Tobogan / blog

 V pondělí ráno jsme s Pepou posnídali u skleničky šampaňského a pak už bylo klasické poradové pondělí.  Proběhly další zkoušky na technické zajištění eBF v hotelu Imperiál. Nadšení z třiceti metrového kabelu z minulého týdne opadlo, protože byl tak dlouhý, že se v něm obraz ztrácel. Kluci ale nevěšeli hlavy dlouho, všechno bude jinak.  Při odchodu z Imperialu Lukáš nahlodal Jirku Š na 50% slevy obleků, tak to šel omrknout. Koupil hned dva! Aby jeho holkám nebylo líto, vzal je večer na shopping. Nelinka se musí trénovat odmala.  Přišly nám pásky na ruce pro účastníky eBF. Jakmile jsme balík otevřeli, čekalo nás překvapení. Pásky byly šedé místo bílých, které jsme objednali. ZuzKu to mírně rozhořčilo a vypustila pár ostřejších výrazů. Jenomže těsně předtím vytočila telefon dodavatele pásků. Zapomněla na to jen na malou chviličku, ale je možné, že dodavatel přece jen slyšel konec: „do pr…., takový hnus“. V tom si to uvědomila a změnila tón: “Jé dobrý den, víte, co se přihodilo…?“ No asi už věděl.  ZuzKa také sháněla „něco“, čím by ohradila Kinect, atrakci eBF. Chápeme, že se to těžko vysvětluje, ale Zuzka to do telefonu zvládla bravurně: „potřebujeme čtyři špalky a kolem stuhu, napíšu Vám a heslo bude plůtek“.  Peťo konečně přebral klíče od nového bytu!  Večer se Danielina Adélka setkala se svou sestřenicí a vyměňovaly si rady do života. Adélka důležitě předváděla, jak se správně smrká se slovy "vidíš to, Michalko, takhle se musí smrkat" a pak ji Michalka na počítači učila zvířátka "ne Adélko, to není prasátko".  V úterý ráno zkolabovala skartovačka. Nikdo jí nic neudělal, ani s ní nepracoval. Uslyšeli jsme zvláštní zkratový zvuk a začala hořet. FOTO Co dodat na rozloučenou, jsme opravdu velmi rádi, že se tak stalo až po návštěvě ISO auditora (možná i kvůli tomu).  Pan ředitel se nás zeptal, jestli jsme si všimli toho, že čím více se blíží eBF, tím rychleji Zuzka chodí (spíše běhá) po pracovišti.  Broňa školila klienta, který se kontaktu s aukcemi bránil více než pět let.  Sepisovali jsme seznam občerstvení na eBF, aby všem chutnalo a bylo ho dostatek.  Honza se dostavil na jednání ve velké facility společnosti, kam pan vedoucí se svým týmem přišli rozhodnuti nabídku aukcí odmítnout. Po půlhodině přátelské konverzace, kdy Honta nepřistoupil na výzvy k ohromování a přesvědčování, se první z nich uvolnili a začali se ptát. Po hodině a čtvrt se dohodli, že se opět rádi uvidí.  Jirka Š si dal oběd s programátorským externistou Zbyňkem a Juniorem, při kterém řešili vývoj nové verze PROe.biz.  Jana dohodla testování aukcí u firmy plné barev.  K večeru byl opět squash. Šéf Zuzce nařídil poradu, takže nemohla dorazit. Hráli pouze Jirka Š a Lukáš, kterému bylo opět vyčteno, že některé míčky se prostě nedobíhají, ...či, tak pokud bys i tohle vybral, to už bys mně fakt naštval.  Ve středu ráno v šest hodin Peťa vzbudili stěhováci, kteří mu přivezli sedačku a obývací stěnu. Místo očekávaných čtyř krabic jich bylo šest. Pouze pět jich vešlo do výtahu, šestou musel Peťo vynést v rukou. Nelituje, že bydlí v desátém patře.  Šáru asi někdo uřknul, protože vytáčel jeden telefonát za druhým, ale nikdo s ním nechtěl mluvit. Je zvláštní, jak to dokáže být deprimující.  Jestli je někdo pověstný tím, že řeší věci na poslední chvíli, je to určitě náš pan ředitel. ZuzKu proto šokoval vážným dotazem, nutno dodat týden před konferencí, zda má zamluvenou loď na květnové výročí NARu.  Stres se šíří jako lavina. Už nám začali pomalu a hromadně kolabovat partneři a dodavatelé. Programátor Lukáš si musel vzít dovolenou ve svém oficiálním zaměstnání, Kája O. pravidelně hlásí třes se zimnicí a další jsou na tom podobně. Honza má pečlivou lékařku. Doporučila mu méně stresu, méně cestování, více volna, více spánku a odpočinku, změnu zaměstnání a přidala poukazy na další vyšetření. Danka s Adélkou šly na dušičkovou návštěvu hřbitova. Adélka ale žádné dušičky neviděla, a proto se rozhodla, že tam tu kytičku přece nenechá.  