Tobogan / blog

Někteří z nás si stěžují, že se jim přes svátky srazila (černá) trička. Srazila se blbě přes břicho.  Jirka dokázal umístit do kanceláře týmu podpory, která je dimenzovaná asi tak pro čtyři stoly, již osmý stůl. Malinký, rohový, ale osmý. Ten prozatím obsadil Martin Skorunka. Má velké srdce a nechal nového kolegu Lukáše Vyskočila sedět vedle Martina Maška, který je v té nové dvojici ještě pár týdnů za učitele.  Nejkrásnější den studentky Veroniky byl pondělí, protože měla narozeniny. Dostala spoustu kytek a dobrot, které jsme jí v zápětí snědli. A navíc si ji Josef vybral do svého týmu.  Máme čerstvého lektora angličtiny. Jmenuje se Malcom a všichni naši Angličani jsou jím nadšeni. Ještě není jasné, jestli jde o nadšení obapolné.  Daniela má za to, že si je podobná s Jirkou. Šéf jí omylem poslal zprávu určenou Jiříkovi a ona napsala „ano, jsme si podobní“. Velitel pak na dlouhou dobu zmlknul. Prcek Nela Špalková bude mít nový pokojíček, zatím si prohlíží návrhy.  Tichý programátor Michal jezdí i v tomto počasí na letních gumách! Vlastně nejde o to, že svůj bicykl nepřezul, ale že jezdí i na sněhu. Cyklisté jsou zvláštní odvážlivci.  Narovská velká Nela dostala malý notebook a obrazovku. Bylo to načasováno na minutu přesně, protože její staré pc v ten den umřelo. Hned si vyzkoušela různé tabulky. K tomu hrdinsky zvládla první tři zkoušky ve škole.  Míša měla vlastně všechny dny krásné, protože Zuzka N. je nemocná, a tak jí na stole zůstala spousta fakturace, kterou se musela prokousat.  Maruška ušetřila, protože prošla dva markety, kde inzerovali velké slevy. Nic nekoupila. Smutek řešila návštěvou zubaře, ale vrátila se celá. Šťastná chvíle ji čekala o víkendu, kdy šla na přímý přenos z Metropolitní opery.  Jarka složila dvě zkoušky. První byla na škole z Hospodářské politiky EU a ta druhá znamenala pracovní cestu vlakem do Bratislavy, kde měla vyzvednout doklady a doplnit materiály k výběrovému řízení. Zvládla to a k tomu tam a zpět bez zpoždění.  Andrzej přišel v pátek za šéfem zkusit, jestli by ho pustil domů dřív. Jeho ženu totiž z práce pustili krátce po obědě, aby se narůstající sněhovou kalamitou ještě stačila prodrat autem domů. Kulbinstí bydlí někde na Hlučínsku kousek od polských hranic. Než se šéf rozhoupal a řekl ano, žena nečekala a odjela. Ovšem skoro o hodinu a půl později Andrzej zjistil, že se jí ještě nepodařilo dostat zacpanými cestami z města a tak vyběhl na tramvaj a dohonil ji na konci Ostravy.  Hotline a Asistenční podpora se začíná v novém roce pomalu rozjíždět. Tento týden hlídali aukci o 138 položkách.  Krakowský workshop „Firmy a e-aukce“ dostává jasnější kontury. Konec února se blíží. Už je známé místo, zaměření programu a spolupořadatelé. Andrzej ještě organizuje u polských uživatelů e-aukce na jeho termín.  Martin S sledoval, jak velké bílé vločky padají za okny, a dospěl k zásadnímu rozhodnutí, že už nechce motorku, ale auto.  Úplně první pracovní smlouvu ve svém životě dostal Lukáš (a to v NARU, to je krásný zážitek!) a do práce se těší.  Polovinu klientů českých a polovinu slovenských má Krista. Teď přišla se zjištěním, že se v novém roce začalo dřív pracovat v Česku.  Večerní lyžování uprostřed týdne si chtěl užít Marian, ale po první jízdě spadlo vlekařům lano a lyžování skončilo. Pro NAR dohodil dva zajímavé případné kolegy, kteří přišli na první pohovory.  Není pochyb o tom, že Zuza K. má opravdu nejkrásnější zážitek. Potkala se totiž před firmou s Martinem Chodúrem, řekla mu, že je frajer a donutila jeho přítelkyni, aby je spolu vyfotila. Fotku má před sebou na stole.  Hezký pocit z toho, že má konečně dopsané všechny zápisy, měla Jana. Celý týden věnovala restům, a také začala organizovat první workshop „Města a e-aukce“ ve Žďáru nad Sázavou. Nádherným zážitkem na konci týdne byl pro ni film Avatar v 3D. Ani netušila, že seděla v kině tři hodiny a nepostřehnutelné prolínání reálného a kresleného světa na plátně ji okouzlilo. Určitě chce film vidět ještě jednou.  Lenka měla hezký pocit z novoročního pondělního přípitku ve firmě. Plná zasedačka (opravdu se už musíme přestěhovat). Bylo vidět, že jsme se na sebe těšili a přiznávali jsme, že jsme v NARu rádi. Příjemné.  Josef si užíval výběrová řízení na nové kolegy. Šéf se totiž těm potencionálním novým rozhodl povyprávět o tom, co jsme, čeho jsme dosáhli a kam jdeme. Úplně zapomněl na Josefa, Lenku i Jirku, kteří tam seděli také a překvapeně poslouchali. Asi bychom to potřebovali všichni slyšet alespoň čtyřikrát do roka. 

