které si pamatuje z dob, kdy Rumunskem s přáteli putoval. Ve středu nebyla Iva v práci, protože vyslyšela prosby kamaráda kadeřníka a byla za modelku na soutěži účesů v Brně. Ivě totiž sluší všechno. FOTO. Ve čtvrtek jsme mohli okouknout nový sestřih a barvu. Paráda, vzpomínka na Velikonoce :-) Teď se při debatách s Ivou musíme soustředit, aby nám oči moc neutíkaly k barevné ofině. Všichni dodavatelé se rozhodli, že si popovídají s Dankou. Ta má obvykle na pevnou dva hovory do roka, už ve středu to byl asi šestý hovor a Maruška jí chtěla přidělit přístroj na stůl. Ubránila se. Odpoledne Maruška vyrazila po úřadech a Radek měl službu u dětí. Danka reagovala poznámkou, tak se klidně sbalte a nechte mě tu samotnou, a na to se Lenka usmála a začala si balit tašku. Člověk si musí dávat pozor na jazyk. Ve čtvrtek večer věšeli Jirka C a Honza Š obrazy a bojovali s rovinou. Autor tvrdil, že je bude věšet s nimi, ale potom tvrdil, že bude raději pracovat, a tajně je sledoval. Svědci říkají, že se smál. Marketing se měl sejít s Kubou Šmídem kvůli aktualizaci loga. Kuba zapomněl. Logo je už aktualizované. Zuzka pracuje na programu konference eBF a průběžně nás informuje o potvrzené účasti dalšího mezinárodního hosta. Danka vidí konferenci z druhé strany, zpracovala její předběžný rozpočet. V pátek ráno sledoval autor, jak budou kolegové na jeho obrazy reagovat. Dopadlo to dobře. Oslavili jsme 24. narozeniny NARu. Na začátek jsme si připili šampaňským na dobrý pětadvacátý rok a pak ředitel mluvil v kuse skoro hodinu. Říkal, že jsme dobří. Potom nám s marketingem promítly studijní film o rozdílech mezi jednáním žen a mužů a úplná tečka patřila marketingovému týmu, který nám připomněl ty nej události minulého roku. Velkou kytku dostala Lucka, odcházející na mateřskou a růžičku od šéfa za výjimečnost dostali Iva, Iarka, Bea, malá Lenka a Jirka C. Houstonová Majka poslala FOTO synova díla z výtvarné výchovy, kdy se pokusil zhmotnit svého oblíbence. Dali jsme hlavy dohromady, abychom zjistili, kdo to je, a myslíme si, že Majka může být spokojená, to bude určitě Einstein. O víkendu si Jana zkusila dalším pokusem přiblížit skandinávské komedie. Tentokrát prubla norskou. Několikrát během filmu jí málem vhrkly slzy do očí. Mile smutný film. Překontrolovala pak plakát, ano je tam uvedeno KOMEDIE. jam

honza-a-byk1.jpg V pondělí onemocněla recepční Lenka, tak jsme ráno měli trošku hektičtější. Poslala hezký seznam rozpracovaných úkolů a my jsme je všechny zvládli. Večer šel šéf na pivo s Jirkou Š a Martinem S a dlouho diskutovali o budoucnosti a časovém plánu proebizovské čtvrté verze. V úterý za námi přijela exNARovská Monika Kozielová, dřív náš hotline, pak pár let ve Skotsku a teď třetím rokem skorošéfka hotýlku na Novém Zélandu. Kdo bude mít zájem, máme tip na výlet. Nestihli jsme přezout Peťovi auto a ráno byl tomu hodně rád, když na Slovensku projížděl Harmaneckou dolinu ve sněhové vánici. Honza s Verčou si ze zvědavosti zašli na vernisáž mezinárodního projektu "FIGURAMA 2014" v dole Michal, figurama.cz, a přestože se říká, že figurativní zobrazování je na ústupu, tak bylo na co koukat. FOTOVe středu dokázal Mira někdo po dlouhé době pozitivně zaskočit. Byl na jednání u klienta, který za jeden rok zvládl realizovat 80 nadlimitních a 200 podlimitních zakázek, a to v kolektivu pouze tří lidí. Úžasný výkon. Šéf přišel do práce už v 6 hodin ráno! Po cestě na vlak do Prahy se mu pokazilo auto. V Praze probíhaly pohovory na novou Žanetu (ta mizí do Anglie). Lenka to zvládla za