Tobogan / blog

V pondělí ráno jsme se sešli nad aktuálním stavem řešení některých požadavků klientů, probrali možnosti úprav a rozdali si úkoly do příště. Jirka Š zprovoznil šéfovi jeho novou osobní wifi tiskárnu a potom se sešel s Jirkou Lenertem nad testováním úprav pro klienta, který se zabývá prodáváním skladovací kapacity zemního plynu. Poradu vedení jsme osvěžili úvodní hodinou obchodních potenciálů, které komentují šéfové jednotlivých klientských týmů. Šéf si od nich vyslechl také komentáře k událostem na jednotlivých územích. Konečně po delší době se na ustarané Zuzčině tváři objevil úlevný úsměv. Taky nás mohlo napadnout jí ten těhotenský test koupit dřív. Kluci měli odpoledne další poradu vývoje. Snaží se scházet pravidelně, zatím jim to vychází a nese výsledky. Nová Ivana ze slovenského týmu neodhadla správně, která ze sester Kawulokových je mladší. ZuzKa ji vymazala z adresáře. V úterý se Peťovi ze slovenského týmu podařilo rozlousknout složitý oříšek. Zadával a hlídal aukci pro slovenského klienta, samozřejmě v angličtině, převážně pro maďarské dodavatele, ale tak, aby to vypadalo, že aukci realizuje belgická centrála. Administrována byla z Česka. Zuzka N. slavila narozeniny a dostala plno darů. Nepřehlédnutelná byla obrovská kytice oranžových lilií od neznámého ctitele. Vybíráme nového člověka na IT, proto proběhly dvě série pohovorů. Jana opět zamířila směrem do Prahy, ale tam dojela až pozdě odpoledne. Cestou v první firmě nevěřícně poslouchala, jak šéf nákupu popírá snad úplně všechna dávno prověřená pravidla aukcí. Odpoledne si Lenka s Jirkou Š pro jednání s klientem z Prahy vybrali kavárnu v brněnské Olympii a pochválili si domácí limonády i vzájemné úspěchy. Jarda C se večer vrátil z hor, kde zasvěcoval do tajů lyžařského umění zahraniční návštěvníky Špindlu. Jezdí tam pravidelně a zaznamenal teplotní rozdíly během dvou týdnů. Před 14 dny v neděli bylo -17°C, následující pátek mírně pršelo, poté v pondělí bylo -10°C a v pátek opět teplo a déšť. FOTO Peťova dcerka se stala členkou plaveckého týmu. Ve skupině je samozřejmě nejlepší, ostatním dětem ukazuje, jak se plave a za odměnu se už může i potápět. FOTOVe středu skončila akce „kulový blesk“ stěhování stolů a týmů v kanceláři. Byla velmi dobře nachystaná a hlavně se provedl důkladný rozbor všech možností, až nakonec stačilo přestěhovat pouze dva stoly. Peťův dokument, na kterém rozkreslil a označil přesnými kótami celou kancelář, se dobře uschová a určitě někdy použije. Danka je zase nemocná. Adélka přinesla další nemoc. Zase antibiotika. Jiné. Danka si myslí, že kdyby se v této situaci zeptala doktorky, jestli s námi může do rumunského Banátu, tak by ji hned vyřadila z evidence. Jana na cestách objevila stolařství, ve kterém dělají skvělé stoly, přesně takové, jaké neúspěšně poslední dva roky sháněla. Před měsícem stůl konečně koupila, ale byl vyroben v Indii. Americký šéf nákupního ředitele firmy z oblasti výpočetní techniky v Bratislavě pochválil Jirku Š za jeho rychlost při ovládání netbooku. Slíbili jsme, že po podpisu smlouvy vyměníme značku IT techniky. Lenka s Jirkou Š prezentovali velké nadnárodní konzultační skupině, jak funguje modul „Poptávky“ a co všechno nákupcům umožňuje. V poslední době se školí a školí a školí. V Praze proběhlo pravidelné školení, a protože začínalo trochu později než obvykle, mohla Verča konečně vyzkoušet RegioJet. Zjistila, že všechny rozdíly už zná z doslechu. A jsou pravdivé. Jako nejlepší ohodnotila bezproblémové internetové připojení po celou dobu jízdy. Opravdu bez výpadku. A samí pěkní a mladí stevardi. Jana byla večer v kině na Umělce. Černobílé, němé, ale moc pěkné. Ve čtvrtek řešil Peťo logistický problém. Potřeboval dostat obálku s dokumenty co nejrychleji do Bratislavy, aby se tam potkala se šéfem kvůli podpisu. Chvíli to vypadalo, že využijeme budoucího kolegu a pošleme ho na schůzku do Martina. On to měl cestou domů. Nakonec Peťo obálku zavezl do Karviné na vysokoškolské koleje, kde pár roků pobýval a svěřil ji jednomu zodpovědnému studentovi. Ten ji odvezl do Čadce a poslal do Bratislavy. Nebylo to zadarmo, musel mu slíbit, že vymyslí aukci na