jam

Košice se vrhly na neobvyklé e-aukce. První to byl dodavatel ohňostroje, o čemž se psalo i v místním médiu ZDE). Hned dalším předmětem byly sociální pohřby. To jsou pohřby těch, kteří zbyli sami, a postarat se musí společnost. Byly dvě položky (dospělí – 50 a dětské 20 případů) a dva dodavatelé. Začínalo se na částkách z „papírových“ nabídek. Délka byla nastavená na 15 minut, ale konec nastal až po hodině a jedenácti minutách. Prodlužovalo se po minutě a celkem pětapadesátkrát a ušetřilo se proti lepšímu z "papíru" 37%.  Nar to má složité. Měl by vlastně dělat tři vánoční večírky. Jeden firemní, druhý pro komunitu uživatelů a třetí pro někdejší NARy. Ten posledně jmenovaný byl teď a bylo to hodně příjemné. Je to tak jako tak zajímavé, že se mají potřebu scházet někdejší zaměstnanci jakékoliv firmy a navíc je baví, když přijde vedení (v našem případě ředitel). U nás je to nepochybně dáno Janou Němcovou (někdejší office manager), která nás svolává. Letošní atmosféru úžasně okořenila Zuzana Kawuloková. Každý jsme si museli udělat jasno, jestli ji milujeme (a pak je možné zůstat). Výborná zábava a pak nás vyhodili z hospody.  Tenhle týden bylo dobré téma Slovensko. Podepsali jsme jednu business licenci a o další se jednalo, a vypadá to dobře. Konečně bychom mohli mít na bratrském území standardní (normální) partnery.  Marketéři vybírali pro další workshop správné místo v Krakowě. Taky se k tomu tématu sešel šéf ve velké jednačce s polskými partnery. Přijeli z Čenstochové i Bendzina. Navíc se hledali (a našli) polsky mluvící studenti, o které by se mohla opřít podpora marketérů v lednu.  V půlce února se chystá první workshop "Města a e-aukce". Jana pro něj navrhla Žďár nad Sázavou, tak uvidíme, nakolik se trefíme do růstu zájmu.  Rada bratislavské Petržalky nakonec rozhodla o vyhlášení nového tendru na pořízení e-aukčního systému. Vypadá to, že setkání s aktivisty z protikorupční pracovní skupiny Ekoforum a zastupiteli obvodu se oběma vyplatilo.  U technické podpory (té, která se stará o nás a naše notebooky) došlo k přijetí nového člověka. Jméno – Lukáš Vyskočil. Držme mu palce (a sobě vlastně taky), aby se nás nebál a abychom mu přirostli k srdci.  Minulý týden vznikl (předběžný) požadavek na maďarštinu na hotlinu. Tentokrát se ve středu v jednačce eCentre objevil požadavek na francouzštinu. Za schopnosti sw jsme získali pochvalu. A to ten nákupce přijel až z Basileje, aby Toma a Jirku pochválil.  V pátek ráno byla ve firmě radost. Objevil se nový a úžasný trenér angličtiny. Originál. Jmenuje Malcom. A kdo to teď (proboha) řekne dnešnímu učiteli Richardovi? Asi Jirka, sice to ještě neví, ale dozví se to, když si to tady přečte.  Míše umřel počítač, harddisk to zabalil, přestali jsme ho bavit. Blbé je, že Míša vyřizuje poštu a tak teď není úplně jasné, komu novoročenka odešla a komu ne. Trochu drsné před Vánocemi a Novým rokem.  Na listopadovou konferenci e-biz forum máme v hotelu Imperiál předběžně dohodnuté prostory na středu, čtvrtek a pátek. Poslední den jenom dopoledne a kongresový sál. Úvaha je, že ten pátek dopoledne bude věnovaný jenom teorii nákupu a nákupnímu marketingu. 