Peťo ve svém novém bytě čekal na technika od UPC. Měl přijít mezi 16.00 a 20.00. V 19.30 Peťo nevydržel a volal na UPC, kde technik je. Byl pokárán, že má přece ještě půl hodiny čas. V 20.04 volal znovu. Na konci linky byl automat, který mu vysvětlil, ať neblbne, že pracují pouze do 20.00.  Ve čtvrtek měly Monika a Saša velmi úspěšný den u polských klientů. Vydařená prezentace a moc dobré schůzky.  ZuzKa neměla nejlepší den. Andrzej jí řekl, že vypadá jako žena z pravěku (to úplně nechápeme, v pravěku by nevydržela, tam by neměla telefon ani konferenci). Radek to vylepšil tvrzením, že se na ZuzKu dá zvyknout. Když se Šárovi omlouvala, že s moravským týmem nemůže jet na sportovní den jejich klienta v aquacentru, že má moc práce, poradil jí, aby klidně jela, že si může vzít noťas s sebou, že je na vodu zvyklý.  Šárovi se to škádlení ZuzKy nevyplatilo, protože vzápětí se pěkně přeřeknul. Během telefonátu se sekretariátem starosty nedalekého města z něho místo slova „určitě“ najednou vylezlo „u řitě“. Na druhém konci linky byla vteřina ticha, ale naštěstí měla paní sekretářka smysl pro humor.  Honza si během jednoho dne užil klady a zápory naší práce. Nejprve příjemná schůzka s dobře připraveným pánem na ministerstvu, který má o aukce zájem, vystřídána schůzkou tak rychlou, že si ani neupil ještě horké nabídnuté kávy a už byl zpátky na vrátnici.  Jana s Karlem ráno navštívili ředitelku nemocnice, která v minulosti aukce využívala, ale teď už chvíli pauzíruje. Povedlo se jim znovu vzbudit zájem a domluvit testování. Jana k tomu potom ještě přidala město, které je zřizovatel oné nemocnice.  Verča se vracela po dvou dnech cestování a práce s klienty zpátky do Ostravy. Naplánovala si pauzu na tankování, toaletu, kávu a něco dobrého k ní hned za Brnem. Celá natěšená, že už jede domů, na pumpě všechno zvládla, ovšem kromě tankování. Toho si všimla za Olomoucí, kdy měla dojezd pouze deset kilometrů. K další pumpě dojela už jen na pověstné výpary.  A zase ZuzKa. Špatně si porozuměli s panem ředitelem, takže na středeční divadelní premiéru objednala namísto deseti lístků dvacet. Statečně každému ve firmě a okolí vysvětlila, že nevidět tuhle premiéru je chyba a hřích. Nakonec lístky rozprodala do posledního. Když pak večer utíkala načančaná do divadla, zjistila, že svůj dvacátý lístek ztratila. Plná emocí paní uvaděčce vysvětlila, že jen díky ní mají v sále plno, proto má plný nárok vstupu i bez lístku. V takových situacích není možné Zuzce říci ne. O přestávce byla svědkem hromadného opouštění nepovedeného představení, prostě když se daří, tak se vším všudy.  V pátek uzavřela Bea další týden na hotline. Má radost, že už vícekrát klientům jako „hotlinistka“ poradila. Taky ten den slavila narozeniny a dostala čajů na dva roky. Všem moc děkuje. Andrzej říká, že se na hotline plní přání. Bea potvrzuje, a těm, kteří chtějí důkazy, doporučuje strávit dva týdny v této kouzelné místnosti.  Andrzejovi se celý týden jevil jako jeden dlouhý den. Za první čtyři dny nového měsíce přijal hotline už 230 telefonátů. Také se podařilo kontrolovat aukci, ve které bylo 207 položek, 56 volitelných podmínek, 35 pomocných výpočtů a 26 účastníků.   Jana se svým týmem zajela na sportovní den pořádaný klientem pro města v jeho okolí. Klient měl pocit, že můžou být k ruce všem, kteří budou mít zájem o informace o aukcích. Vybavili se proto složkami a materiály, ale na místě zjistili, že by mohli vést hovory buď v bazéně, v sauně, nebo na ledě. FOTO.  Město Valašské Meziříčí vyhlásilo aukci na odprodej nalezených jízdních kol. Takže pokud by měl někdo zájem, můžete se přihlásit na muvalmez.proe.biz  Odpoledne proběhla generální zkouška techniky na eBF. Vypadalo to tak, že kluci veškerou techniku do všech sálů vytáhli, rozbalili, zapojili a vyzkoušeli, jestli všechno funguje, odpojili a opět zabalili. Všechno dopadlo výborně. (Jirka Š chtěl původně napsat že „dobře“, ale pak si uvědomil, že někteří z nás říkají, že dobře je za 3, takže se opravil na „výborně“.)  