nákup hasičského auta. V NARu se všichni divili, že těch 50 kilometrů do Karviné a zpět Peťovi trvalo dvě a půl hodiny. Jirka Š ráno začal v QQ studiu, aby zase o něco posunul práci na dotačním projektu, jehož jedním výstupem jsou video spoty. Jestli a jak se to daří, můžete vidět na přiloženém FOTU. Podařilo se nám realizovat pilotní e- aukci u bankovního klienta. Pro začátek vybral nákup tonerů a byl příjemně překvapený výraznou úsporou. Po téměř dvou týdnech nemocenské a bratrově svatbě se do práce vrátila Beata a nestačila se divit, protože všude nacházela nové kolegy. Polský tým má plno práce s workshopem v Katovicích. Řeší inzeráty, pozvánky, nové nápady. Všechno nasvědčuje tomu, že akce bude zajímavá. V pátek začal Peťo obvolávat slovenské i maďarské účastníky aukce. Poznali jsme to podle toho, že se občas na ostatní zděšeně obrátil od telefonního sluchátka a zvolal: „Proboha, umíte tady někdo maďarsky?“ Výsledkem je, že má nyní několik maďarských kamarádů, se kterými si sice moc nerozumí, ale nakonec se umí dohodnout. Někteří z nás dostanou kalkulačku až když je jisté, že se ve firmě zapracovali. Jirka Š se po delší době vrátil do starých kolejí a byl v práci už ve 4:20. V kanceláři IT osiřel, všichni kluci odjeli na hory na Slovensko a nechali ho tam samotného. Mělo to ale své výhody, klid. Ten nevydržel dlouho, protože, nejspíš aby Jirkovi nebylo smutno, se za ním nastěhovali šéf s Lenkou a pořád se radili. Náš nový slovenský kolega Lukáš se přišel optat, jestli se na něho 1.3. těšíme, tak jsme řekli, že jo, a že už jsme ho stihli i povýšit - na juniora. První týden ve firmě si užila Ivana Gališová, která nastoupila jako trafic SK týmu. Zatím se jí všichni zdáme příjemní a milí, dokonce i pan ředitel. Snad to vydrží, i když na ni začneme hrnout práci.

jam

V pondělí Danka už opravdu nastoupila po nemoci do práce a Adélka do školky. Přivítali jsme nového kolegu Ondru Žídka v nyní moravsko-českém týmu. Moc se tam neohřál, protože byl posazen k Andrzejovi na hotline, aby posbíral co nejvíce zkušeností. Také jsme probrali spolupráci s potenciálním kolegou Vítkem, který za námi přijel z Čech a jediné, co o něm zatím víme, je to, že je skvělým trenérem baseballu a že ho doporučil Standa. Peťo byl na sebe náležitě hrdý, protože se mu podařilo dohodnout schůzku, o kterou se snažil už sedm měsíců. Pán nakonec povolil. Veronika večer vyjela na druhý konec republiky, kde další den měla školit. Cesta nebyla dobrá, od poloviny hustě sněžilo. Zuzčina kamarádka se naštvala. Napsala sms s vykřičníkem, že už ji nechce nikdy vidět. ZuzKa na oplátku popřála šťastný a dlouhý život. Okamžitě přišla odpověď, ať se vzpamatuje, že termín nikdy znamená jenom tento pátek. V úterý ráno bylo Veronice odměnou za příšerné cestování, že mohla školit na krásném zámku. Jana musela vycestovat za schůzkami už v pět hodin ráno. Cesty byly trochu namrzlé, musela opatrně a stavila se na své oblíbené benzince kousek za Ostravou na dobré kafe. Za chvíli si všimla, že má za sebou parťáka, a to doslova. Šára jel stejným směrem a taky brzy. Značný kus cesty jeli společně, až to vypadalo, že se někde stala chyba a míří ke stejnému cíli. Lukáš poslal Morkiho nb na reklamaci zaheslovaný. Zřejmě schválně, protože na recepci u opravářů pracují tři hezké slečny a tušil, že takto se tam bude muset zastavit. Maruška zjistila, že v NARu jediný správný muž, který nosí v kapse nůž, je Monika S. Dohodli jsme se s novou kolegyní na pondělním nástupu do slovenského týmu. Součástí dohody byla potřeba zvyknout si na přezdívku. Jirka Š měl dvě telekonference k aukcím v PROe.biz a k aukcím pro skladovací kapacity plynu. S Dankou pak řešili úkoly v rámci ISO i procesy archivace a skartace. Veronika se cestou ze školení stavila ke klientovi, který se seznamuje s aukcemi. Poradila jim a odměnou byla exkurze po výrobních halách i s výkladem. Šáru se snažila navigace táhnout na dálnici, která ještě neexistuje, díky tomu dobrodružství ale ztratil půl hodiny. Navrhuje pro tyto případy, aby obchodníkům pan ředitel zakoupil vznášedla, aby byla navigace spokojená. Odpoledne squash. Tradiční sestava ZuzKa, Jirka a Lukáš. Jirka