jam

Andrzej a Marian školili chemiky v Osvětimi. (Pro nás neznalé Čechy to zní hrozně, jako blbý černý humor, ale Osvětim není jen bývalý koncentrační tábor, je to město a v něm chemická firma). Přesnější by bylo uvést, že školili chemičky, protože se účastnily jenom dámy. V mateřské firmě v Česku se už PROe.biz používá. Školilo se pět a půl hodiny a podle pochvalného tónu polského školitele se v Osvětimi české e-aukce používat budou.  Pochvalné poznámky školitelů se v poslední době množí. Zuzka N byla na doškolování v TONu. Na rozdíl od polských kolegů zase měla "ve třídě" samé chlapy. A hned to viděla tak, že "byli chápaví, vnímaví, bystří a inteligentní a ještě stíhali vtipkovat".  NAR měl vánoční večírek. Podle prvních hodnocení ten nejlepší za posledních pár let. Pod stromeček k dárkům jsme mohli až po večeři (ještě že jsme nemuseli umývat nádobí), a abychom ten svůj dárek získali, museli jsme něco předvést. Tak byly básničky, písničky, pusy, stojky, atd. Málem jsme zavařili stolní fotbal a dobře se pobavili.  Situace jak s e-aukcemi v bratislavské Petržalce se dostala do dalšího kola. Diskutuje se. Teď se řeší, jestli dodavatelsky, sami nebo obojí. Tentokrát svolala jednání na půdě úřadu Ing.arch. Mgr.art. Elena Pätoprstá z protikorupční pracovní skupiny Ekofóra. Oni nevěří úředníkům, nezakrývají to a jsou nakloněni myšlence, že dodavatelsky by e-aukce byly pro úřad správnější. Ostatně i sám název tématu diskuse byl jasný: "Rizika verejneho obstaravania a e-aukcie-negativne priklady zo Slovenska". Na toto téma si dohodli úvodní prezentaci Luboše Babaríka z bojnického WELLu a ten během ní nijak neskrýval svůj přezíravý pohled na nákupní kompetentnost úřadu a jeho pracovníků. Nestačili jsme se divit. Za nás tam byl Milan a Tomáš T. Protože přítomní poslanci petržalského zastupitelstva toho o e-aukcích moc nevěděli, tak jedinými oponenty jsme byli my. Škoda, hlavně škoda pro protikorupční pracovní skupinu.  Janino piplání se s nabídkou pro Havířov přineslo ovoce. Do datové schránky přišla informace, že jsme výběrové řízení vyhráli.  Lenka ve středu poobědvala s panem Elblem a naplánovala partnerskou spolupráci při jeho dotačním projektu okolo bytových družstev a ve čtvrtek společně se Zuzkou prožily příjemný den při vánoční cestě s předáváním dárečků. Holky neočekávaně přivezly zadání několika outsourcovaných aukcí a poptávku na nový upgrade 3.1.  Tradiční hlášení výsledků úterního squashe: Zuzka K. dostala na frak. Tentokrát od Jirky a musíme to napsat, protože se posledně moc chlubila :-)  Jirka byl na otočku v Praze, proškolit nového velkého klienta. Říkal, že to bylo moc fajn, vlak jel na čas a v King burgeru na Hlavním výborně vaří.  Na konci týdne se ve firmě pohybovali pánové v montérkách. To ti hodní z O2 nám zapojovali nové vedení na výkonnější připojení k internetu.  Josef dává na vědomí, že jeho tým minulý týden uzavřel I. etapu dopravních projektů pro 3 logistické partnery. Podstatou projektů bylo zkvalitnit a stabilizovat portfolio dopravců a pro další spolupráci nastavit nová pravidla podporující dlouhodobost dodavatelského vztahu.  V CCServices dostal projekt transparentních výběrových řízení nejvyšší prioritu a tak oba narovské developerské týmy cizelují požadavky klienta. První výsledky musí být již před Vánocemi!  Coca Cola poslala vzkaz: "Coke solution se bude rozvíjet, příští týden se sjíždíme Ostraváci, Pražáci a Blaváci do Brna, kde budeme definovat směřování modernizace". Nové prostory pro přestěhování firmy nás čím dál víc přitahují, Znovu tam byl Milan, Josef a Maruška. Chlapi z ní nespustili oči a sledovali, jak se na to tváří, že bude sedět v nejmenší kanceláři?:-)  Podle Tomáše T. je reálná šance, že se PROe.biz bude aktivně používat i mimo Česko, Slovensko a Polsko. Už v minulosti byly nějaké pokusy, ale nakonec se e-aukce vyvézt nepodařilo. Tentokrát Tomáš jednal o rozšíření licence pro skupinu E-ON v Budapešti. Zatím to vypadá na první e-aukce už na začátku nového roku. Budapešť je krásné a velké město a na to také myslel při plánování cesty a nic nenechal náhodě. Večer předtím se přiblížil "na dohled" do Štúrova (večer bylo všude zavřeno a hlady špatně spal) a ráno to bylo do Budapešti kousek. Ale ty kolony... Teď abychom sháněli na hotline maďarskou posilu.  jam