Připojujeme poslední informace od klientů, kteří mají své autorské programy na eBF. Pan Zahálka se diví, že se z nás šéfovi ještě nenarovnaly vlasy a pan Novotný k tématu svého vystoupení „přidaná hodnota e-aukcí“ podotkl, že tomu sice nerozumí, ale zní to skvěle.  Na konci pracovního dne, když jsme se postupně rozcházeli, dali jsme si za cíl pořádně se přes víkend vyspat, abychom nadespali deficit, který na nás čeká za nedělí. Takže snad to všem vyšlo a načerpali síly, protože tento týden, to bude jízda :)  V sobotu se byl Jirka Š s rodinou podívat na výlov jistebnického rybníka a nakoupil si ryby na nedělní oběd. Zbyla chvilka na kávu u Martina Klimši.  V neděli psal Honza domácí úkol se Samíkem. Povídání o rodině do prvouky. Samík to vidí takto: „Tatínek jezdí do práce, Kačenka chodí do školky (ne, do Berušek, povídá Káťa), Samík chodí do školy a maminka na pracák.“ 

jam

 V pondělí pobíhal po kongresovém sálu Hotelu Imperial Lukáš s metrem, aby zjistil, že potřebujeme kabel k projektoru dlouhý třicet metrů.  Z Varšavy přijel za námi do NARu ostřílený auditor Maciej, který má zájem šířit aukce PROe.biz na severu Polska. První kroky naplánujeme příští týden v rámci konference eBF.  Danka byla mile překvapena, že porady vedení mohou proběhnout také ve svižném tempu. Čas ukáže, zda to nebyl pouze ojedinělý a výjimečný stav.  V úterý ráno byly Lenka se Sašou v polské huti, aby si ověřily, jestli se se svou lámanou polštinou domluví samotné bez tlumočníka. Prý to dopadlo dobře, dokonce paní ředitelka nákupu vzkazuje NARu, že jsou fakt dobré, a že jim všechno rozumí a také se těší na další spolupráci. Odpoledne se potkaly u jiného klienta s Monikou a uzavřely dobrou smlouvu.  Jana vyjela na cesty na Vysočinu. Hned za Ostravou ji chytil prudký liják a doprovázel celý den tam i zpět. Cestování tedy příjemné neměla, ale klienti ji to vyvažovali vlídným přijetím a horkou kávou.  Předali jsme projekt Knihovna šablon do správy Kájovi O. Ten se projektu ujal s vervou poctivého šabloníka a uhání programátora Lukáše, kterému se změnila pracovní doba na denní přecházející do noční.  Beata na tři týdny přesídlila na hotline, aby dostala do krve službu klientům při přípravě aukcí.  Veronika po dlouhé době školila v NARu. Dostala na starost pravidelné školení a domácí prostředí si užívala.  Jirkovi kluci nejspíš konečně odhalili zádrhel v problematickém fungování Dančina notebooku. Půl drcené tabulky čokolády nasypané do klávesnice. S pozdviženým obočím, ale bez komentáře, jí ho čistý vrátili.  Lukáš si myslí, že většina lidí v tanečních, které pořád navštěvuje, se pohybuje jako stádo koní a bezhlavě vráží do ostatních. Je starý, kdyby mu bylo taky 17, jako těm ostatním kolem něj, tak by ho to určitě taky bavilo.  Ve středu hned ráno byla porada k eBF. Zuzka si dovolila zaspat, což Jirka Š špatně nesl.  Jarda školil nákupce pro jednu vzdělávací agenturu. Deset lidí a aukce bylo jedno z témat, které zaujalo.  Maruška vyrazila autobusem do Čadce na Sociální pojišťovnu vyřídit si přístup pro elektronickou komunikaci. Jednání bylo rychlé a v poledne už byla zpět.  Honza si prožil „alkoholický den“, kdy si zrušil dovolenou a jel tour od Prazdroje přes výrobce lihovin až k výrobci šumivých vín.  Odpoledne jsme prodali naši stařenku Octávku.  Ve čtvrtek vyrazila Lenka s Andrzejem do Polska ke klientovi FTT, aby podpořili využívání aukcí i v dalších odděleních firmy. Procházejí právě organizačními změnami, takže počkáme na rozhodnutí, kdy skončí smlouvy s dodavateli služeb a investic a pak proběhne školení adminů - nováčků.  Stavila se za námi studentka VŠB na konzultaci ohledně bakalářské práce. Neměli jsme moc času, takže jsme jí nechtěně vyhnali tak rychle, že se ani nestihla napít ze sklenice s vodou.   Verča si prožila smutné příběhy ve vlaku do Prahy a zpět. Při cestě tam zjistila, že nemá sluchátka k nb pro poslouchání muziky nebo zhlédnutí filmů, cestou zpět se jí zase podlomila kolena po zjištění, že jí během školení nedobíjela baterka, takže nemá k dispozici ani počítač a nedodělanou práci bude muset dokončit až doma.  Lukáš si vzal volno aby měl dost prostoru pro výběr nového obleku. Vyšlo to napoprvé v Módě Prostějov. Příjemná prodavačka, padnoucí oblek a 50% sleva :).  