Tobogan / blog

trojfázové_nastupovanie.jpg Pondelok sme začali obmedzeným režimom. Elektrikári oznámili, že nepôjde prúd. Nakoniec sme pod prúdom boli, ale dalo nám zabrať nepoužiť kanvicu na rannú kávu. Slovenský tím stavil na istotu a zašiel do kaviarne. Dokončili sme firemnú výsledovku a niektorí poobedovali s Malcolmom. Práve tu ZuzKa zistila, že nestihla naštudovať európsku smernicu. Odlet do Bruselu sa blíži. Pustila sa preto do príprav eBF. Pondelňajší večer „ajťáci“ a „developeri“ nahadzovali vychytávku obchodného tímu. Obchod aj tak brblal. :-) V utorok zobrala Jana so sebou Peťa Š. Tak ako pred rokom, stihol na schôdzkach iba mlčať. :-)  Callcentrum katalógu BASE zrýchlilo prevádzku CRM aplikácie o 9000%. Jirko Š. vyzdvihol ďeťom občianky, aj keď dokopy nemajú ani 5 rokov. Dankina Adélkasi dokonale zorganizovala čas a stihla osláviť narodeniny v škôlke aj doma. Ako to tie deti len robia? Streda. Peťo Š. navštívil hračkáreň. S majiteľom mali málo času, tak mu všetko rýchlo vysvetlil, a potom sa konečne hodinu hrali.Cestou späť sa zľutoval nad stopárom. Z priekopy vyskočili ďalší dvaja. Fajn chalani s dredmi po týždňovom reggae festivale. Jirko Š. rozbehol rokovania so šikovnejším providerom serverov. Po schôdzke vládla spokojnosť. Danke doktorka poradila buď more, alebo trpezlivosť. Ani jedno jej však nemohla dať na recept. Vo štvrtok po obede Honzo Š. pochopil, prečo sú niektoré parkovacie miesta ráno stále prázdne. Ukázal nám trojfázové nastupovanie do auta. FOTO. Vojto sa skoro naučil Andrzejovo priezvisko. Pri spelovaní do telefónu pani vysvetlil, že mail má poslať na coolbinskeho (pozn. kulbinski@proe.biz stále platí). Lukáš K. si vybral prvý dovolenkový deň a oslávil sestrine promócie rodinnou prehliadkou Ostravy. Špalkovci odišli do Jeseníkov, aby sa nadýchali čerstvého vzduchu. Jirko vydržal neposielať maily až deň. V piatok sme oslávili narodeniny Monči S. z hotline. Marketingoví tím predviedol súdržnosť a daroval kyticu trikrát. Moravský tím chcel vždy vysmiatej hotliňáčke kúpiť citróny a sledovať, čo to urobí s jej večným úsmevom. Česko-poľský kolegovia si stavili, že v sobotu na EURO 2012 vyhrá buď Česko alebo Poľsko. Šéfa sme videli asi hodinu, potom nabral smer dovolenka. Víkend sme trávili rôzne. Lukáš K. pomáhal kamarátovi rozlúčiť sa so slobodou, Jardovi C. dalo zabrať 70 km na bicykli, slovenský Peťo opäť navštívil Dny Karviné, ale všetci sme, bez ohľadu na hokejový alebo futbalový šampionát, chytali bronz.

