Zdravím všechny čtenáře. Jak už jsme si mohli za posledních pár zim zvyknout, jakmile je většina stromečků odzdobená a vánoční atmosféra se již zcela vytratila, přišel tolik vytoužený sníh. A jako každý rok jsou silničáři naprosto překvapeni, jak se vůbec mohlo stát, že v lednu začalo sněžit. Zatímco spousta lidí vyrazila užít si sněhu na hory, já jsem úspěšně vytahoval bratrovo auto z příkopy přímo před jeho domem. Prý tam sjelo samo, ale na tom příběhu mi něco nesedí. Netrvalo dlouho a zatímco jsem se ohříval čajem, sjelo do příkopy blízko první havárie další auto. Jako správní džentlemani jsme s bratrem nabídli pomoc a vytahování dalšího auta ze škarpy už šlo jako po másle. Problém nastal až ve chvíli, kdy začaly docházet lopaty na podsypaní štěrkem z nedalekého zásobníku, popůjčované několika dalším vozům, jenž se pokoušeli zdolat byť malý, ale zrádný a v danou chvíli zcela namrzlý kopec. Když už všichni vyjeli, povraceli lopaty a my jsme si mysleli, že máme vyhráno a pro jeden den několik dobrých skutků na kontě, dostal ve stejném kopci smyk autobus a zaklínil se přímo mezi ploty. Za pomoci dvou aut a několika statných mužů se však podařilo překonat i tento zádrhel a cestující mohli šťastně pokračovat v cestě, i když s hodinovým zpožděním. Vzhledem k blížící se noci a přituhujícímu počasí jsem následně v obavách z dalších havarujících hrdině prchl a ačkoli pomůžu vždy rád, tažné lano zase nějakou chvíli vidět nepořebuji. Nicméně doufám, že jste si letošního prvního pořádného sněhu užili lépe nežli já a přeji jen to nejlepší do nového týdne. JC
Back to Top