oba. Ondra si užil jedno z nejpříjemnějších školení poslední doby. Jeho účastníci byli v nastavování eAukcí málem rychlejší než on a zajímaly je veškeré podrobnosti. Více takových. Sváťa pobavil svým tvrzením, že při seskoku padákem se nemůže nikomu stát, že by netrefil letiště. Pak pozval kolegy na květnový kurz parašutismu. Danka upozornila, že mezi námi je podle ní jedna, která letiště nenajde z vrchu ani ze země. ZuzKa sevřela čelisti a šla si to s ní vyřídit. Jana se na cestách zastavila za kamarádkou Alenou, která jí ukázala úplně maličká telátka. FOTO. Alenin manžel Honza je frajer, nebojí se drbat dospělého býka na zadku. Danka s Adélkou večer pekly buchty ve tvaru velikonočních vajíček. Pekla vlastně Adélka, máma jen trošku pomáhala. Ve čtvrtek byly Žaneta s kamarádkou v Národním technickém muzeu, tam objevily oddělení Věda hrou. A tam si hrály na policajty, letištní kontrolu, daktyloskopy, hledaly pachatele vraždy a únosu. Samozřejmě vše pod změněnou identitou. FOTO Šéf byl na rychlé poradě v Bratislavě, kde se o nás jednalo jako o PROebiz Think Faktory. Znalostní fabrika, to je dobré. Pak pospíchal na koncert Rédla, Janouška a Lenka. Bál se, že tam usne. Nakonec to prý nešlo. Nataša poslední dva týdny překládá web do chorvatštiny a už bude mít brzy hotovo. V pátek měla ZuzKa (hlavně z kraje dne) dobrou náladu, což se dalo poznat z toho, že ji bylo všude plno a slyšeli jsme ji ze všech kanceláří. Taky jí to hrozně pálilo, a tady je možné, že to všem nesedlo. Nataša už delší dobu hledala boty na jaro, ale s konečným výběrem pomohl až Andrzej. Našel je během chvilky, a to za poloviční cenu. Musela se předvést na Houstonu. Andrzej zapůjčil klobouk, aby byla fotka stylová. FOTO Ředitel se zavřel na několik hodin s úspěšným německým nákupním specialistou a probírali spolu problémy šíření eAukcí, zkušenosti s nimi a možnosti spolupráce. Ondra s Evčou dlouho do noci balili koláče na první roznášku. O víkendu, tentokrát krásně dlouhém, byli všichni aspoň trochu pod vlivem svátků Adík Špalík pomáhal malovat vajíčka, FOTO, Honza zase na velikonočním menu na Filipce objevil jednu lahůdku pro fajnšmekry - pořádnou masitou žemlovku, FOTO, Jarda využil hezkého počasí, vyjel na kole a pouze mobilem udělal moc pěkné fotky FOTO, FOTO a FOTO, a fotbalista Lukáš od houstonovské Majky si vykoledoval hezkou výslužku, FOTO. jam

moja-foto-tbilisi.jpg V pondělí bylo Velké pondělí a všichni jsme se sjížděli v Ostravě. Miro z cest hlásil problém. Z kamiónu, který se chystal předjet, vyletěl od kola nějaký disk, který po cestě skákal směrem k Mirově oktávce. Trefil jen chladič a poškodil plast, ale auto bylo pojízdné. FOTO a FOTO. Když Peťo vystupoval z vlaku, vypadnul mu mobil pod vlak a zůstal ležet opřený o kolejnici milimetry od kola vagónu. Spolu s výpravčí usoudil, že ho kolo mine a tak bude jistější, když počká, až vlak odjede. Od toho okamžiku každý, kdo nastupoval Peťa upozornil, že má pod vagónem mobil. Dopadlo to dobře. Jeden z nás si špatně přeložil telefonát ženy o pooperačním stavu domácího králíka a všem okolo smutně oznámil jeho skon. Kondolovali jsme. O pár hodin později informaci dementoval. Vyhnuli jsme se komentářům. Večerní bowling navštívili vývojoví partneři za Slovenska a příjemná Marcela z APUeN sk. V úterý jsme školili partnery, se kterými spolupracujeme na nových projektech. Školili jsme je, vzali na badminton, večer na pivko. Jirka Š si dokonce nechal v práci notebook, což byl vlastně historický okamžik, který se stane tak jedenkrát za deset let. Noo, tak úplně to pravda není, skrytě podváděl s malým tabletem. Odpoledne odjela čtveřice holek do Zagrebu. Lenka, Zuzka, Bea a Nataša. Slovinští celníci byli udiveni složením posádky. Dvě Češky, Polka a Chorvatka. Večer přišla Peťovi zoufalá sms „Kde je PeMiho tlačítko?