po dlouhé době uhrál nad Lukášem set a měl radost. Pomalu už propadal panice, že nevyhraje. Lukáš ale ví, kdy hru pustit. Jirka C s Morkim byli na semináři Google analytics. Na začátku se měl každý představit. Morki není zrovna příznivcem vlastního veřejného vystupovaní, když tedy na něj přišla řada, začal rudnout, na krku mu naskakovala žíla, před očima se mu zatmělo, ale v poslední chvíli se mu podařilo vztyčit ukazováček, který se rázem stočil směrem k Jirkovi. Seminář byl jinak zajímavý a inspirativní. Při cestě zpátky si kluci řekli, že potěší ZuzKu a staví se za ní s kytkou k Valentýnovi. Do Ostravy dorazili kolem půl osmé a rozhodli se pro nákup v Penny marketu. Když vešli dovnitř, první, co uviděli, byla ZuzKa stojící u pokladny dva metry před nimi. Jirka si nasadil kapuci a pokračoval dále do prodejny, Morki kapuci neměl, tak si přes hlavu natáhl rovnou celý kabát. Zuzka si jich nevšimla. Chvíli se skrývali mezi zadními regály, potom objevili květiny a šli s nimi k pokladně. Když konečně vyšli na parkoviště, zrovna kolem nich běžel vyhazovač za nějakou dvojicí, která pravděpodobně v obchodě něco ukradla. Za ním z obchodu povykovala prodavačka a ukazovala na ně dva se slovy: „Ti, co tam stojí, patřili k nim, naštěstí jsou natočení na kameře“. No myslíte si, že chování kluků mohlo vypadat nějak podezřele? Ve středu začalo pořádné dobrodružství na zasněžených a klouzavých cestách. Semináře pod hlavičkou APUeN pokračovaly zastavením na brněnském magistrátě. Tím směrem se vydala Jana a šéf, který měl v poledne pokračovat do Prahy. To se mu také podařilo, dokonce měl štěstí, že se některé kolony zrovna začaly hýbat a projíždějíce kolem nabouraných aut se potom aspoň chvíli řidiči chovali slušně. Při cestě do Brna podstrčila Jana šéfovi do auta, s vědomím informace o jeho dietním režimu, kelímek s hořkou (neslazenou) kávou. Brblal ještě o dvě hodiny později. Ráno vyjela na Slovensko Krista, ale v Žilině zjistila, že se dál opravdu nedostane a smutně se vrátila zpátky. Ti, kteří zůstali ve firmě, mluvili o štěstí, že tentokrát na ně cestování nevyšlo. ZuzKa s Jirkou Š se vydali do Jeseníku vysvětlit lidem z call centra co to jsou e-aukce, aby zvládali dotazy dodavatelů, které obvolávají s nabídkou účasti v katalogu. ZuzKa nachystala na snídani skvělé obložené chleby (my víme, kde večer před tím nakupovala), den začal růžově, jen je občas zaskočila hradba sněhu, přes kterou nemohli přejet a museli se kus cesty vracet. Pokud z okna viděli toto, FOTO, bylo to ještě dobré. Peťo začal přeměřovat stoly a rozměry kanceláře. Vypadá to, že nastane stěhování. Chvíli šlo pouze o slovenský tým, ale polskému to bylo líto a domluvil si také přesuny. Jana končila jednání v Brně před pátou hodinou odpoledne a přemýšlela, jak se dostane domů, když R 35 byla po hromadné nehodě uzavřená a cesty kolem ní neprůjezdné. Stočila auto na Kroměříž, tam bylo sucho a ani náznak sněhu, takže přestala věřit různým hlášením o kalamitách. To jí vydrželo pouze k Přerovu, kde už sníh byl a cestou ho přibývalo. Už dlouho nejela po dálnici šedesátikilometrovou rychlostí. Cestou Janě volal Šára, který uvízl v koloně před Moravskou Třebovou. Po dvou hodinách minimální změny se otočil a ubytoval v Litomyšli. Dokonce u pana Koutného z uživatelské firmy. Pokecali o e-aukcích, Šára poskytl asistenční podporu a byl odměněn colou. Düsseldorfský tým má asi prvního pilotního klienta. Čekáme na potvrzení zprávy. Ve čtvrtek ráno vyrazila Lenka do sněžných bouří cestou do Blavy. V hotelu před schůzkou si dala oběd a pak vylekala obsluhu, když nezaplatila. Ve skutečnosti se jen přesunula do baru na smluvené jednání. Díky sněhové kalamitě se cesta Radka a Míši do práce protáhla z obvyklé jedné hodiny na hodiny dvě. Sven psal mail dodavateli z Itálie, který byl u Švýcarské hranice, a ptal se ho, v jakém jazyce se mu lépe komunikuje. Německy nebo Anglicky? Pán odepsal Německy nebo Anglicky. Akce APUeNu se přestěhovala do Ostravy, tentokrát Janu doprovodil Jirka Š a užili si několik příjemných setkání s uživateli PROe.biz. Dokonce starosta města Bruntál, pan Rys, přijel podpořit e-aukce, i když se nad ránem vrátil