PeMi

prazske-forum.jpg V pondělí od rána vrcholily přípravy na pražské workshopy. Stále se registrovali další účastníci a my jsme počítali místa, jestli se vejdou do sálu. Chystaly se prezentace, bloky a průpisky, ale také IT vybavení. Asi největším oříškem byla logistika velkého počtu lidí rozložená do tří dnů. ZuzKa slíbila dovézt majiteli Lávky něco typicky ostravského. Dali jsme hlavy dohromady a vydedukovali, že asi největší překvapení (ticho) vyvolá kus černého uhlí. Od Honzova dědy, který pracoval celý život na Dukle, jsme kus uhlí dostali s poučením, že to je poslední vytěžený kus z jeho dolu, tak ať tam v Praze ví. Danka zahájila týden návštěvou doktora, skolila ji virózka a skončila v posteli. Marodily s dcerou obě, jedna zánět v krku, druhá v uchu, jedna nemohla mluvit, druhá neslyší. Jejich komunikace by stačila na několik komiksů. V úterý jako první vyjelo do Prahy auto se Šárou, Lukášem, Zuzkou a Bárou. Celou cestu měli vypnuté rádio, měli s sebou Zuzku. Buď telefonovala, nebo z ostatních tahala drby. Stavili se v motorestu, kde tréninkově dokázala docílit 100% slevy na poplatek za WC. Jirka C. naopak ráno vyjel na e-aukční seminář pro dodavatele do Bojnic. Pár kilometrů před Žilinou byla uprostřed cesty asi jeden metr čtvereční velká a půl metru hluboká prasklina. Ti, kterým se nepodařilo díru objet, stáli podél silnice s prasklými gumami, zlomenými koly, apod. Za přibližně sto metrů vzdálenou zatáčkou stálo asi šest k akci připravených odtahových vozů. Jedno z nich taky měnilo kolo. Kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá. Než nový člověk řekne, že by s námi zkusil pracovat, může si nás okouknout „v akci“. Tak jsme měli asi tři hodiny na Hotline návštěvu, koukal, a potom jsme se dohodli, že ho ta práce zajímá. Morki je od úterý velký kluk a bydlí sám. Skoro. Zařídil si nový domov s přítelkyní. Na cestu do Prahy se balil sám, byl přesvědčen, že na nic nezapomněl. Až na to, že si sbalil pouze společenskou obuv. První parta zjistila, že sál je nachystaný, doplnili jen židle okolo stěn a bylo hotovo. ZuzKu vylekalo, když Lukáš chystal projektor a řekl, že první dvě řady musí pryč, že blíž ho nedá. Pak ale šáhl pro druhý projektor s širokoúhlým objektivem a s úsměvem oznámil, že to už vyřešil. ZuzKa rozehrála svůj šarm a pouze přes mírný odpor pana domácího dostali jídlo za ostravské ceny. Ve středu proběhl první den Národního e-aukčního fóra pro veřejný sektor. Pro Šáru to byl vlastně druhý workshop, ale před rokem, kdy podobnou akci zažil jako čerstvý nováček, ještě moc nevnímal a nevěděl na co dřív koukat. Tentokrát to bylo jiné, hezké, zajímavé a přátelské. Jak přes den, tak večery v hotelu kde byla perfektní obsluha, výborná kuchyně a příjemné diskuze s přáteli. Jana, Lucka, Barka, Jirka C, Honza a Morki využili faktu, že bydlíme kousek od Karlova mostu a šli se po workshopu projít. Prodírali se přes Karlův most, Kampu a Nerudovku až do kavárny u Zavěšenýho kafe, kde je to malebné a je na co koukat. Morki chtěl hned vyzkoušet, jestli si to zavěšený kafe může dát, ale bylo mu vysvětleno, že nemůže, když na něj má… Jirka Š odpoledne odjížděl z Prahy zpět a bral do auta ZuzKu, což nám bylo líto a cítili jsme se jako sirotci. A taky bylo neúnosné ticho. Zavezl ji do Zlína, kde ji ve čtvrtek čekaly přijímačky na školu. Danka po kontrole u lékaře dostala další léky, ale už jí bylo trochu líp, tak začala z domu pracovat. Její tým nadšením nehýřil, dokonce jí po dvou hodinách komunikace doporučil, že by si mohla jít lehnout. Ve čtvrtek proběhl workshop pro firmy. Myslím, že se nám podařilo nachystat zajímavá témata a hodně se diskutovalo. Po akci se Monika R., Beata, Marcelina a Standa procházeli centrem Prahy. Na Ovocném trhu našli Kavárnu POTMĚ. Ani to nejde popsat, nevšední zážitek, a ještě k tomu si mohli odnést hrnečky. FOTO Dostali přislíbeno, že Kavárna brzy navštíví OSTRAVU! Cestou domů se jedna parta kousek za Prahou na D1 stavila na pizzu sebou a k tomu si koupili půllitrovku vody za 5O,- Kč. Morki na to reagoval slovy: „Jak je možné, že jsme strávili dva dny na workshopu jak výhodně nakupovat, a hned na to si koupíme tu nejdražší vodu v republice?