“ PeMi jako Peťo Mikuláš a jím objevené kouzelné tlačítko na hromadné uzamčení prázdných buněk v aukční síni, samozřejmě nazvané po svém objeviteli. Víte, kde ho najdete? Daniela s malou Adélkou a Renčou byly u Dědošky na holčičím mejdanu. Adélka snědla dortíky a zabrala si celé letiště pro sebe a trénovala hostitelčina psa Alexe. S dalším pozváním bude možná problém. Ve středu jsme řešili opravu poničených stolů v nových pražských kancelářích. Protože dodavatel je z Ostravy, musely se poškozené i nové desky převážet mezi Prahou a Ostravou. Holky v Zagrebu měly velký den. Tři prezentace eAukcí na významných centrálních úřadech a mezi schůzkami ještě nákup bot. Večer úspěšně proběhl zátěžový výkonový test na serverech. Jaro Lexa je v Gruzii. Transparency international ho vzali na výlet. Rozsévá moudro o veřejných zakázkách a určitě přidá i něco o jejich elektronizaci. To dá, je dobrý. Poslal fotky: Hotel v gruzínštině, Most v Tbilisi a Obchod místních specialit. Zástupce americké mateřské společnosti našeho klienta v Česku a Evropě nás požádal o plán rozvoje na pět let a kontroloval, jestli uvažujeme o překladu proebizu do čínštiny. Ve čtvrtek se Miro s Igorem zúčastnili konference o Odpovědném veřejném nakupování, kde se seznámili s panem Shaunem McCarthym, nositelem Řádu britského impéria za zásluhy o udržitelnost a Olympijské hry v Londýně a také si poslechli prezentaci ministryně Tominové o tom, že pokud bychom v tendrech podporovali dražší, ale lokální firmy, nebrali by jim práci levné, ale nekvalitní polské firmy. Doufejme, že pan McCarthy neumí česky a že mu to tlumočníci nepřekládali. Oba Jirkové si udělali s šéfem dlouhou poradu při cestě do Bratislavy (žádné spaní) a ještě i po cestě domů. Měli hodně témat. V Zagrebu proběhl třetí eAukční den za dosud nejpočetnější účasti zájemců. Když večer auto našich kolegyň vjelo do Česka, vydechly Chorvatka a Polka spokojeně „Už jsme doma.“ Fajné. Po vydatnějším dešti se nám do kanceláře vrátily kyblíky. V pátek si Ondra a Radek přivstali na badminton. Radkovi se moc nechtělo, ale Ondrův přemlouvací rituál neustál. Výsledkem byla Radkova výhra, obstojně propocená trika a Ondrovy bolavé nohy. Holky za Zagrebu se vrátily a kanceláří se opět nesl Zuzčin hlas, jak nám líčila všechna dobrodružství. Uvědomili jsme si, že v NARu je bez ZuzKy ticho a smutno. Marketing navrhnul, aby se jeden z nových sw nástrojů určený pro mnoho evropských zemí jmenoval JOSEPHIN. Šéf k tomu dokonce svolal krátký brainstorming. Naši mladí namítali, že to bylo v minulosti porno. Starší se udiveně nechytali a tvářili se, jako by byli o něco ošizeni. jam

ruce.png V pondělí šéf s Jirkou Š a Dankou začali poradu už v devět ráno nad kávou a zákuskem. Z tiskárny nám dorazila dlouho očekávaná publikace Města a eAukce. Je krásná a na tvůrce jsme pyšní. V úterý přijel za námi do Ostravy nový potencionální partner, se kterým jsme probírali různé možnosti spolupráce. Odpoledne se naložilo Jirkovo auto až po střechu a společně s Lenkou se vydali na cestu do Prahy. Stěhování pražských kanceláří začíná. D1 byla ucpaná, jeli pět hodin. Večer se ještě sešli s Mirem a Igorem v hospůdce na pivo a probrání plánu stěhování. Jedloš s Verčou si zašli na inspirující přednášku na téma "Jak antičtí