Mých prvních pět dnů třicátého devátého týdne. V pondělí zázrak, pochválil jsem Jedlu a Andrzeje za tv pořad Sonda na čtvrtek. Když už jsem byl v tom chválení, tak jsem přibral ZuzKu a její partu za první dvojden Digitálního nákupního týmu. Vážně skvělé. O den později o svatováclavském volnu vytáhla tahle Zuza Janu na Javorový. Slyšel jsem, jak slibuje, že to nebude žádný závod, že jen rekreačka a trochu mě mrazilo. Nejsilnější zážitek z dalšího dne je upřímná a přátelská snaha mého úžasného srdcaře, přesvědčit mě, že víno radši ne. Uhýbal jsem pohledem, jak to šlo, protože den na to jsem jel do vinařských Bořetic na zakázkářský PROCUREMENT BOARD. V autě byl v ten čtvrtek při cestě na jih trochu rozruch, protože Honza Jedlička ostříhaný a bez afgánského vousu byl k nepoznání - foto. Kdyby se nehlásil k autu sám, nechali bychom ho na chodníku čekat bez povšimnutí. Ostatně ani Karciho, který čekal na druhé straně cesty, nenapadlo, kdo to je a nehlásil se k němu. Board byl jako obvykle povedený a bylo cítit, že jsme se na sebe a na to odborné přetahování těšili. Ostatně dokládá to fakt, že osm témat nám zabralo skoro osm hodin. V pátek jsem s optimismem vyzkoušel sérii on-line porad z netradičních prostředí – recepce penzionu, auto, lavička před nemocnicí (moravská Jana tam jednala) a benzinka. Všechno dobré. V Ostravě Jirka provedl firmu přes ISO, Daniela přijala novou kolegyni a Bára zmizela k moři. mk
Back to Top
