Tobogan / blog

V pondělí jsme si na polském týmu všimli jisté nervozity. Blíží se další seminář v Krakově. Zajímavé, jak můžou vzdělávací kurzy z fondů EU komplikovat firemní život. Máme schválenou účast ve vzdělávacím, plně hrazeném, programu, ale protože se vzdělavatelé domnívají, že to oni teď budou řídit náš čas a procesy, tak nezbývá než poděkovat a vycouvat. Dance oficiálně skončila rodičovská dovolená a nějak se z toho nemůže vzpamatovat. Pořád dumá a hledá nějaký rozdíl se současným stavem. Pořád je na internetu a pracuje. Šára byl o víkendu v Třanovicích v lanovém parku Tarzánie a jeho pohyby byly velice podivné. Sám říkal, že se cítí jako by vypadl ze ždímačky. Na základně se sešel celý slovenský tým. Lenka jim oznámila, že Trenki má zakázané lyže a Krista jízdu na kole. Souvislosti nám nejsou zcela jasné. Hlavně v případě Kristy. Připadlo nám, že je Lenka velice ráda vidí zdravé a v celku. V úterý dál rostly nervozity polského týmu. Slovo Krakov se snad ani nesmí vyslovovat. Tak intenzivní přípravu NAR možná ještě nezažil. Honza byl na žádost velkého zadavatele přítomen aukci obrovského rozsahu. I přes počáteční skepsi členů výběrové komise, poznámek „tady je to kino?“ a zásob popcornu se soutěž po chvíli rozjela. Za chvíli byl každý podhoz obecenstvem vítán jako góóóól v hokeji. Aukce skončila velkou spokojeností nad dosaženou úsporou. Peťo končil svoji čtyřdenní pracovní návštěvu u tchýně. Rekonstrukce bydlení. S Lucií si odskočili na matriku, protože potřebovali odsouhlasit jméno, které vybrali pro svojí malou. A ještě sociálka. Peťo začal o sobě pochybovat, protože ani po páté nepochopil záludnosti českého sociálního systému. Squash tentokrát proběhl v opravdu silné sestavě. Lukáš, Jirka, Michal, Roman a Seb. Pánská jízda jak se patří. Lukáš se chlubil, že neutrpěl ani jednu porážku. Některé holky měly jinou párty. U ZuzKy se s předstihem slavily její úžasné narozeniny. S předstihem proto, že se naše někdejší kolegyně Renča za chvíli stěhuje do Prahy. Oslava byla úžasná, zábava výborná, jen se Dance doma těžko vysvětlovalo, proč celá voní po ginu. Ve středu vrcholila šéfova nervozita před odjezdem na dovolenou. Rozhodl se totiž, že musí zvládnout vyřešit všechno z toho, co už půl roku odkládá, a raději ještě vymyslet a rozběhnout práce a akce na půl roku dopředu. V jednu chvíli měla ZuzKa hlavu v dlaních a jen vzdychla: „…už aby odjel…“ Před nedávnem byly nainstalovány do dalších aut sledovací systémy. Peťo dostal do Car Control přístupy a společně se Zuzkou N systém nastavoval, zkoumal a sledoval pohyb aut. Peťovi se systém moc líbí, Trenkimu ne, protože ho teď Peťo všude vidí. Při upozornění, že si tedy může knihu jízd psát sám, se Trenkiho pochybnosti rychle rozplynuly. Další sportovní odpoledne. Tentokrát Jirka, Lukáš a Michal vyzvali kolegy z GTS na badminton. Skvělá hra, Michal byl viditelně znaven, což je u něho zvláštní. Něco se s ním děje. Odpoledne odjížděla část týmu do Krakova, aby ještě večer mohli zkontrolovat sál před ranním zahájením. Ve čtvrtek v šest ráno Jirka Cudlín s Josefem vyrazili za ostatními do Krakova. Po cestě v Bohumíně nabrali Karla Stoszka. Při příjezdu do Krakova začala hlučet převodovka, ale už nebyl čas si s tím lámat hlavu. Na semináři v Krakově bylo plno, přípravy se vyplatily, otázek byla spousta a zájem o e-aukce viditelně roste. Jirka celý seminář zápasil s videokamerou, kterou na akci půjčila Broňa. Záznam bude přinejmenším podivný. V české pánské expedici řízení auta cestou zpátky padlo na Jirku. Jakmile nastartoval, už se mu nepodařilo zařadit ani jedničku. Takže veškeré rozjezdy po cestě z Krakova byly na dvojku a někdy nešly zařadit ani jiné rychlosti. Do Ostravy doskákali, tak za jeden dva dny jim ustane tik očních koutků. Krista se u slovenských klientů setkala s velkým zájmem o právě probíhající stávku odborářů. Přivezla vtip: „Prečo ČD štrajkujú celý deň? Aby sme si konečne uvedomili, že nejde o meškanie.“ Český tým pokračoval okruhem jižními Čechami. Verča školila a Honza zažil první prezentaci pro město bez jediné negativní otázky. Stávka zkomplikovala Verče cestu vlakem zpět, a tak nedobrovolně zůstala v Praze u Nely. Šárovi se podařilo dovést svoji první aukci od začátku až do zdárného konce. Jirka i Junior měli volno. Niko také, ten si užíval na Malorce. Kája jel administrovat akci do Polska. Lukášovi hned z rána došlo, že ze své naplánované práce moc nestihne. Ale zase si zaběhal po kancelářích a všichni se na něho hezky smáli. Dančina Adélka se u příležitosti svých třetích narozenin fotila. Pózovala na povel fotografky a tak za deset minut nebylo co řešit a ze dvou objednaných záběrů má nakonec šest. Jednou to určitě ocení :-) V pátek byl pro Honzu přípravou na relaxační víkend. Prováděl administrativní práce v klidném a duchem bohatém prostředí fary. Zvláštní je, že i když šéf, který nejvíc miluje porady, ve firmě nebyl, Peťo si jich užil dost. Hned tři. Uplynulý týden byl pro Jirku C trochu náročnější než pro jiné, protože část týdne po práci ještě několik hodin kopal metr a půl hlubokou přípojku na vodu. Když bylo hotovo, tak kanál ohraničil páskou, aby do něj někdo náhodou nespadl. O víkendu byl na místě znovu a samozřejmě, že do toho kanálu spadl sám, když ho šel kontrolovat. O víkendu Trenki začal s rekonstrukcí svého košického bytu. Honza s rodinou navštívil románský hrad Vildštejn ve Skalné u Chebu, Lukáš s rodinkou a tříletou neteří na popud Jirky Š navštívil cirkus pana Berouska. Také všem doporučuje! (Žádné takové, ZuzKo, že je cirkus jen pro malé děti!) Ale opravdu Lukášova neteř celé dvě hodiny seděla s otevřenou pusou a ani nedutala. Pouze v druhé polovině programu měla strach, aby to ještě neskončilo. Jirka s Martinem o víkendu pracovali nad tržištěm a šéf je mezi plaváním a opalováním od moře povzbuzoval.