“ Lukáš a Šára se vraceli autem spolu, stále bylo o čem mluvit, rádio opět nezapnuli. Šára poznal úděl IT. Že na akci chodí první, odchází poslední, a pak ještě musí dovézt techniku do firmy. Pomohl a jako člen IT by byl super. Škoda, že ho Jana nedá. Jirka Š se na základně zapojil do práce na Hotline, bylo toho ten den opravdu hodně. Mimo jiné volal klient, který nepotřeboval nic zásadního, ale už předem se omlouval, že to neví, že je „lama“. To nás pobavilo, problém jsme společně vyřešili, a pro čtenáře uvádíme: Lama je český termín používaný na internetu a vychází z anglického slova lamer (lame = chromý). Výraz je pejorativní až hanlivý, označuje neschopného nešikovného uživatele, který neumí aspoň všeobecně pracovat s počítačem (popř. s nainstalovanými programy), a ještě s tím obtěžuje a zdržuje ostatní uživatele. ZuzKa nám hned odpoledne volala, že dala test z kreativity a logiky, ale nevěděla, jak se jmenuje německý prezident. Možná byla v telefonu i trochu vulgární. V pátek přišel post fórumský syndrom. Všichni jsme byli unavení, ospalí, a každý s tím bojoval po svém. Šára celý den žužlal zbylé hašlerky z akce. Radek trochu litoval, že akce už skončila, říkal totiž, že byl v kanceláři neuvěřitelný klid a mír, mohli si pouštět rádio nahlas, jak chtěli, stejně tak klimatizaci, žádné fakturace, objednávky. Proběhly další pohovory do polského týmu, na které se Monika R těšila celý týden a doufá, že teď už někoho k sobě určitě najde. Grafička Hanka udělala další „nástřel“ nové podoby webu PROe.biz. Šéf se usmíval, takže se snad pohneme z místa a bude aktualizace. Jirka Š s Lenkou a Kristou vyjeli už brzy ráno do Bratislavy. Jirka školil a holky si mezitím oběhly několik schůzek. Všem se dařilo a odpoledne se spokojeně vraceli domů. O víkendu si Jirka Š užíval děti, Jana oslavila narozeniny synů, Adéla zůstala v Praze, Lukáš relaxoval na chatě bez televize a pc a díky přítelkyni, která nezabalila nabíječku, tak i bez telefonu a Bára uprostřed křižovatky položila motorku i s instruktorem autoškoly.

jam

patecni_porada.jpg  V pondělí se z Velkého pondělí udělalo malé pondělí a v úterý se Velké pondělí vypustilo. Pokud tomu nerozumíte, vůbec nevadí. Ve zkratce: proběhly porady týmů a o půl páté odpoledne nás šéf seznámil s novinkami a s létem.  Šára je už celkem zvyklý na komolení svého příjmení, ale tentokrát to bylo silné kafe. Cituji: "Jak že se jmenujete? Šárka?" "Ne, Šárský" "Šárovský?" "ŠÁRSKÝ!!" "Žárský??" "Ach jo, tak třeba Žárský, no."  Kanceláře máme pod střechou a vzhledem k tomu, že je pod ní někdy horko, a většina moravského týmu špatně snáší klimatizaci, přistoupili někteří k radikálnímu řešení. Ventilátor, větříček, pohoda.  Morki byl u grafika Ivana a dávali dohromady první verzi dvojlistu na eBF.  Na závěrečném odpoledním mítinku měla Danka s sebou Adélku, které se porada moc nelíbila, šéf ji vážně moc nezaujal, a co pět minut se ptala, kdy už bude konec.  V nočních hodinách proběhlo setkání části marketingu s Kubou v šéfově stodole. Před zmrznutím byli vysvobozeni večeří v kuchyni.  