V pátek jsme měli svátek, ale slovenský tým pracoval. Tak si Krista užila prázdný, tichý a klidný NAR. Jinak stále nevychází z údivu nad možnostmi i neschopnostmi realitního trhu. Trochu smůla je, že se stala prvním opravdovým klientem nové realitní agentky, takže postupují tempem pokus-omyl.  Šéf si prohlížel Londýn, Danka se snažila zbavit Adélku rýmy a Junior si naplánoval víkend plný pobíhání po šumavských kopcích. Skončilo pouze u plánů, protože se místo toho vrhnul na dráhu automobilového konstruktéra. Rozebral a opět zdárně složil polovinu svého auta a zámky dveří opět zamykají. Oporou mu byl otec, který je odborníkem na lepení, psal na toto téma svou diplomovou práci.  jam

 Pondělí. Niko se nemohl do práce dostat vlakem jako každý den, protože vyhořela lokomotiva a (světe a ČD div se) 400 lidí nepojmuly dva autobusy pro náhradní dopravu.  Ti, kteří jsme se chtěli do práce dostat auty, jsme museli hledat, kdepak jsme asi uložili na jaře škrabky a oškrábat první námrazu na oknech.  Rozloučili jsme se smutně s Křiky, a zase Trenki musel oznámit děvčatům ze slovenského týmu, že je opouští Peťo. Ten se posouvá do vedlejšího týmu, kde bude mít na starost katalog, barvičky a další nové projekty.  Polský tým se odpoledne vydal do Łodže. Lenka velmi mile překvapila tím, že v rámci urychlení přesunu napříč Polskem umí elegantně ignorovat polské dopravní předpisy i polské kamery. Pro případ "vyfocení" se raději u řízení stále usmívala. Jak se ukázalo, tak asi za trest měli krásné pokoje v hostelu v pátém patře bez výtahu.  V úterý kolegové v Łodži úspěšně prezentovali úspěchy českých a slovenských nemocnic v oblasti e-aukcí. Sál se při vystoupení "našich" zcela zklidnil, posluchači souhlasně pokyvovali hlavami. Organizátoři jim nechali o dvacet minut více času a vzbudili nejvíce zájmu.  Celý den s námi v NARu strávil auditor. Všichni jsme byli ve střehu, abychom nezapomněli vypnout nb při opuštění pracovního prostoru, ať se na stolech neválí, co nemá, ať v odpovědích na zvídavé dotazy nevyzradíme, co nesmíme. Uff. Horké chvilky. Nakonec byli někteří z nás pochváleni a pan auditor spokojený.  Jarda pomohl realizovat aukci na pojištění majetku pro jedno město. Úspora proti očekávané ceně 33%! V zasedací místnosti průběh bedlivě sledovali představitelé města a bylo evidentní, že z výsledku měli radost.  Po deseti letech se znovu zastavil na rozhovor pan Krajčík, rektor Vysoké školy podnikání v Ostravě. Podle všeho se zdá, že jsme se mu zase líbili. Na věci nic nemění fakt, že nejednal se všemi narovskými, ale pouze s panem ředitelem.  Janě se poprvé u prezentace ve firmě stalo, že ji po úvodních deseti větách vysvětlení průběhu ostré aukce posluchači zastavili, že to přece nemůže skočit takhle doprostřed, nejdříve si přece musí rozmyslet, co se bude nakupovat. Jana zrovna vysvětlovala položky a možnosti specifikace předmětu aukce.  Danka se chystá na svatbu. Cizí. Večer se jí podařily koupit pro Adélku slavnostní šaty. Asi se jí líbily, protože je nechtěla sundat a jelikož mamka pořád nedokázala pochopit, že v nich prostě bude spát, hodila po ní bačkoru, asi aby se jí rozsvítilo.  Na squashi už podruhé Lukášovi vyšla zvolená strategie proti Michalovi "tref ho, a rychle skóruj". Je pravdou, že tentokrát to bylo těsně a Lukáš musel navíc přidat historku o prasklém míčku.  Středa. Přípravný tým pro eBF opět vyrazil na návštěvu hotelu Imperial, aby domlouval podrobnosti chystané akce a vyzkoušel další z nabízených obědových menu.  Zdá se, že v polských firmách budíme sympatie. Neodcházíme bez výtečné kávy, sušenek, čokolád a zákusků. Dnes se dámy z jednoho nákupního oddělení dokonce podělily o vlastní výpěstky ze zahrady.  Odpoledne přišla na pohovor Kateřina, nová slovenská výpomoc, která dočasně nahradí posouvajícího se Peťa. Nastupuje už v úterý.  Jardovi se povedlo vzbudit zájem o e-aukce u pražských městských úředníků.  Jana stihla šest jednání, to první bylo zajímavé tím, že se vedení velkého města podivilo, jak je možné, že si aukční systém, který se jim už na jaře líbil, zatím nevyzkoušeli.  