Přípravy na letošní eBF vrcholí a toto 11-té bude jedniček a superlativů opravdu plné. Poprvé bude letos také vernisáž lidí kolem nás. Díla, která k nám do Ostravy začínají přicházet, dávají tušit, že e-aukční svět je plný malířů, sochařů, fotografů a jiných uměleckých kreativců. Myšlenkou vernisáže se zřejmě pod tlakem ZuzKy nechal spontánně strhnout i Honza Z. a zaslal svou uměleckou prvotinku ze základky. Oceňujeme zažloutlý nádech papíru, rychlost a hlavně tu snahu! :-) Zuzka nezačala pracovní týden nejlépe. Nejdříve zjistila, že ji nefunguje telefon, den na to ji přestal fungovat také notebook. Data zachráněna, stroje vyměněny a smůla vybrána na dlouho dopředu. Vše pro má ale i svá proti a naopak. Toho půl dne, kdy neměla telefon, jsme se s kolegy výborně slyšeli i polohlasem a zjistili jsme, že venku na ulici jdou slyšet i auta. Jiřík C. se v rámci lehké střevní disproporce pustil do samostudia všeho možného, co mu přišlo v danou chvíli a na daném místě pod ruku. V jednom z časopisů pak narazil na článek s názvem: „Jak dobře umřít a ušetřit u toho peníze“. Co dodat. Literatura hodna místu nálezu. :-) To Dančina Adélka má úplně jiné starosti. S končícím letním časem se rozhodla napsat dopis Ježíškovi, dala ho za okno a za pár dní zjistila, že dopis zmizel. Když viděla, že vše zafungovalo podle plánu, tak se slovy, že do prvního toho napsala málo, začala chystat dopis druhý. Ve středu jsme mohli zaregistrovat opravdovou perličku. Do kalendáře se při vepisování porady k eBF podařilo do školící místnosti pozvat, krom všech kolegů, také Citigo a Rapida. Jejich účast jsme nakonec oželeli. Jirka Š. měl cestovatelský týden. Středa konference K2 v Brně, čtvrtek Praha u klienta a v pátek Bratislava s Kristou a jednání o možném propojení sw. Přes tento hektický týden zvládl ještě třídní schůzky a hlavně kulturu v podobě koncertu Kryštofů, který prý lze směle označit nejlepším za posledních 10 let. Juraj, náš slovenský kolega, posledních 14 dnů stáčel hovor vždy k jednomu tématu. Andulka – výborný společník a nenáročný mazlíček. Dostal totiž dvě od kamaráda, který je už nemohl mít a tento roztomilý páreček narušoval značně jeho představu o rozvržení dne a noci. Přesto, že se snažil hodně, nikoho z nás nezlákal. Své snažení pak obrátil směrem ke svým sousedům a uspěl. Harmonická symbióza nového majitele a našich opeřených hrdinů je, díky nedoslýchavosti paní sousedky, která si je vzala, zaručena. Na společném obědě jsme pak s některými kolegy obdivovali přeměnu stravovacích návyků Honzy Jedličky. Náš kolega byl ještě před rokem zarytý vegetarián. Na páteční oběd si dal pečené koleno a poté, co jej dojedl, nepohrdl ještě nabídnutým kuřecím řízkem v trojobalu. Myslím, že tento příběh se šťastným koncem, by mohl ukázat ono pomyslné světlo na konci tunelu i jiným vegetariánům. Pro ně i pro Vás všechny nakonec ještě jedna pěkná fotka z podzimních sobotních Hukvald od Danky a Adélky. Podle fotky počasí vyšlo :-) Pěkný pracovní týden. Oskar
Back to Top