V úterý byl Kuba s Šárou na prezentaci v historickém městě. Na radnici zjistili, že kontaktní osoba sídlí v jiné budově přes náměstí, takže přidali do kroku, aby jim mezitím nachystaná e-aukce neskončila. Na novém místě získali překvapivou informaci, že jsou očekáváni přímo na radnici, takže to už běželi zpět, aby stihli alespoň konec e-aukce. Naštěstí se prodlužovalo a město, díky našim sportovcům, projevilo velký zájem si systém vyzkoušet.  ZuzKa dokončila s Ivanem jarní verzi dvojlistu eBF a ještě stihla několik kusů vytisknout, aby si je mohl vzít Milan na jednání k primátorovi Ostravy, kde se jednalo o podobě záštity nad konferencí.  Na konci dne jsme probírali, ve kterém blázinci by nám bylo nejlépe. Účetní tým preferoval pro šéfa ten pod Tatrami, Radek se spokojil i s Vysočinou, argumentoval, že je tam hezky, areál sice trochu do kopce, ale hodně zeleně. Ještě že si můžeme vybrat.  Po třech měsících mohl zase Jirka Š na squash. Užil si to, dokonce i vyhrál, takže se těší na pravidelné sportování.  Ve středu ráno v šest naložil šéf Lucii a ZuzKu a zamířili do Prahy na kontrolu přípravy sálu na Novotného lávce pro Národní e-aukční fórum a na jednání s potencionálními partnery listopadové konference.  Lukáš ze slovenského týmu držel palce sestře, která dělala státnice. Večer ji uklidňoval vínem a dobře. Povedlo se.  Rituálem Jany před cestami na schůzky je zastávka na benzině za tunelem a vonící kafe do auta. Když už měla teplý kelímek v dlani, přijel na pumpu neplánovaně i Šára. Dvě stejná auta vedle sebe. Probrali novinky, popřáli si fajn den a rozjeli se za svými klienty.  Proběhl pohovor na dalšího člověka na Hotline. Je kombinací Čecha, Poláka a Němce, což nám vyhovuje a měl by nastoupit v polovině června. Jmenuje se Sebastián, toto jméno už v NARu bylo.  Jiným se různé katastrofy dějí maximálně jedenkrát za deset let, my musíme měnit disky hlavního serveru v kancelářích po měsíci.  Danka odvezla auto na servisní prohlídku a vyřízení stk. To, že si ani po osmi letech nepamatuje spz už bere pán v servisu s úsměvem, když ovšem nevěděla ani stav tachometru, tak už komunikaci převedl na jiný stupeň a komunikoval s ní stylem…. dejte mi takovou tu růžovou kartičku… ano, a taková ta krabička, kterou najdete ...  Krista chytla na víkendové grilovačce známost se sestrou salmonely a po marném domácím boji dostala pěknou postel na jipce ve fakultní nemocnici.  ZuzKa jela z Prahy vlakem a šéf s Luckou ještě zamířili do Bratislavy na další poradu přípravného výboru slovenské asociace APUeN. V Bergu se potkali s Peťom, Lukášem a Trenkim.  Ve čtvrtek ve školící místnosti proběhl kurz eAukce a zákon 137/2006 sb. o veřejných zakázkách. Byl naplněný pracovníky blízkých měst, přijela nás podpořit také paní Vačkářová z olomouckého magistrátu a hodně se diskutovalo.  Lucka byla celý den jako na trní a vyhlížela šéfa, který jí slíbil dlouhou samostatnou poradu někde venku na kafi, aby probrali nahromaděné úkoly. ZuzKa se jí smála a říkala „Vítej do klubu.“  Vítek zvládnul zkoušky a uzavřel studium. Gratulujeme!!!  Morki nahodil nový facelift Toboganu, hurááá.  V pátek, ostatně jako téměř každý pátek, bylo v NARu dost rušno. Jirka Špalek s Danielou a šéfem šli raději úřadovat ke snídani do kavárny.  Lukáš vstoupil do malé zasedačky, kde se právě radil moravský tým. Jana jeho přítomnosti hned využila a položila mu dva dotazy. Ostatní z týmu se přidali a informovali Lukáše, které IT zařízení jim nefunguje, a žádali o nápravu. Stejnou chybu Lukáš už nikdy neudělá.  Lucka se usmívala a pochichtávala. Možná to bylo tím, že se jí konečně podařila uskutečnit alespoň hodina ze slibované dlouhé porady s Milanem.  Šéf výjimečně zmizel dřív, protože ho čekalo několik oslav s přáteli. Na konci víkendu říkal, že se sklání před mediální hvězdou pražských mejdanů Agátou Hanychovou a dalšími pařmenkami, protože každodenní večírky jsou podle něj hodně tvrdý chleba. 