Lukáš byl na prohlídce nového datového skladu v Ostravě. Krásná nová budova, vše moderní, všude kamery. Hlavním bodem hodinové prohlídky bylo předvedení a nastartování diesel agregátu, který napájí budovu v případě výpadku proudu. Země se zachvěla a hned potom Lukáš ohluchnul.  Honzovi nestačí práce a jeho vlastní děti, začal se s dalšími čtyřmi kolegy starat o sto třicet pět předškoláků v rámci projektu Minisoftbal. Jeho žena vycítila příležitost k zahájení přestavby a úprav bytu.  Už jsme se zmiňovali, že Lukáš chodí do tanečních. Tak teď už má za sebou půlkolonu. Střízlivý.  Ve čtvrtek byl Šára na cestách a navštívil firmu svých dětských snů. Ty stavebnice, ty vláčky… tolik po nich v dětství toužil, ale rodiče se rozhodli pro lego. Na jednání u dalšího klienta zase jen pro něho, když se při loučení ptal po zajímavostech ve městě, otevřeli nově zrekonstruovanou synagogu.  Jirka Š odešel s Lukášem na návštěvu QQ studia. Původně měli domluvit pouze zapůjčení mikrofonů na eBF, ale pak si prohlédli celé studio. Zjistili, že animovaný čtyřicetiminutový záběr s plastelínovými figurkami dělá pět lidí pomocí fotoaparátu dva měsíce. Kluky hned napadlo, že by to ani náhodou nebyla práce pro nás.  Honza si užil trochu rozpačité turné po jižních Čechách. Výhra nevýhra v malé nemocnici, nadšení radní z první úspěšné aukce v malebném městě, ale námitky účastníků, jinde pochvala systému, ale budoucnost nejasná.  Šéf ve čtyři zesmutněl. Nepřišel novinář. Měl pro něj vyblokovanou celou hodinu na konci práce. Média už nejsou, co bývala. Reagoval ostrým vytýkacím mailem. (V neděli po obdržení odpovědi pochopil, že sedmou velmoc zapomněl informovat o termínu a místu schůzky, resp. o schůzce celé. Zas byl smutný.)  Danka měla poslední možnost sehnat si něco na sebe. Rodinou byla upozorněna, že varianta „nejdu“ na svatbu neexistuje a že obchody se zavírají až v devět. V devět byla doma s šaty a sakem.  Lukáš večer na fotbale zachránil výborným zákrokem v brance gól, ale natáhl si sval, takže jeho účast na dalším squashi je silně ohrožena.  Pátek. V pátek ráno lekce polštiny, která se Dance výborně hodila, jelikož svatebčané bydlí v Těšíně, takže mohla natrénovat různé konverzační fráze.  Konec dobrý, všechno dobré, Honza si užil příjemnou schůzku v rehabilitačním ústavě, která skončila sborovou úvahou na téma: vždyť se dá soutěžit v podstatě všechno.  Největší Kristinin zážitek tohoto týdne určitě byla komunikace s bankou a realitní společností na téma koupě nového bytu. To by prý nikdo nevěřil, kolik papírů, potvrzení, telefonátů, emailů a nervů to člověka stojí. Ale pokud všechno vyjde, už v neděli podepíše rezervační smlouvu k vysněnému bytu. Cíl je jasný. Vánoce a vánoční stromeček v novém bytě.  Šéf říkal, že bude tři týdny sedět u počítače, že bude až do konference dodělávat resty, že se vůbec nehne ze židle a že je to tak správné. Hned potom zmizel na dvě hodiny s návštěvou do protější kavárny.  V sobotu si Niko chvíli myslel, že Šára potřebuje pomoct připojit doma internet. Šára si zase myslel, že ho má Niko za ňoumu. Nejistota byla jen chvíli, pak si to vyjasnili.  Saša uzavřela nabitou golfovou sezónu turnajem Starých časů, jehož podmínkou účasti byl stylový "dress code". Viz FOTO. Na první pohled se převleky jevily zábavně, jak se ukázalo, pohyb v nich není možný. Vítr odnášel klobouk, sako a boa překáželo v golfovém švihu. Někteří pánové turnaj nepodcenili a sehnali si opravdu stylové kousky FOTO.  Dančina zmrzlá reportáž ze svatby: „Ráno příjemný mínus jeden stupeň, v Těšíně kvůli mně topili v baráku na plno už od čtyř, jen v kostele to farář nepochopil. Hodina a půl při deseti celsiových stupních. Najezená jsem zase na týden a další svatba mi stačí tak za deset let.“  jam