z Francie a sotva ulehnul do postele, tak ho vzbudilo vyhlášení kalamitní sněhové situace. Dvojice Milan a ZuzKa navštívili při vyhledávání partnerů pro letošní eBF českou centrálu Microsoftu. Hned na recepci začal ZuzKu balit procházející (černý) Američan. Polská Monika nám postavila sněhuláka. FOTO Pokračovalo stěhování. Teď už to vypadá, že se nedotkne pouze IT. Udála se zajímavá situace, kdy jsme potřebovali pánovi doručit dokumenty. Byl z Levic, firma z Martina, chtěl je poslat do Popradu, ale nakonec mu je předala Lenka v Bratislavě a navíc dokumenty potřebuje pro Michalovce. Dance ze školky vydali opět nemocnou Adélku, přestává si namlouvat lepší zítřky a uvažuje, jaké nemoci asi přijdou na jaře. V pět odpoledne přišla sms „Ostravský pól dobyt! Petr Amundsen Šárský“ Zlomil ten den rychlostní rekord. Z Litomyšle do Ostravy za 6 hodin. Z taktických důvodů udělal nepředvídatelný obchvat a vzal to přes Vysoké Mýto, Chrudim, Havlíčkův Brod, Velké Meziříčí, Brno a Olomouc. Zkratka jak má být. U Velkého Meziříčí mu pokazila radost zpráva v rádiu, že cesta do Mohelnice je volná. Krista odpoledne odletěla do Velké Británie. V pátek ke slovenskému týmu přibyl pátý stůl a na příchod nových kolegů se těší i marketing s projekty a český tým. Jana s Jirkou Š se sešli nezvykle brzy před firmou Lanex. V tom sněhu člověk nikdy neví, jak dojede. Po půl hodině pokecu v autě zašli manažerům firmy předat zkušenosti s využíváním aukčního systému posbírané za léta praxe s firemními klienty a předvedli také nové aukční moduly. Radek raději neriskoval, že by se zase v pátek nedostal do práce včas a pracoval z domu. Odpoledne s Monikou R. úspěšně dokončil anabázi se založením účtu v Polsku. Krista slavila třicátiny svého skorošvagra v Anglii. ZuzKa nám sdělila naprosto úžasnou informaci, že musí začít cvičit. Všichni jí to přejeme a vzkazujeme jen do toho. Šéfprogramátor Mirun z ForComu seděl s Karlem Stoszkem nad elektronickým zadáváním veřejných zakázek. Když skončili, tak nám Mirun říkal, že Karel je hodně slušný člověk. Vypadalo to, že u nás ostatních má pochybnosti. O víkendu Špalkovi oslavovali, Radek s Míšou a dětmi navštívili masopust na slezskoostravském hradě, šéf zašel na operetku, ještě trochu nemocný Lukáš ořezával stromy a Šára balil byt do fólie jako přípravu na pondělní výměnu oken.

jam

V pondělí hned ráno zajel Jirka Š k zubaři. Klídek, pouze pravidelná kontrola. A protože si hezky čistí zuby, dostal od lékaře zvířátko. Lenka byla velmi potěšena, když byla taky vyzvána k tomu, aby si pročetla první šablony aukcí a vnesla k nim své připomínky. Jirka C jel už o víkendu na týden na hory. Určitě to taky znáte. Něco zapomenete, vezmete si něčeho málo nebo naopak táhnete spoustu zbytečností navíc. Jirkovi se přihodily hned všechny tři možnosti. Při prvním oblékání na svah zjistil, že mu chybí lyžařské kalhoty. Výběr z toho, v čem mohl lyžovat, se zúžil na tepláky a rifle. Naštěstí někteří účastníci zájezdu měli kalhoty navíc. Přestože teplota klesla pod mínus dvacet jen zřídka, tak i mínus patnáct si vyžádalo oblečení téměř všeho teplého, co měl s sebou, a tím pádem celý týden jezdil ve stejném oblečení. Naopak část krosny zůstala po celou dobu nedotčená. ZDE Své výsledky na spolupráci kolem katalogu prezentovala jedna z telemarketingových firem. ZuzKa po jejich rychlém odchodu mluvila silněji a rycheji. Do NARu nastoupila k šéfovi výrazná posila Lucka Popková. V úterý ráno měl Jirka Š těžký úkol. Měl vyzvednout šéfa o půl deváté v servisu. Za minutu půl šéf zastihne Jirku ještě na cestě, a ten ho ujišťuje, že tam do minuty určitě bude. Nespěchej, jsem ještě doma, teprve vyjíždím, slyší Jirka. V servise jsou hodní, zvyklí a vaří moc dobré kafe. Jana vyjela brzo ráno do Liberce na seminář APUeNu. Konal se v prostorech radnice a asi tam zapomněli zatopit. Lidé si přes ramena začali přehazovat kabáty a bundy a po přestávce, chlebíčcích a kávě, po skupinách odcházeli. Ti, kteří vydrželi do konce, byli buď otužilci, nebo je téma opravdu zajímalo. Odpolední cestu do Košic si Lenka zvolila dobrodružnější přes Spišskou Novou Ves a Krompachy. Alespoň si ověřila, že není rychlejší