jam

hotel_houda_golf_a_beach_club_tobo.jpg V pondělí nastoupila do slovenského týmu nová asistentka Jana Zajacová, a tak se tým rozšířil na šest lidí. Mária má po operaci kolene, zatím do NARu nedoskáče, ale dohodla se s Jirkou Š na práci z domu, takže ladí a testuje to, na co není v práci čas. Na pohovoru s Poláky jsme si předvybrali mladíka, který ale česky moc neuměl, proto jsme mu nabídli, že ho nejprve zaměstnáme v baru na Stodolní, aby měl možnost být v každodenním kontaktu s běžnou češtinou, a na konci léta uspěl u jazykového testu. Váhá. ZuzKa přijala telefonát uprostřed kanceláře a my jsme nemohli neslyšet, jak se jí volající ptá na cestu. Suverénně odpověděla, že jasně, že vysvětlí. Odtáhla telefon od ucha a nás všech se nahlas zeptala, jestli známe adresu. Nevěděli jsme sice kterou, ale z jejího pohledu bylo stejně jasné, že odpověď vlastně nečeká. Danka trávila ráno po školkách. V jedné Adélce zaplatila program na týden (v úterý přijel Hopsalín lékař, ve středu se fotili, ve čtvrtek jeli historickým trolejbusem na výlet do zoo a ještě poplatek za maňáskové divadlo) a ve druhé podepsala smlouvu, aby tam Adélka mohla v létě chodit. Ještě zastávka na účtárně, zaplatit školné a stravné, a do práce už došla s prázdnou peněženkou. Svátek měly podle kalendáře Moniky. Přáli jsme té polské i slovenské a zjistili jsme, že polská svátek slavila už 4.5. a slovenská 7.5. No nemohla by to ta Unie sjednotit? Ale holkám přejeme i tři oslavy. Zmákli jsme několik porad a odpoledne začali kolegové postupně po skupinkách odjíždět do Bratislavy. Jako poslední opustil NAR šéf. Večer se na zahrádce penzionu Berg na kraji Bratislavy se sešli narovští s některými proe.bizovskými uživateli a přáteli. Sedělo se dlouho do noci. ZuzKa zjistila, že se jí vrací angína a prožila celý večer se zázvorovým čajem. I tak měla úspěšný večer, protože získala šéfův souhlas s cestou na konferenci do Bruselu. V úterý začal první workshop v rámci slovenského Národního e-aukčního fóra. Úterý patřilo veřejným obstaravatelům a těch se v sále petržalského Technopolu sešlo více než stovka. Úvodní přivítání na slovenském fóru měl pan primátor Bratislavy Doc. RNDr. Milan FTÁČNIK, který převzal nad konferencí záštitu. Odpoledne po prvním dni konference si bratislavští organizátoři udělali výlet na Děvín. Ten jim zavřeli před nosem, ale mohli ho obejít dokola, což zkusili. Přitom je málem sežrali komáři. Luláš, po přežití brutálního útoku komárů na obličej, přišel na to, že je lepší zamezit jejich přístupu k odhaleným částem těla FOTO. Ještě že Děvín zavřeli, kdyby je totiž nesežrali komáři, dozajista by kolegy spláchla průtrž, která přišla asi tak 5 min po šťastném odjezdu z této komáří farmy. V Česku ve večerních hodinách proběhla kontrola vedená Janou a Kubou, jestli se Vítek dostatečně učí na státnice. Nervozita byla patrná, i když o horninách toho ví opravdu hodně, takže věříme, že zkoušky dá. Držme palce v pondělí 28. a v úterý 29. května! Ve středu ráno pokračovalo bratislavské fórum druhým workshopem pro firmy. Zase bylo plno, atmosféra příjemná, prezentující skvělí, čas jsme dodrželi. Jana s Kubou byli na cestách v západních Čechách. Zajímavé schůzky a informace. Cestování si zpříjemnili muzikou a povídáním o všem možném. Několikrát se nit hovoru stočila na dobré jídlo a vaření. A tak poslechli Šáru a v chebském Špalíčku si