Jako vejce vejci. Pondělí bylo ve znamení rybích narozenin. Jana a šéf dostali na narozeniny své dokonalé napodobeniny – viz foto, možná jen Jana má ve skutečnosti ještě o něco větší čupřinku. Sláva vítězům a čest poraženým. Tak tohle u Aktivit neplatí. Večerní turnaj v Aktivitách byl nemilosrdný a plný strategického plánování. Občas se projevili mírné jazykové bariéry, např. když se hádala „věc na cti“, Zuzka začala „čest jinak“, polská Marta regovala okamžitě: „ahoj“. Andrzejův karafiát potěšil v úterý každou ženu ve firmě (vzhledem k tomu, že tato událost byla zmíněna v úplně každém dámském příspěvku do Toboganu, tak to bylo velkolepé). Andrzeji, mezinárodní den mužů je 19. 11., bude stačit víno nebo klobása. Díky. Očista á la Jedloš. Jedloš od neděle držel 60 hodinový půst. Ve středu ráno si pochutnal na rozmixované řepě s jablkem. Trochu se obávám, že to nikoho nepřekvapí. Máme pro tyto případy i odborný termín, jsou to tzv. Jedlošoviny. Bardzo interesująca podróż. Oskar ve středu odjel na dovolenou do Polska. Nocleh nebyl nic moc, ale jídlo bylo o to horší. Koumáci. Jirka C. ve středu a ve čtvrtek cestoval po Slovensku od západu na východ a zpět. Pochvaloval si, kolik přibylo nových dálničních úseků během krátké doby. Češi jsou ovšem o něco vynalézavější. Dálničních úseků přibylo taky dost a ještě k tomu bez práce. Stačila jen úprava terminologie v zákoně a pár nových značek. První pečení. Dance ve středu v servisu oznámili, že se jí na motoru vozu ohřívala kuna, naštěstí nic nerozkousala. Žádný profík to nebyl, takhle nešikovně se nechat usmažit a k tomu bez pořádného efektu. Šlo to i bez ní. Ve čtvrtek pan ředitel našel po pár měsících parkovací kartu, věřili jsme, že se to jednou stane. Je to umění nebo řiť? Lenny mi na žádost o příspěvek do Toboganu poslal tuto fotku. Nevím přesně, jak si to mám vyložit. Neplave, ale skákat umí. Ano, řeč je o Lenčiném 14 dnů starém iPhonu 6. O tom, co spadl do záchodu a už se z toho nevzpamatoval. Prý byl v té zadní kapse jenom pikosekundu a vyskočil sám. Ve čtvrtek večer už se ve velkém pekly bůčky. Monča S. musela dokonce navštívit Sofii, aby měl její bůček ty nejlepší podmínky. V pátek se po několika týdnech ve firmě objevil Radek, ale jen na chvilku. Pohyb trošku pomalejší, takže vlastně jen přibelhal a zase odbelhal. Taky proběhla testovací eAukce na prodej skladovací kapacity plynu. „Další Gałuszka na cestě. Nikdy by mě nenapadlo, že v NARu najdu přátele a manžela.“ Těmito slovy se v pátek rozloučila Beatka při odchodu na mateřskou. Pátek byl jinak opět ve znamení oslav. BŮČEK OPEN (viz foto a foto a taky reportáž, ale pozor, dělá to nebezpečně silné chutě). Pátek byl velký den. V práci jsme vedli řeči o tom, jak kdo pekl nebo bude péct bůček. Večer v sedm začal v šenovské hospodě Na Lapačce čtvrtý ročník akce BŮČEK OPEN. Organizovali ho Kaplani se ZuzKou. Vyšlo jim to. I poslední účastníci, kteří opouštěli ve tři ráno sál, se usmívali. ZuzKa se zúčastnila akce i jako soutěžící. Poprvé pekla bůček s podporou kuchařsky vyspělejší kámošky. Z nováčkovské neznalosti, kterou bylo nakrájení masa před pečením na dvoucentimetrové kostky, udělala výhodu. Její bůček byl rozpoznatelný a tak šlo lobbovat. Soutěže BŮČEK OPEN se zúčastnilo třicet vzorků. Včetně zastoupení domácí kuchyně Na Lapačce. Byla to velká bitva. Hodně diskuzí. Hodně kuchařských emocí. První cenu poroty získal Radim Pláček, hoteliér z Kopřivnice. Největším překvapením byla ZuzKa. Vyhrála jednu druhou (porota) a jednu první cenu (publikum) - FOTO. Šéf tancoval úsporně, protože pořád ještě kulhá. jc
Back to Top