Sparťané čelili strachu". Přestože přednášející měl drobné obavy, že jede z Prahy přednášet do Ostravy o Spartě, nic se mu nestalo. Návdavkem je pak kromě strachu zbavil obecně zažitých nepravd o sparťanské výchově, takže Maruška, která se má narodit začátkem června, se má nač těšit. Večer se Monika s obavou v srdci spojila se svojí rodinou, aby jí potvrdili, že si pracovní mobil opravdu zapomněla doma. Nepřipouštěla si, že by to mohlo být jinak, protože svěřené věci hlídá jako ostříž. Všechno prohledali, mobil bohužel nenašli. Hrozná situace. Volali i dopravci, který Moniku vezl do Ostravy, ale ani tam nedostala uklidňující odpověď. Bezpečnostní incident, nedalo se nic dělat, a i když byl večer, musela zavolat Jirkovi Š, aby se zablokovala simka. Všechno ztraceno, zoufalství vyhrálo. Už jen automaticky asi po padesáté šesté prohledala batoh a zapadnutý mobil objevila. V tu chvíli ji dostihly rozporuplné emoce. Má se radovat? Nebo raději plakat? Protože se vše stalo v první dubnový den, mohli jsme to uzavřít jako aprílový žert, i když dost krutý. Ve středu ráno to v pražské kanceláři začalo, všechen nábytek snést o patro níže a doplnit novými stoly a skřínkami. Bohužel přepravce nám poničil nové stoly, takže musíme řešit reklamaci. Adélka se v novém jarním oblečení postavila před mámu, aby viděla, jak moc jí to sluší, a řekla, že to už by se Krajčo mohl do ní zamilovat. Ve čtvrtek byli trenéři českého a moravského týmu Iva a Ondra podpořit pana ředitele na konferenci v Otidea. Jana s Lenkou si naplánovaly dvě schůzky. Na tu první došly do historického centra Prahy po svých, včas a bez jakýchkoliv problémů. Cesta na druhou se ovšem nečekaně zkomplikovala. Nejprve nemožností odeslat sms žádost o jízdenku na tramvaj. To se po několika pokusech podařilo pouze Lence, tak nakonec koupila dvě. Po necelé půlhodině jízdy ovšem zjistily, že jsou na opačném konci Prahy, než potřebovaly, protože firma měla na webu dvě adresy, bohužel jako první pro nás tu špatnou. Po omluvě a ujištění, že jsou na cestě, nastal opět problém s koupí jízdenky a potom cesta na správné místo. Jednání bylo úspěšné a za odměnu byly provedeny provozem firmy. Odpoledne proběhly pohovory na nového traffika CZ týmu. Stačily dva dotazy a mohli jsme v jednačce zůstat sami. Web firmy a informace o ní z šesti zájemců o práci z prvního pohovoru znali pouze dva a další se rozhodli, že na podobné dotazy nechtějí odpovídat, tak hned zkraje odešli. Zůstali čtyři, z nich řídit auto mohl a chtěl pouze jeden, ostatní se podívali na nás a na dveře, jestli tedy mají taky odejít. Další pohovory probíhaly lépe, tak jsme si do druhého kola vybrali. Jirka Š naložil do kufru zbytky po stěhování, přibral spolujezdce šéfa a Janu a vyjel na zpáteční cestu do Ostravy. Malý prostor, spousta času, tak mohli společně probrat tisíce věcí. Šéf si trochu stěžoval, že si nemohl ani na chvíli zdřímnout. V pátek byla publikace Města a eAukce vložena na stránky sckn.cz, kde nás najdou knihkupci. Ráno si Monika před odchodem do práce vařila žampiónovou polévku a náhle se bytem linula krásná vůně dřeva. Jen pár sekund stačilo, aby Monika pochopila, že to nebude polévkou, ale hořícím dřevěným prkýnkem na krájení. Večer v klubu Parník se udála Malá Ostrava. Celou ji připravil Milan Kaplan a Zuzka pomáhala. Klub byl vyprodaný, skvělá atmosféra, postupně na scéně devět účinkujících, všichni byli výborní. Končilo se až po jedenácté hodině a nikomu se moc nechtělo odcházet. Muzikanti své výkony navzájem hodnotili až do ranních hodin. jam