Jana dala husí játra s jablky na víně a Kuba boršč. Obojí skvělé. Speciálně pro Tobogán vyfotili nejužší uličku ve střední Evropě. FOTO. Šára je gurmán. Byl taky na cestách a pochvaloval si ubytování v hotelu u jezera. Zašel si na candáta s tvarohovou omáčkou v rybářské baště, FOTO. Bratislavčani se rozjížděli pomalu. Po konci workshopu jedni balili techniku, druzí jednali a další trpělivě čekali u aut a pak hurá domů na základnu. Lukáš slíbil napsat reportáž, jak on to viděl. ZDE ZuzKa byla nemocně tichá. Šára je hrdina. V noci neohroženě rozehnal bandu, která mlátila samotného kluka. Zavolal na policii a díky tomu, že z okna křičel, že všechno natáčí na video a policie už jede, se lumpové rozprchli, kluk přežil a policie rváče pochytala. Ve čtvrtek se NAR zaplnil, všichni se z Bratislavy vrátili spokojení a ZuzKa zůstala doma v posteli. Musela pravidelně podávat zprávy o stavu teploty. V Čechách přesednul Kuba do auta k Šárovi. První schůzka, prezentace sw, dopadla skvěle, na druhé schůzce byli přivítáni slovy: „Co tady chcete?“ a tak rychle dopili kafe a vypadli. Stává se. Během dne se oba snažili bezvýsledně dovolat Janě, a tak se vsadili, komu zavolá zpátky dřív, ten je lepší. Šárovi volala jako prvnímu, tak se s pocitem absolutního vítězství a s úsměvem od ucha k uchu pochlubil Kubovi: "Tak co, už Ti Jana zavolala? Mě už dávno." a Kuba s klidem řekl: "Jo volala, a k svátku jsi jí přál?? Já totiž jo." Lenka se zastavila do eCentre na frape a jednání o rozšíření licence. Jirka Š musí vymyslet, jak zabezpečit chod serverů a Hotline, když 11. června nepůjde proud. Zjistil, že zapůjčit si větší diesel agregát není vůbec jednoduché. Peťo nastoupil na čtyřdenní otcovskou dovolenou. Dokonce třikrát pral, dvakrát vařil, třikrát žehlil. A takto vypadal on, dcerka a byt v sobotu večer FOTO. Danka se připravovala na páteční poradu s panem ředitelem a Jirkou Š. Když byl seznam témat hotov, uvažovala, na kolik dnů by asi museli někam odjet, aby vše probrali a vyřešili. Lukáš měl smolné sportovní odpoledne. Před fotbálkem si skočil na dýmku. První půlhodinu plíce neměl, pak je hledal, a když je konečně našel a už mohl i běhat, spoluhráči píchli balón. V pátek zase konečně všichni spolu v NARu. Normální zmatek, kdy se musí všechno z týdenních úkolů dohnat. Jirka s Dankou a se šéfem si zašli na pracovní snídani do kavárny Ostravanka. Šéfovská snídaňová porada se zalíbila, asi proto si ji chtějí za týden zopakovat. (Nebo nestihli všechno probrat.) Lenka si dokonce udělala slovenskou i polskou poradu. Morki byl u Ivana (grafika) udělat beta verzi dvojlistu pro eBF. Lucka s Dankou vybrali pět obrazů pro stěny v call centru. Pan Petr Kajnar, primátor Ostravy potvrdil ochotu poskytnout záštitu listopadovému eBF. Jirka Š musel odpoledne hlídat děti, Eva měla nějaké vyřizování, takže když jsme mu volali a potřebovali ho u porady, v telefonu jsme místy slyšeli víc malého Adama, než Jirku. Jirka Cudlín s katalogovou Zuzou a s šéfem diskutovali o dalších možných posunech katalogu BASE. Víkend. Monika S. vyměnila doma v kuchyni vánoční ubrus. I přesto, že se ji dcera snažila přesvědčit, že už ani nemusí, že Vánoce za chvíli zase budou. Šéf si zajel na otočku do Prahy na představení Slunečního cirkusu. Vstupenky byly březnovým narozeninovým dárkem. Výlet i představení byly skvělé. Všem obdarovatelům díky za zážitek.