a po tmě ani malebnější. Usnout se na ní ale nedá. Pro formu si hned na hotelu procvičila vyjednávání o ceně, protože jí chtěli naúčtovat o 11 eur víc, než měli v ceníku. Slovenská Lucie jela školit do Bratislavy. Nestačil jí ani dvou hodinový náskok, nasněžilo a doprava byla ochromená. Dojela na minutu přesně, ale přišla o dobrodružství, protože v budově shořelo jídlo ohřívané v mikrovlnce a proběhly požární manévry. Kluci ukecali ZuzKu, aby s nimi šla na squash. Sice nevyhrála, ale všichni si dobře zahráli. Ve středu pronesl Sven větu, na kterou Andrzej čekal skoro pět let. Po vysvětlení, kde hledat historii změn účastníka řekl: „Andrzeji, ty se nezdáš, ty se vyznáš“. Další komentáře směrem k Andrzejovi už nebyly tak asertivně úspěšné. Když si zkoušel převlek na ples (má jít za Araba), tak to Martin D. nevydržel a zeptal se, jestli to vyčuhující vpředu je břicho nebo bomba. Přišla nám zajímavá registrace na školení. Školit se bude paní, ale doprovodí ji manžel, aby nemusel čekat někde venku. Ve středu měla Lenka první jednání ve Východoslovenské energetice. Snažila se do budovy dostat zadním vchodem. Naštěstí je u něj kuřácký koutek, kde právě postával pan Šeňo. Vrátili se spolu pro auto do vedlejší ulice, objeli blok, zaparkovali v areálu firmy a vydali se za ostatními kolegy. Dobrý nápad, ty kuřácké koutky. Jana se šéfem prezentovali využívání e-aukcí městy na semináři APUeNu, tentokrát na magistrátě v Pardubicích, kde je velice podpořili i uživatelé. Měli s sebou Morkiho, který obsluhoval počítač s prezentacemi, a říkali, že byl dobrý. Šára dostal střevní chřipku, a tak si cestou ke klientům prověřil toalety na většině benzinek. Naštěstí nemusel odbíhat během prezentace ostré aukce, která byla úspěšná. Slovenská Lucie zaparkovala na domluveném parkovišti a vydala se asi kilometr k místu školení. Mrzlo a její zoufalé telefonáty už asi paní brala jako špatný vtip, protože se Lucka motala dokola na jednom místě a neviděla ceduli s názvem místa (je třeba optika). Nakonec promrzlá našla a v kanceláři na ni čekal hrnek horkého čaje a později i pozvání na oběd. Moc milí lidé. Lékaři si oddechli, Danka je z nejhoršího venku, a tak si mohla odvést Adélku domů. Na zpáteční cestě ze Slovenska domů se Lenka odměnila haluškami u Liptovské Mary. Kdyby s sebou měla termohrnec, přibrala by jedny i pro pana ředitele. Ve čtvrtek se Šára nechal stáhnout navigací do zasněžených kopců Valašska a zažil za volantem perné chvilky. Přemýšlel, jak se asi nasazují řetězy, ale nevyšlo mu to, vyzkouší si je až jindy. Jirka Š měl evidentně špatnou náladu a brzo odjel domů. Na středečním výletě do Prahy chytil nějakého bacila, který mu způsobil „rýmečku“. Pražská Nela byla s námi v Ostravě a bylo to příjemné. Přijela za námi nová Lenka z Prahy, se kterou jsme se domlouvali na práci trenérky a školitelky. Myslíme si, že jsme se jí líbili (ona nám ano), a že za týden a něco za námi přijede už na delší dobu. ZuzKa byla spokojená. Domluvilo se, že Radkova Míša jí vypomůže u telefonů na katalogu. V pátek Lenka připravovala nabídku další spolupráce pro slovenského klienta, a když si u Peti po osmé ověřovala svůj cit pro slovenský pravopis, nesměle se zeptal, jestli by si to pak mohl přečíst a uložit jako nový vzor. Milá forma pro opravu chyb šéfky. Pomalu to vypadá, že se po různých komplikacích rodí manuál k verzi sw 3.2 ve slovenské verzi. Rozhodně to bude důvod k oslavě. Hotlinové Monice a Marušce se tak uleví, že je prý budeme muset chytat za nohy, aby nám nevzlétly. Máme za sebou několik úspěšných pohovorů. Kllientservis se rozroste i o šikovné pány. Jeden z nich říkal, že má s dámským kolektivem ty nejlepší zkušenosti. Danka si prožila první testovací den v práci. Zatím to vypadá nadějně, ale ještě žádné tance. Opatrně poradovala a vyřídila hromádky na stole, aby mohla v pondělí začít načisto. O víkendu (a vlastně už v pátek večer) někteří narovští fandili českým tenistům v ČEZ aréně. Radek s přítelkyní Míšou se rozhodli po celotýdenní autoturistice pro sobotní projížďku vlakem. Vzali to na Olomouc a zpět, aby ještě také stihli pomoct vydatným fanděním k úspěchu českým tenistům. V neděli nejstarší z jejich dětí získalo v Třinci v krasobruslařské soutěži pěkné čtvrté místo. Saša říká, že existují různé způsoby zimního masochismu. Minulý víkend prožila a prodrkotala na rakouských svazích v -21C (ještě, že existuje APRESKI, Jagertea a odrhovačky DJ Otzi) a tentokrát vyměnila Flachau za Jeseníky, sjezdky za běžky a navíc měla pocit, že -12C je vlastně super teplota. FOTO

