ANO, je to pravda. Volby skončily a i přes to, co si mnoho lidí myslelo, svět zatím stále existuje a žádná Apokalypsa se nekonala. Až tedy na můj oblíbený, stejnojmenný film, jenž jsem již poněkolikáté stihl shlédnout i přes to, že má víc než 3 hodiny. Po Velkém pondělí nás tentokráte nečekala žádná sportovní aktivita ani film a všichni se v poklidu rozešli do svých domovů. Tedy všichni až na našeho fotbalového fanouška Radka, který se vydal do Heligonky na představení Sudí, pohled na svět fotbalových rozhodčích. No, snad nedostal žádnou kartu za nesportovní chování. Celé úterý se pak Jirka Š. těšil na s kamarády domluvený squash. Těšil se tak moc, až zapomněl objednat kurty a tak se místo toho vydal s dětma do zverimexu. Netrvalo dlouho a Špalkovic ratolesti měli jasno. Na vánoce chtějí akvárium. Jirka nicméně nebyl jediný, komu v úterý jeho pečlivé plány nevyšly. Radek s kamarádem si vyrazil do třineckého kina na slovenský dokument o korejském aktivistovi v anglickém jazyce s českými titulky. Bohužel se však naskytly technické potíže a přes veškerou snahu se nepodařilo sladit titulky s obrazem. Prý se ozývali nějaké anonymní protesty, ale z toho co vím, tak byli v celém kině pouze oni dva. Zas tak anonymní asi nebyli. Po třetím opětovném spuštění filmu, kdy veškeré úsilí ze strany promítajících přišlo vniveč, oba se smutným výrazem v obličeji biograf opouštěli. Úterý bylo poměrně plodné i pro pana ředitele s Jedlošem a Zuzkou ve Štramberském hotelu Gong. Zatímco šéf přispíval svými zkušenostmi, Zuzce poněkud vyhládlo. Asi jen málokdo by si pomyslel, že je schopna toho pozřít tolik. A myslím, že překvapení byli i samotní pořadatelé. Naštěstí Zuza ví, kdy je třeba přestat. V tomto případě to byl moment, kdy už na stolech nic k snědku nezbylo. Je pravda, že mohla něco nechat i našemu panu řediteli. Ten musel mít pořádný hlad. Nevím však, proč se vydal pro několik Norimberských párečků až do Prahy na „Václavák“. Hlad zkrátka dokáže divy. Ale při té příležitosti pozjišťoval novinky ohledně NENu. Andy s Kamčou vyrazili do Varšavy na Nákupní konferenci – FOTO a FOTO. Prý jim tam zpíval i Fredie Mercury. No, nevím, co tam popíjeli. Jediná alternativa, která mě napadá je, že přiletěl zpátky. Janča s Lukášem se vydali na domluvenou schůzku s potencionálním klientem. Potencionální byl tedy do té doby, než jim v okolí jejich firmy v mezičase vysbírali všechny houby. A to i přes to, že Janča byla v lodičkách na jehlách a šatech. Naštěstí byl její sběračský pud, dokonalý čich a bezchybná orientace v zalesněném prostoru, který by záviděl i samotný Rambo, větší, než obava o obuv. Avšak stačilo otřít bláto, smést pavučiny a vytřást jehličí z vlasů a byli připraveni na kýženou schůzku. Mezi tím si Kamča užívala oslavy narozenin. Ne těch jejích. Ale její kamarádce nadělili nejlepší dárek, co může taková partička dam nabídnout. Pořádnou dámskou jízdu - FOTO. V neděli už pak odpočívala s dcerkou u dlabání dýní ve skoro strašidelném, halloweenském stylu - FOTO a FOTO. V pátek jsem také obdržel mail od „nějaké“ Hanky Hladišové. Se studem v obličeji jsem se musel Radka doptat, kdo že to je ta paní Hladišová, a proč mne oslovuje, jako bychom se znali. Prostě jsem si ještě pořád nezvykl na změnu příjmení naší Haničky. Promiň Hani. Pro teď se s Vámi loučím a opět přeji všem úspěšný nadcházející týden. JC
Back to Top
