„Chci tančit zimou i létem, projít bez starostí celým širým světem. Večer pít víno, na nebe se dívat, počítat hvězdy, dokud nezačne svítat.“ Zhruba jako v písničce od Mirai, bych charakterizovala své životní naladění. Nicméně nyní nastal „suchý únor“ a tak mi to, jako milovnici vína, trochu narušil. A protože v tom člověk nechce být sám, zjišťuji, jak jsou na tom mí kolegové. Nejprve mě zpraží Radek s tím, že ANO, je suchoúnorista. Tak to mi ani pravopis ve Wordu nebere ;) Ok, jdu dál. - Následně potěší pan ředitel svým příběhem, kdy měl na konci ledna suchoměsíční trápení a štěstí najednou. V posledních lednových dnech narazil v regále obchodu s vínem na pár (5) úplně posledních lahví v Česku polosuchého cuvé z nejslavnější moravské vinice Šobes z roku 2013 (foto). Je zajímavé, že podobná (skvělá) vína mají nekomerční a nudné etikety a tím unikají pozornosti světa. Aby si byl jistý, že nákup byl správný, bylo nezbytné suché období odsunout o týden. Začíná tedy s lítostí později, ale peleton prý dohoní. - Vrtá mi hlavou ten pár, vždycky to bylo 2 ne 5, ale maminka a pan ředitel mají vždycky pravdu, takže nepátrám, ale spíše závidím. Ať taky přistoupíme ke střízlivějším zprávám (v tomto významu myšleno věcným, praktickým) - Jirka hlásí, že v Marquetu MZSR bylo provedeno již více než 70 objednávek - máme radost, že se používá. Také se účastnil webináře o el. podpisech a v kalendáři akcí plánují nákup online - fakturace - tzn. možnost platit přes platební bránu. - Tak tady se ta praktičnost vyplatila, děláme „náš PROEBIZsvět“ pro vás lépe dostupný. A Jirka ještě doplňuje, že se v sobotu vydali k pramenům smradlavky (foto a foto). Janičku v pátek kámoška lehkým podvodem vytáhla na Lysou. Hlásila prý jen Prašivou, přeci jen už dlouho na horách nebyla... ale najednou jela jinam. :D Podle všeho to nebylo tak hrozné a nahoře si dala za odměnu dobrou kyselici (foto). No a jestli jste ještě nezkoušeli trampolínu v zimě, tak to ani nezkoušejte a běžte raději bobovat, doporučuje 10 z 10 rodičů, otestováno našimi dětmi, které vždy překvapí něčím naprosto netradičním a co svět neviděl (foto). Dále se už jen ústně dozvídám, jak to mají ostatní s touto suchou tradicí a bohužel jsem nedostala souhlas zveřejnit ani jména ani objemy. Ale to není vůbec důležité, důležité je to, že si to řídíme my, protože... „Sám si píšu scénář svého osudu. A věř mi, dokud dýchám, jen komparz nebudu. Chci tančit…" Přeji Vám fajn start do nového týdne. Vivi
Back to Top