jam

V pondělí bylo „velké pondělí“. Sešli jsme se skoro všichni a probrali události za prosinec a leden. Protože Danka je stále nemocná, potěšila Radka možností komentování výsledků účetního týmu na večerních prezentacích. Po dlouhé době se šlo na bowling. Rozdělili jsme se do týmů po šesti až sedmi hráčích, někteří se střídali a někteří museli čekat na další kolo hry. ZuzKa nás bavila hlasitým podporováním hráčů svého týmu. Bylo neuvěřitelné, jak se jim nedařilo dát strike, vždy zůstala stát jedna kuželka. Vítězný tým byl jasný: Lenka K., Jirka Š, šéf, Jana, Maruška, Adéla a Šára, který byl na sřídačce. Šéf byl dokonce nejlepším hráčem, padaly mu samé desítky. Vyhráli zaslouženě a stále čekají na svoji výhru. Po bowlingu část lidí ještě zůstala, část se vytratila tančit na Stodolní. Šéf se opět pokoušel udělat pořádek ve jménech. Má blízko sebe dva Petry a pořád se mu pletou. Slovenský Peťo a Petr z moravského týmu, kterému jsme pro odlišení začali říkat Šára. To ale šéfovi nestačí. Nadhodil „Šárku“, to bylo rezolutně zamítnuto, tak zauvažoval a přišel s dalším návrhem: „Co kdybychom Ti říkali Ivane?“ (Neprošlo.) V úterý probíhalo v NARu pravidelné školení. Tentokrát si poprvé vyzkoušel roli učitele Šára (Ivan, co neprošel). Říká, že to ještě chce cvik, ale že to bude dobré. Gratulovali jsme k narozeninám Nikovi a Adéle. Niko je abstinent, je proto zvláštní, že dostal od lidí několik vín. Odpoledne nám jeden Karel udělal shrnutí odlišností v aukcích podle zákona v ČR, SR a Polsku, a druhý Karel zase napsal, že už nebude „šabloníkem“. Lenka K. přebrala vedení slovenského týmu. Trenki se rozhodl vyzkoušet své štěstí někde jinde, blíž k rodině. Squash jsme zrušili, byl bowling a mnoho sportu škodí. Ve středu byla Monika na první lekci češtiny pro cizince. Ale s ohledem na to, že tam byl Španěl a Kolumbijec, kterým všechno učitelka překládala do španělštiny, to vypadá, že za pár měsíců bude mluvit španělsky lépe než česky. Morki říkal, že ZuzKa je nejlepší  holka v marketingovém týmu. A když se ho ptala, jestli to bude platit i v případě, že by tam nebyla jedinou ženskou, tak odpověděl, že určitě, pokud se tým náhodou nerozšíří o tu blondýnku s callcentra. Šéf prezentoval zkušenosti s aukcemi ve městech na semináři APUEN v Táboře. Jana se na první schůzce dověděla, že pro město je nevyřešitelný problém přimět své zaměstnance k využívání e-aukcí, na druhé schůzce byla postavena před čtyři pracovnice obchodního oddělení, které měly dotazy k pozvánkám do e-aukcí, na další schůzku se partner nestihl dostavit a ta poslední se opakuje už tři roky s podobným nijakým výsledkem. Nevydařený den. Saša si v Polsku prožila dobrodružství, když jí cestou ke klientům zamrzla navigace. Lukáš se chystal na hodinovou večerní práci při update evidence hovorů. Začalo to tím, že si objednal pizzu. Za hodinu a čtyřicet minut mu ji dovezli. Trochu ho ten zájem vytočil, proto zavolal na provozovnu, zapojil zkušenosti, které odkoukal ve firmě, a domluvil si slevu 15 korun. To už víme, že hodinu přetáhl. Sečteno, mezitím co se Lukáš věnoval práci a pizze, jeho přítelkyně stačila shlédnout díl televizního seriálu, umýt nádobí, nachystat si svačinu na další den, pobýt v koupelně a usnout. Ve čtvrtek ráno chtěla Jana vyjet na domluvené schůzky po Praze. Problémem bylo, že garážový systém pod hotelem odmítl vydat auto. Musela se smířit s taxíky. Ten první byl fajn, čistý, pohodlný. Druhý, stejná firma, už ojetá oktávka, ale docela čistá. Třetí taxi docela horor. Neurčitá značka auta, velký špinavý neučesaný řidič a špína všude kolem. Bohužel nejdelší trasa, a pokud chtěla schůzku stihnout, musela vydržet. Proběhly pohovory na IT. Celkem přišlo 13 lidí, což byl úspěch. Až na drobné nesrovnalosti, to bylo příjemné, čekali