 V pondělí Honza se Standou museli začít řešit situaci, kdy při nastalém prudkém ochlazení nepomáhá ani vřelé slovo pana faráře, ba ani hodně vřelých slov, a v suterénní kanceláři na faře se dá vydržet maximálně dvě hodiny.  Maruška se vrátila z Itálie (FOTO) a s překvapením zjistila, že posílený ekonomicko-správní tým mezitím všechny úkoly svědomitě plnil, a tak si příště dovolí i delší dovolenou.  Zpráva ze slovenského týmu ve správném jazyce: Krista dostala na rakúskej dovolenke defekt. Keď hľadala v kufri rezervu, našla plynovú nádrž. Za to našla sprej pre takéto účely. Ten však neúčinkoval kvôli chladu a v podstate zalepiť takú veľkú dieru ani nemalo zmysel. Chtiac-nechtiac musela Krista volať odťahovku (podľa jej slov taxík), aby ich odviezli 80km do servisu. Tu sa jej podarilo vyjednať trochu jazdenú pneumatiku (len) za 10 eur.  Jirka Š s Juniorem si dali videokonferenci s klientem o úpravách sw. Použili nový videokonferenční sw, který si okamžitě oblíbili.  Danka si hned v pondělí vysloužila titul Tvrdá matka týdne. Když přiběhla do školky pro Adélku, už ji hlídala paní uklízečka.  V úterý měla Lenka ambiciózní plán, obětovala spánek (to někteří nechápou) a přišla dřív do práce. Její notebook na takové změny nebyl připravený, nesouhlasil a stávkoval.  Verča vzala Sašu do auta cestou do Jičína. Holky si pochvalovaly pokec v autě a Saša Verči závidí erotický hlas. Pak se Saša připojila k Honzovi, aby si spolu užili schůzky u klientů. Chvíli ale ještě sledovali Verču při školení. S laserovým ukazovátkem jim připomínala princeznu Leilu z prvních dílů Hvězdných válek :).  Trenki vstával před pátou a cestoval dvě stě kilometrů na schůzku, aby se dozvěděl, že druhou stranu nezajímá.  Peťo pro své známé zjišťoval ceny a odjezdy vlaků. Operátor se tak zamotal, že za chvíli nevěděl, kdo, kde a kam vlastně chce cestovat. Nejlepší obrana je útok, proto okamžitě vytkl Peťovi, že si během hovoru nedělal poznámky.  Kluci si chválili squash. Po sportu následoval přesun na Stodolní. Lukáš šel s kámošem Osou na voucher pečené koleno a Jirka s Juniorem na obří burger. Nijak se nedomlouvali, byla to náhoda, že se setkali ve stejné hospodě. Už minule jsme psali o Lukášově smůle v hospodách. Prý je to prokletí po jeho otci. Tentokrát je příběh neuvěřitelný. ZDE  Celé úterý jsme si mohli cokoliv přát. Padala hvězdná slovenská vláda.  Ve středu se polský tým připravoval na Konferenci E-nemocnice v Lodži. Beata chystala profily našich moderátorů, jen chyběly fotky, a tak začala prohledávat archiv. Našla poklady o Andrzejovi. Ten se zasnil a začal vzpomínat na minulost – život plný rocknrollu (Nick: Jamick) FOTO a kariéru vojáka v Jugoslávii FOTO.  Navštívil nás profesor Adam Drab z vyhlášené polské vysoké školy. Přivedla ho k nám Martina Steinová, protože nabízel spolupráci svých studentů při řešení projektů PROe.biz v Polsku. Naše srdce si získal hned, jak i na kontrolní zopakování otázky odpověděl, že se mu Ostrava hodně líbí.  Jiřík Š jel přednášet na VUT Brno studentům stavební fakulty. Trochu se obával účasti, přednášky nejsou povinné, ale naslouchalo mu jich čtyřicet a všichni nakonec tleskali :).  Šára zamířil do Mittalu chystat aukci. Díky GPS poznal Mittal ze všech stran. Přes žádnou bránu ho ale nechtěli pustit, správně trefil až po půlhodině.  A teď čtěte pozorně, Honzův Samík přišel ze školy a máma se ho ptala, jestli se už ve třídě kamarádí i s jinými dětmi, než s těmi, co už zná ze školky. Třeba s holčičkami, konkrétně s Vietnamkou Zdeničkou? Ano, zrovna dnes mu dala ve frontě na oběd facku. Proč? Bezelstně se jí zeptal, jestli se taky těší na rýži.  Ve čtvrtek se v Bratislavě sešly tři NARovské posádky: (zapsal Peťo) Posádka 1 = Tomáš prichádzajúci z východu, posádka 2 = Saša prichádzajúca z Ostravy a napokon posádka 3 = Lenka a ZuzKa prichádzajúce z Ostravy, kdy Bratislava je pre nich len medziszastávka, potom pokračujú do Prahy.  Jana s Karlem navštěvovali zdravotnické klienty. Probrali životaschopnost některých nemocnic a ceny různých operačních výkonů.  Verča si užila školení v úžasném pražském hotelu. Bohužel cesta z Ostravy nevyžadovala v hotelu nocovat, ale pracovníci nákupu ji to aspoň trochu vynahradili pozváním na oběd.  