jam

Pondělí bylo náročné, ale fajn. Poradní den, Velké pondělí. Lukáš si to počítal a vyšlo mu, že se účastnil šesti porad. Ale prý se radí rád. Marketingovému týmu se podařil jeden rekordní úspěch, prezentaci na večer měli hotovou už půl hodiny před začátkem. Honza přišel do práce se sádrou na ruce a tak se nevyhnul častým dotazům, co že se mu to stalo. Tak ještě jednou. Ve velké rychlosti na prkýnku a čtyřech kolečkách se nevyplácí nevšimnout si dírky v cestě. Přiložená fotka pár minut před pádem. FOTO. Báře začátek týdne moc nevyšel. Po neúspěšné zkoušce, která měla být s panem profesorem lážo plážo, bude muset omezit domácí práce, které hlavně v době zkoušek ráda vyhledává, aby se nemusela učit. Večer na Slezské jsme slavili 22. narozeniny NARu. Pozvali jsme bývalé NARovské a přátele a partnery těch současných. Začalo se bowlingem. Bývalí NARovští poskládali jedno družstvo, my tři. Lukášův tým vyhrál, ale zůstal stín příkoří. Když vyhrává Zuzka, většinou se hraje o bednu šampíčka, když vyhrává Lukáš, tak se ani jméno vítězného týmu neřekne přede všemi. No je to nějaká spravedlnost? Celý tým marketingu byl jako na trní a po bowlingu drželi palce svému horkému favoritovi na Nováčka roku – našemu mladému sympaťákovi Morkimu, který rozjel tvrdou předvolební kampaň, což se mu nakonec vyplatilo a opravdu dostal nejvíc hlasů. Bohužel cena na něho nezbyla, nějak jsme se přepočítali, ale dostal cenu za Událost roku. Dalšími Nováčky, kteří dostali nejvíce hlasů, byla Bea a Šára. Pozadu nezůstala ani ZuzKa a brala hned dva pamětní obrázky. Za Přátelství a Hvězdu NARu. Monika S z Hotline zase za Úsměv a Vstřícnost. Ani jsme si neuměli představit, že tyto ceny by mohl dostat někdo jiný. Potom už se slavilo, jedlo, pilo a povídalo. NARu popřál k narozeninám Dušan s výborným malinovým dortem. Dort byl úplně skvělý. Dušane, ještě jednou děkujeme. V úterý jel Jirka Š s Adélou školit k dlouhodobému klientovi, se kterým se máme rádi. Říkali, že měli velice příjemný den, hodně se diskutovalo co je a co není etické, co všechno můžou v e-aukcích soutěžit a podobně. Protože se nám večer nepodařilo propít celý účet oslavy, vymyslelo se, že půjdeme na Slezskou na meníčko. Jako bychom se domluvili, sešli jsme se kolem spojených stolů skoro všichni, akorát tolik meníček už ani nebylo. ZuzKa byla nucena si objednat zelný lusk, ale po čtvrt hodině přišla servírka s nabídkou nového menu, kuřecího plátku se sýrovou omáčkou. V té chvíli začala ZuzKa velmi hlasitě protestovat a všichni jsme se dověděli, že je na zelný lusk vlastně alergická. Jako úplně poslední z oběda odcházela Lucka s Janou a Bárou, které chtěly jen salát. Ve středu se Jirka C. vypravil do Jablonce za Mirunem (vývojářem katalogu). Už se stalo pravidlem, že do vlaku nasedá během po nádraží doprovázen hlášením „ukončete nástup a výstup, vlak je připraven k odjezdu“. Zatím se mu vždycky podařilo doběhnout. ZuzKa Jirku upozorňovala, že pokud se bude chtít po Jablonci