jsme horší. Máme pár adeptů, máme i favority, tak uvidíme, jak to všechno dopadne. Pro všechny dámy, zatím v hledáčku není žádná žena, tedy nový kolega bude nejspíše sympatický mladý muž. Šéf si vyzkoušel jaké to je úřadovat s Nelčou v pražské kanceáři. Na Hromnice o den více. Upraveno podle Šáry: Na Hromnice už nikdy více. Bilance dne: dvě zrušené schůzky a na třetí schůzce se dověděl, že kontaktní osobu, se kterou se měl setkat, vyhodili. Rezervace penzionu se také nepovedla, rezervoval znovu, ale recepční mu večer řekla, že má přijet až zítra. Měli volno, takže ho ubytovali, jen netopili. Říká, že má rád v noci chlad, ale že tohle byla síla. Prozřetelnost mu napověděla, a vzal si dvoulůžák- stejná cena, ale dvě peřiny. Kolegové, musíme si pořádně prohlédnout Lukáše. Je docela možné, že se nám bude v blízké době po vysilujících trénincích Krav Maga měnit. Během kondičního tréninku totiž musel udělat asi stejně kliků jako doposud v celém svém životě, o dalších cvicích ani nepíšeme, nevěřili byste. Poptejte se Lukáše sami. V pátek si několik kolegů vzalo volno. Například Lukáš, nejspíš po vyčerpávajícím tréninku zůstal, jak píše „v pelechu doma“ a Peťo se staral o malou, protože všechny dospělé ženy byly před maturitním plesem švagrové u kadeřníka. Dančin týden nestál za nic. Nemoc povoluje velice pomalu, má zakázaný kontakt s Adélkou (naštěstí jen od lékaře), bůček a sladkosti. A dostala nové léky. I tak přečetla čtyřicítku životopisů, svolala pohovory a rozeslala uchazečům výsledky těch předchozích. Na obědě si Jirka Š s Lenkou K pokryli celý stůl ISO diagramy, které znázorňují obchodní procesy firmy. Jirka se divil, kolik produktů vlastně máme. ZuzKa se chválila, že vedení svého týmu zvládá úplně lehce. Nedivíme se, ze tří členů týmu jsou dva flegmatici. Jirka Š byl sám na plese, protože Eva nemohla od dětí. Neumrznul a donesl domů i několik cen z tomboly. V sobotu ráno odjel Jirka C lyžovat do Itálie. Po příjezdu hlásil, že je to dobré, ohřejí se, je tam pouze mínus 12.

jam

V pondělí dopoledne si dali už pravidelnou poradu zástupci klientservisu a hotline. Probrali požadavky klientů a nedořešené úkoly. Mimo jiné zjistili, že by bylo dobré spustit verzi Government i na Slovensku. Danka se po týdnu léčení vrátila do práce v horším stavu než před léčbou. Někde se stala chyba. Na stole jí čekalo pár nakupených hromádek práce, a tak se rozhodla zatnout zuby a něco s nimi udělat. I Lukáš si už musí zvykat na pondělní porady. Prožil si poradu point, potom už zmíněnou poradu k úkolům, pokračoval poradou ke grantu a zakončil IT poradou. Nevíme jak to nazvat, snad firemní dospívání. Bohužel to vypadá, že firma přijde o spoustu fakt dobrých myšlenek, protože porady pointu teď budou ráno od 8.15, kdy se Lukáš teprve pomalu probouzí. Odpoledne nás navštívil pan Brož z Gas Storage, který přinesl požadavky změn na aukční systém v návaznosti na změny Vyhlášky. Proběhlo další školení Excelu, všichni ne-IT měli kontingenční tabulky, IT probíralo makra, zajímavé to bylo. Na úterní angličtině se provalilo, že Monika R. nezná Jágra. Kolem poledne proběhlo druhé kolo pohovorů s již jednou předvybranými uchazečkami na pozici traffik pro slovenský tým. Danka musela na další kontrolu k lékaři. Ten ji naštěstí hned poslal k odbornému, takže dostala antibiotika a zase musí být doma. Má silnou morálku, zastavila se ještě do práce pro úkoly. Na kávu se zastavila paní Cecílie Klevarová šéfka krajského klubu České marketingové společnosti. Probrali s šéfem kalendář našich akcí a uvažovanou certifikaci e-aukčních adminů. Přesně ve 13.41 jsme trhli rekord v počtu denních registrací do katalogu BASE. Kolegové na hotline prožili výjimečný den. Tato situace vyvolala plno otázek: Co se děje? Je na Slovensku nějaký svátek? Máme zapnuté telefony? Ticho…. Nikdo nevolal a nikdo neposílal požadavky na kontrolu. Situace došla tak daleko, že Martin D. splnil všechny úkoly z papírků nalepených kolem monitoru. Došlo na nejhorší, na nudu. Proto, vážení klienti, jsme vděční, když nás zahrnujete úkoly. Na squashi bylo vidět, že se Jirka C. zlepšuje, když hraje pravidelně. Trochu nám dělá starosti, že po 20 