Monika byla na cestách za klienty s Andrzejem. Vrátili se dřív než obvykle, a tak mohla udělat velkou radost svému synovi Tadeáškovi, protože poprvé šel ze školky domů dřív než ostatní děti.  V pátek se celý den finišovalo s přípravami na ISO certifikaci. ZuzKa pochopila, že je zle a dokonce si začala uklízet stůl.  Ráno proběhla druhá lekce polštiny. Pan lektor chválil, jak to školákům jde, a nechtěně je naučil další sprosťárnu. Bohužel se s ostatními nepodělili. My teď cítíme potřebu plošného vzdělávání polštiny.  Všichni jsme byli přesvědčeni, že nejde mít větší účet za telefon než má ZuzKa. Přišlo vyúčtování. Bodoval Gracián. Šesti hodinami hovorů se svojí přítelkyní se nominoval na hvězdu NARu.  Saša strávila pár hodin na hotline a posílá vzkaz: „Vážení, po půldenním pobytu po jejich boku vím, co bych přála všem životním nešťastníkům. Aby na linkách důvěry mohli zachraňovat, chlácholit a radit právě takové osobnosti a hlasy, jaké jsou slyšet na horké lince v NARu.“  V sobotu po pracích na narovském serveru šel Lukáš na kinect party. Prostě se hýbete před tv, snímá to váš pohyb a vy můžete hrát bowling, fotbal, zaběhnout si stovku, házet oštěpem, boxovat se soupeřem a tak podobně. Lukáš říká, že je to skvělé a ráno cítil všechny svaly. Jana se k doporučení připojuje, box je skvělý a překážkový běh taky :) 

jam

V pondělí nastoupila do NARu na místo šéfky polského týmu Saša a prožila si své první Velké pondělí. Říkala, že byla okouzlena množstvím nových informací, nových tváří a stále stejnou pracovní atmosférou, kterou si ze svého působení ve firmě ještě před sedmi lety pamatovala. První den a hned konec o půl deváté večer. Veronika se nechala při svém sthujícím posledním příspěvku porady z oblasti trendů unést a skoro nás naváděla k outsourcingu aukcí. Přijel za námi Karel O., který se vžil do role správce knihovny šablon. Večer přednášel jak zajistit kvalitu dodávky i když nemáme ověřenou kvalitu a schopnosti dodavatele. Byl dobrý. V poledne byli Danka, Zuzka a Jirka v Imperialu testnout oběd, který by mohli dostat účastníci eBF. Všem chutnalo, ale recepty tají. Začínají podzimní bolístky aut. Jirka Š. to vzal do práce přes servis a rámus v autě vyměnil za nový tlumič. Standu auto neposlouchalo už v neděli, s plynem si bralo zároveň i benzín a neumělo se s tím vyrovnat. Naopak Jarek ráno našel auto se zničenou přední maskou a bez bočních blinkrů. Celý den musela ZuzKa odolávat vtípkům na účet svého umřelého notebooku. Po pátečním křtu vodou (ZuzKa převrhla sklenici) to zabalil. Drželi jsme za něj minutu ticha. Také jsme přijali nového koordinátora aktualizací a upgradů sw Daniela. Lukáš ho pečlivě zasvěcuje do chodů firmy. V úterý stále sledujeme, jak se vyvíjí situace s rekonstrukcí nového bytu Beaty. Bohužel zatím žádné pokroky. Něco viselo ve vzduchu a trafikům se nedařilo domlouvat schůzky. Na českém území se to dalo pochopit, každý druhý byl v Brně na veletrhu nebo se tam chystal, ale stejnou situaci zažíval i Peťo se slovenskými klienty. Schůzky se přesouvaly a rušily snad s každým telefonátem. Danka s Jirkou Š. sepsali dlouhý seznam úkolů k certifikaci ISO. Navštívila nás bývalá kolegyně Monika Kozielová, která už několik let žije ve Skotsku a daří se jí tam dobře. Jarkovi se povedlo vstoupit s aukcemi do velkého pražského hotelu. Držíme palce. Danka s Radkem sledovali a podezřívali holuba, který se procházel po střešním okně, že nám chce z monitorů vyčíst tajná data. Večer se Monika s Dankou neplánovaně se svými dětmi potkaly v dětské obuvi nad nabídkou podzimních bot. Nepořídily, sehnat zmrzlinu bylo jednodušší. Ve středu Monika s Andrzejem školili polského klienta. Tentokrát se Andrzej krotil a zabral si ze školení pouze dvě hodiny. Bea se stala veleúspěšým pátračem po polských dodavatelích cukru a čajů. Lenka byla v Praze, dopoledne strávila s Honzou mimo jiné na ministerstvu, kde odhalili podstatu ekotendrů. Zjišťují, že veřejné finance není potřeba spořit, protože dělat pro úsporu cokoliv, třeba zkusit aukční sw, by ubohým úředníkům jenom přidělalo práci a k úspoře přeci dochází nějakým zázračným kouzlem už v zalepených