Jana se piplala s projektem pro Havířov a dala tomu srdce a to je správné.  ZuzaK měla šťastný týden. Porazila ve squashi grafika Kubu Šmída a našeho Jirku. Měla radost jak malá holka. Aby to nepřeháněla, aby si moc nevyskakovala tak hned dostala nakládačku od velitele. Pomstil „své“ muže a pomsta byla sladká.  Karel měl dlouhý rozhovor s možným novým uživatele PROe.bizu. Probírali vhodnost či nevhodnost využití e-aukcí na potraviny. Muž pochyboval a Karel argumentoval. Měl to dobré mohl použít dostatek příkladfů a zkušeností a měl pocit, že se mu to daří, že druhá strana chápe, že osvěta dopadla dobře. Udělal pauzu a v té se oponent nevině zeptal „Ale kuřecí čtvrtky, ty tak asi nejdou poptávat, že?“  Novoročenky. Letos jsme hodně dobří. Normálně se novoročenky dokončují v týdnu před svátky. Něco není v pořádku. / s kubou / Zuza volala, nevěděli, neuměli si představit / výsledek neobvyklý, líbí se nám / budou se muset posílat poštou, celé to jejich kouzlo se moc nehodí „překládat“ do elektronické podoby.  Maruška měla narozeniny / pusa a kytičky byly o den později, pak jsme dostali marlénku / strávila je na semináři v Praze s Jirkou a daňkem Zbyňkem / probírali tam mezinárodní zdaňování a jedno z témat byl i náš problém zdanění internetových služeb poskytovaných do jiné země.  Jirka s Lenkou a s Milanem byli na Krajském úřadu, šéf říkal, že udělá jenom úvod, protože musí ještě na nějaké natáčení do rozhlasu.  Marian říkal, že nejzajímavější událostí týdne byla e-aukce na přepravu vápna. Náklaďáky na Slovensku. Devět (kvalifikovaných) dodavatelů, úspora něco málo pod čtyřiceti procenty a finančně to dělalo přes pět milionů ušetřených korun.  U tohoto pravidelného úterního školení jsme raději zveřejnili na webu, že je vážně obsazeno, že už nemá cenu volat ani psát, tak velký byl zájem. Skolila Zuzka N, školila i ve středu. Byla tam i druhá Zuza, kawuločka a ta se o učitelských schopnostech jmenovkyně vyjádřila, že bylo jak „prohlídky zámku“.  Kaw má už třetí telefon od návratu, první utopila v umyvadle při mytí, druhý nechala ležet tento týden po squashi na dešti vedle šéfova auta (nešlo z něj dostat čísla, začíná znovu dávat dohromady telefoníček), asi i třetí už má naplánovaný nějaký krutý osud. Zvažovali jsme, jestli by neměla mít nějaký starý.  Katka byla dva dny bez Josefa (tady se říká bez Pepíčka), dokončovala katalog dopravců, zkouší možnosti sw, pomáhá jí Verča, druhý obchodní tým se pomalu formuje.  Něco se vážně děje. Milan měl první jednání k programu budoucí ostravské konference. Jednal v Bratislavě se St´. Nicolasovou Editou Rušínovou. 