minutách už vypadá, jako by mu měla prasknout hlava a po 40 minutách to je na zavolání sanitky. Ve středu musela Jana vyjet na cestu do Prahy velmi brzy ráno. Vypadalo to, že čtyři hodiny spánku nestačily, proto se bránila usnutí kávami, nápoji, co dávají křídla a cvičením za volantem. Máme svědectví, že stojky a hvězdy se za jízdy dělají blbě. Po delší době, proběhl kreativní brief ohledně úprav aukčního sw. Další den se práce zadávala, tak jsme teď napjatí, jak dopadne. Celý týden pro nás pracovaly telemarketingové firmy. Obvolávaly testovací balík kontaktů, které jsme jim zadali, a jako kontrolní mechanismus jsme k nim přidali i naše tefony. Ve středu bylo divné, že nám ještě nikdo nevolal. ZuzKa se tedy ozvala jim. Dostala jasnou odpověď: „No, my víme, že mezi kontakty jsou i čísla na vás, proto jsme si je označili červeně, abychom vám nevolali.“ ZuzKa jim vysvětlila, že ale chceme, aby nám volali. Všimli jsme si chybičky dodavatele při registraci do katalogu. Pro větší jistotu, aby se do katalogu dostal, zaplatil poplatek dvakrát v rozmezí dvou dnů. Opět padl rekord v počtu denních registrací. Středa, „iťáka“ je třeba. Konal se první pohovor na nového pracovníka IT. Přišli čtyři uchazeči, tentokrát se to obešlo bez vysokého tlaku Jirky Š., či ostřejších diskuzí. Pánové byli sympatičtí. Uvidíme, tento týden nás čekají další pohovory. Odpoledne vyjeli Špalkovi na výlet za babičkou do hor. Byli netrpělivě očekáváni, protože poprvé přivezli na návštěvu juniora. Ve čtvrtek zvedl Andrzej zvonící telefon, aby se od klientky dozvěděl, že v podstatě nic nechce, pouze dělá pořádek na stole a neví, co je to za číslo. S úsměvem kontakt zařadila správně. Na Hotline vznikl nový pojem. Máme e-aukci, e-poptávku a nyní i e-pauzu. Jana se kochala za volantem, když projížděla přes prosluněnou bílou Vysočinu, i když bylo hodně namrzlo. Celý týden vrcholily přípravy na první ověřovací kurz grantu. Konal se na městském úřadě v Bruntále a dopadl prý výborně. Námi připravené podklady byly dobře hodnoceny. Šéf s Jirkou Š. si dali kávu se starostou Petrem Rysem a potom se rozjeli každý jiným směrem. Šéf do práce a Jirka na hory. Lenka nás zastoupila na pražském semináři APUEN. Potkala se tam s panem Ondračkou z Transparency International, probrali své pohledy na transparentnost VZ a prý to bylo milé setkání. Zaregistroval se extra rychlý dodavatel. Od registrace do BASE po přijetí platby na náš účet uběhlo pouze 19 minut. Konečně se s námi spojila jedna operátorka telemarketingové firmy. Měla chybné informace, tak jí ZuzKa prozradila, že je vlastně z NARu, že jsme si je najali a vysvětlila ji, jak má pro příště správně odpovídat. Operátorka na to: „Ano, ano, je to přesně tak, jak říkáte, takže můžu vám zaslat nabídku a zítra se vám ozvu, jak jste se rozhodla.“ Lukáš se opět dobrovolně odebral na Krav-magu. Tréning vystihuje věta trenéra: „Kdo má suspenzor a nebolí ho to, trénuje špatně. Suspenzor Vás má ochránit od zranění, ne od bolesti.“ Zrovna trénovali kopy. V pátek jsme zažili smutnou píseň. Programátorský mistr Mirun ve čtvrtek slíbil opravit čtyři chyby v katalogu. V pátek ráno hlásil splněný úkol, v poledne jsme testovali, ze čtyř chyb bylo v tu ránu pět. Vypočítali jsme to na úspěšnost mínus 125%. Mirun slíbil do 16.30h chyby opravit. Pokud se prý neozve, tak předem hlásí, že se oběsí. Je 16.35, Mirune, díky, měli jsme Tě rádi. Vážili jsme si tě. Rozloučili jsme se s Broňou. Stěhuje se za láskou do Brna a rozhodla se zkusit štěstí ve velké firmě. Určitě zůstaneme v kontaktu. FOTO Standa mezi nás poslal trenéra baseballu ze severozápadu Čech. Martin Citovecký ho provedl firmou, šéf říkal, že se asi uvidíme i příště. Lukáš se večer účastnil kinect párty. Byl to nealkoholický večírek a kinect je super i za střízliva. O víkendu se překonávala naše sportovkyně Saša. Po sobotním běžeckém klání došlo v neděli na brusle. Na zamrzlé hlučínské štěrkovně si s dalšími odvážnými bruslaři libovala, že takhle nějak musí vypadat bruslařský ráj. FOTO a FOTO. To nebylo všechno, Saša pokračovala na večerní taneční. Jak ale její unavené svaly reagovaly na elegantní pohyb, se dozvíme až ráno.

jam