obálkách. Naštěstí další setkání bylo ve znamení obnovení zájmu o aukce u Coca Coly, tak si spravili chuť i náladu. Jana vzala Sašu s sebou na schůzky. Projely se až do Brna, cestou se seznámily se starostou, který vyměnil jejich čas za oběd, potom si s klientem popovídaly o krásách Vsetínska a na závěr vzbudily zájem o využití aukčního systému. Při nasedání do auta a vyjetí domů si Saša všimla podivné bubliny na pravém předním kole Janina yetiho. Rozhodly se pro pomalou a opatrnou jízdu zpět, ale pan ředitel je vyzval okamžitě vyhledat pneuservis. Uposlechly a byly zachráněny, protože mezitím píchly i zadní kolo a představa, jak na D1 zjišťují, jak se vlastně používá sprej „rezervní kolo“ byla úsměvná. Odpoledne zabrala školící místnost exkurze studentů VŠB. Z naprosté většiny to byly studentky, což byl pravděpodobně důvod, proč si Lukáš tak často chodil vařit kafe nebo čaj do kuchyňky vedle školící místnosti. Ve čtvrtek Andrzej po delší době opět školil proebizáckou „mládež“. Už by měli umět nastavit aukci, což si příští týden vyzkouší. Peter oslavil 365 dní v NARu. Docela to uteklo. Krista odjela na dovolenou a Peťo se mohl opět stát její gps. Tentokrát potřebovala najít v Rakousku LPG čerpačku, sama se snažila 500 km neúspěšně. Obratem dostala do smsky dvě nejbližší pumpy. Honza a Standa přednášeli na hospodářské komoře v Drážďanech. Atmosféra byla dobrá, lidé pozorně naslouchali, ptali se inteligentně a kluci zaujali. V prezentaci pomohl pan Linda, místostarosta Chebu, který se uvedl velmi dobře jako člověk na správném místě včetně těch cca 6 milionů úspor, co jemu a městu od července PROe.biz přinesl. ZuzKa dala Šárovi malou lekci v rozpoznávání deprese. Prý ji pozná, pokud si do dvou let nenajde ženskou. Teď je Šára chytřejší. Aukce se zasekly drápkem na prvním pražském úřadě. Úžasný úspěch po několika letech snažení, tak uvidíme, jak se jim bude dařit. Niko zachránil školení. Projektor se nedařilo zaostřit a tak pohotově a uváženě sundal plastový kryt z čočky. V pátek ráno jsme začali první lekcí polštiny, pan učitel se učí vstávat a fungovat od osmé a my se učíme nová písmenka, nejlépe to jde Saši s Radkem. Po polštině zasedla Saša spolu s klienty moravského týmu do "školící" lavice. Po skvělém lektorském výkonu Broni nabyla pocitu falešného opojení, stejně jako její spoluúčastníci nákupčí, že od dřevních dob nákupního outsourcingu je to teď vlastně snadné. Beatě se povedlo získat na Cizinecké policii povolení k přechodnému pobytu. Oddychla si a my se za ni upřímně radujeme. (Taky jsme si oddychli.) Jana ze Šárou jeli přesvědčovat vedoucí odborů úřadu většího města, že z aukcí opravdu nemusí mít obavy. Bylo to náročné, sílu si pak museli dočerpat v kavárně za rohem. Odpoledne Andrzej školil naše pokročilé. Vůbec nevíme, co to tam dělali, protože jedni hlásili, že vymysleli výpočet pro výherní čísla sportky na nejbližší roky a další že vymysleli pomocné výpočty pomocných výpočtů. Aukce se bude promítat na příštím velkém pondělí. Naštěstí ji bude popisovat Šára, který se k tomu skoro dobrovolně přihlásil. Krista poslala sms z dovolené. Má tam 4°C a nové německé přátele. Od úterý do pátku Broňa permanentně školila, celkem 24 hodinový monolog, z toho polovina v angličtině. A její plán na víkend??? MLČET! Lukáš se těšil na večeři s přítelkyní. Zakoupil voucher na kuřecí steak na rajčatech s mozzarellou. Přišli hladoví, objednali si a čekali asi dvacet minut, když si vedle ke stolu přisedl pár se stejným přáním. Za tři minuty steak měli. Ne Lukáš, ti druzí. Lukáš musel čekat dalších dvacet minut a omluva servírky ani cola jako pozornost podniku kručení v žaludku nezahnaly. Víkend - Lukáš dostavěl zahradní domek pro neteř a malou sestru (viz foto), u Špalků si Nelinka udělala kontrolu všech hraček (viz foto), v neděli šéf na popáté pověsil zrcadlo, zeď za zrcadlem má podobu ementálu (foto bohužel není, fotograf by byl po zásluze potrestán :)), a kluci zapomněli vzít na badminton ZuzKu, ale prý se to už nestane. A na závěr soutěž. KDO TO JE? FOTO Nápověda: pracuje v NARu.

jam