Jam

Zuzka N spěchala ráno do firmy. Měla proškolit nového klienta. Když vycházela z bytu, neměla už ani minutu navíc. Vlezla do výtahu, ten se rozjel a hned zase zastavil. Konec, musela čekat, volali se záchranáři, tak to je, když nejvíc spěcháte. Každý má něco, nějakou smůlovitou výmluvu a se Zuzkou se zastavil výtah. Na záchranu musela čekat, ale ta prý stála za to. Tři šikovní hasiči. Jirka mezitím připravil školení a čekal na klienty. Marně. Nějak se spletli a čekali, že přijedeme za nimi.  Před několika měsíci si Milan založil svůj profil na Facebooku. Zajistil ho originálním, logickým, lehce zapamatovatelným a fakt vtipným heslem. Tento týden už připustil, že si na něj přes veškerou snahu nevzpomene a požádal o nové heslo. Pak vykřikoval od notebooku, koho všeho má za přítele a kdo si ho chce přidat. Vypadalo to na kolektivní řezání žil podle Vinetoua a Old Shaterhanda. Vzniká tam nějaké bratrstvo. Na konci týdne svolal firemní poradu a všem řekl, že má nápad a začal vykládat o facebooku.  Slovenský kolega Tomáš potřebuje asistentku. Proto v úterý probíhaly pohovory s několika zájemci a všimli jsme si, že mezi současnými asistentkami zavládlo nějaké chvějivé očekávání. Prý je možné, že Tomáš bude mít asistenta! Šéf říkal, že i když byla podmínkou výběru slovenština, tak dvě třetiny adeptů ji znali jenom z filmů. A někteří jenom z jednoho. Ale dva prý tam byli dobří (říkal).  Celý týden plánovala Jarka víkendovou návštěvu sklípku u známého vinaře. Bere s sebou i další „narovské“, tak jsme zvědaví, jaké historky se v pondělí dozvíme, jestli budeme všichni, jestli tam neřádí H1N1 a jestli přivezou dobré víno. Katka jede také, těší se, ale kulhá. V pátek si nešikovně rozbila obě kolena a smutně to komentovala na Facebooku.  Výpravu do sklípku vyvažují v našich řadách sportovci. Michal se o víkendu chystá na Javorový, na kole, takže zatím se zazimovávat nebude. A pak prý až podle sněhu.  Letos máme radost z nápadu na PF. Konečně jsme si přiznali, že celé to příjemno kolem PROe.bizu je o našich profesních přátelích, dodavatelích, uživatelích, klientech, o bývalých narovských, kteří nám drželi palce a dalších, na které si beztak vzpomeneme, až bude péefko v tisku. Zatím Zuza K všechny obtelefonovává, vysvětluje, jásá, zapisuje. Na začátku tohoto týdne by se mělo PF již tisknout, abychom ho mohli co nejdříve rozesílat. Je možné, že tato PF se snad ani nebude hodit posílat elektronicky, no uvidíme.  Naše tři týdny čerstvá recepční Míša byla na konci týdne pořádně unavená a všem říkala, jak se těší domů, že se konečně vyspí. A to ten den měla úžasnou práci, kdy skvělé láhve vína vytahovala z chilských krabic a dávala je do českých papírových tašek. S každou lahví se stálo za to mazlit, vážně dobrá Anakena.  Maruška se zavřela za dveře s hudební bluesovou legendou Ostravy Pepou Streichlem. Nevíme úplně přesně, co tam řešili, ale nemohli jsme si nevšimnout, že ji to setkání úplně změnilo. Pepa je při tom hodně nemocný na srdce, tak bacha.  HOTLINE bude mít za měsíc listopad něco pod šest set přijatých a zapsaných telefonických hovorů. Dohromady je to 45 hodin technické a odborné podpory. Tím, že je Andrzej poslední týden nemocný, tak si službu vysloveně užívá Marian.  Lenka v úterý ráno projednávala otevření dalších dvou dražebních síní pro investora z Místku a ve čtvrtek si v Bratislavě dala čaj s nově založenou firmou, která chce nabízet aukce a hledá k tomu vhodný sw.  Jirka nám hlásí, že narovské webové servery jsou úspěšně přestěhovány z Ostravy do Prahy, že nová dálnice je fajn a Praha se dá udělat překvapivě rychle, že zase sháníme nového člověka, který se bude starat o všechny počítače ve firmě a nastavování webových aplikací, které používáme a že malá Nela Špalková už týden úspěšně obědvá brambory a mrkev a příští týden se může těšit na brokolici (a řízky že už se chystají).  V úterý pomáhala Jana hlídat první aukce nového klienta, při nichž se ušetřily hezké dolary. Potom se projela kus cesty na keramickou průmyslovku pro čerstvě vypálenou sochu (Jana je umělec) a chystala se přenocovat v penzionu. V penzionu byla tma, kontaktní telefony nikdo nebral. Po delší chvíli napětí se ale majitelé ozvali a ubytovali. V celém penzionu byla úplně sama a zamčená. Bez televize, bez signálu pro mobily, bez internetu. Tak nějak vypadá peklo.

jam