projít, postačí mu 10 minut. Stihnul to za 7. Podařilo se pohnout se synchronizací katalogu dodavatelů s PROe.bizem, dělali dlouho do noci a nakonec si otevřeli šampus a šli spát. A ráno na novo. Nakonec byla mise úspěšná a kluci to doladili do finální verze. Jiřík chválil Miruna za výborný řízek na večeři. Jirka Š s Lukášem, Juniorem a panem Šídlem, zástupcem našeho externího dodavatele, jeli do Brna na jednání s potenciálním správcem serverů. Jednání dopadlo na jedničku s hvězdičkou, Lukáš ho shrnul asi takto: 10 káv (pili čtyři lidé), 2 čaje, tyčinky, 2 chipsy, 3 vizitky a velice příjemná atmosféra. Další jednání začalo o hodinu později, než kluci předpokládali a potom se protahovalo, až Junior musel několikrát hlásit pozdější čas návratu. A nakonec trochu dobrodružství. Jirkovo volvo bylo jediné auto, které vyjelo z parkoviště, protože se pokazila závora, nikoho nepustila, ale volvu to přes obrubník a trávník nevadilo. Jana s Kubou byli společně na schůzkách. Ta první byla hodně o improvizaci, na druhé opět slyšeli o vyloženě specifických komoditách a třetí byla velice příjemná. V Brně náhodou potkali Broňku a cestou zpátky si Kuba za Olomoucí dal do přehrávače Hegerovou a pěkně zdřímnul. Ve čtvrtek jel Peťo školit do Bratislavy. Z Ostravy vyrazil ve čtyři ráno a cestou slyšel v rádiu o nehodě na 221 km. Zrovna byl čtyři kilometry před tím místem. Jeho Lucie mu psala i volala, protože v bílém kombi zemřel Slovák. A Peťo jel v bílé octavii combi a je Slovák. Ještě před školením skočil na poštu, kterou asi o tři hodiny později vykradli a střílelo se z plynové pistole. Školení bylo skvělé, ale jen do 12 hodiny, potom začínal hokej. Takže poslední minuty do začátku hokeje, tedy konce školení, byly přesně odpočítávány. Lukáš si kupuje chrániče zubů, boxerky a chrániče holení, protože na tréninku krav maga si přestávají hrát. Zuza Nezhodka se loučila. Dostala růže a hodně dalších dárků, sbalila si věci ze stolu a zamířila do Prahy. Monika R. byla na schůzkách v překrásné Wroclawi (Wrocławiu). Všechny byly super, jen zpáteční cesta byla dloooouuuhá. Na dálnici byla bouračka a kolona aut měla přes 20 km. Měla hodinovou přestávku, seznámila se s okolo stojícími řidiči a popovídala si o kvalitě polských cest. V pátek byl Morki trošku nervózní a bledý a měl plno porad s kólcentrovou Zuzou ohledně dokončování CRM aplikace, snad si přes weekend trošku odpočinul u hokeje. Dopoledne jsme měli nejvyšší možnou návštěvu kolegů z eCentre a odpoledne z brněnského QCM. ZuzKa jednala s grafikem Kubou o dalších vylepšeních Coloringu a PROe.bizu. K jednání se připojil šéf a byl hned vyzván, aby nic neodkládal a hned vymyslel, jak udělat z Coloringu aplikaci pro celý svět. V sobotu se Peťo chystal odpovídat na „sportovní“ otázky jednoduše: „Fandím tomu, koho chléb piju.“ Není sranda být Slovák v ČR. V neděli jsme fandili našemu hokejovému týmu a byli rádi za třetí místo. Přejeme bratrům stříbrnou medaili, byli dobří.

jam