jam

Velké pondělí (a úterý), dva náročné firemní dny, všichni a odevšad na značkách. Nešlo se nevrátit k proběhlým pražským workshopům. Jak se líbilo, jak komu sedla loď a jestli poplujeme příští rok zase. Hodnocení dopadlo dobře. Lukáš nám předvedl graf hotline hovorů rozdělený na jednotlivé hotlinisty. Velikosti sloupců grafu se úplně rozcházely s uvedenými čísly. Na první upozornění měl Lukáš okamžitou skoro přesvědčivou odpověď, na další dotazy už kapituloval. Tentokrát nepřijel Jarda C, protože měl hlídací den malé Editky. Hezky si to užívali, potápěli se, jezdili na desce, chytali míčky a údajně skákali. To poslední si neumíme úplně představit. Jirka Špalek byl od konce minulého týdne na dovolené. Po workshopech vyzvedl na nádraží svojí Evu s malou Nelou a vyjeli poznávat Jižní Čechy. (FOTO) Taky byla kultura. Už půl roku se těšil na koncert ROXETTE, lístky dostal od narovských k narozeninám. Hvězdy ho zklamaly. Lucie a Monika z SK teamu konečně převzaly klíče od nového bytu a nastěhovaly se. Večer si stačily rozdělit pokoje, a i když vyhodnotily, že byt potřebuje urychleně vysavač a hadr na podlahu, upadly unavené do postele. Nedivte se, ráno vstávaly ve 3:30 hod. V úterý __ještě pokračovalo Velké pondělí. Šéf nám představil své vize a plány kudy dál, bavili jsme se o podpoře, licencích a na závěr o dobrých skutcích. SK team byl trochu nervózní, v devět ráno začala aukce Ministerstva práce, sociálních věcí a rodiny na tonery za několik milionů EUR. Krista sledování aukce předala Marianovi a Martinovi D. na hotline a šla na poradu. O půl páté (o šest hodin později) se kluci dohadovali, kdo z nich si aukci ještě pustí doma, nakonec to vyřešili losem. Aukci ukončila až silná bouřka. Chvíli po půl šesté totiž všem soutěžícím zároveň vypadla elektřina. Danka během dne vydala poslední faktury za workshopy a oddechla si. Honza se Standou si do Ostravy přivezli věci na softball, že si půjdou zatrénovat, ale nějak to nevyšlo, pršelo. Večer zajeli na rozpravu za šéfem do stodoly. Jeli přes Havířov a bavili se pohledem na domy „pětiletky“ s pseudo-jihočesky barokními štíty, sgrafity a super retro Lahůdky s neony z přelomu 60-70 let. SORELA, chlapci, památky socialistického realismu. __Ve středu musela Jana brzy vstávat. Jela otvírat obálky do města pod Broumovský výběžek. 270 kilometrů tam, otevřít obálky, vyhodnotit, 270 kilometrů zpátky. Kvůli 45 minutám celý den v autě. Tiše si slíbila, že to příště vymyslí lépe. Taky jiní museli ráno brzy vstávat. Angličtina s Honzou měla být o půl osmé. Pepa to viděl tak, že se trénuje na další cenu Ranní ptáče. Někdo angličtinu přesunul až na osm. Honza přišel přesně, prý nemá rád ranní vstávání, jiní přišli dřív a nebyla s nimi řeč. Zkoušíme najít ekonoma. Danka prostudovala osmdesát životopisů, prošlo pouze dvacet. I tak docela vysoké číslo na pohovory a další výběr. Šéf oznámil, že večer po úspěšné aukci slovenského ministerstva volal pan Lexa, aby poděkoval za naši asistenci. Šéf následně vyjádřil díly SK teamu dobrým vínem a ti se rozdělili s kluky na hotline. Rozdávalo se. Láhev pozdního sběru dostal jako pozornost taky Adam za zajištění e-aukce polské policie na krakovský seminář. Tomáš po poledni odjel po deseti dnech v Ostravě a Praze zase na Slovensko. Cestou dvě jednání a večer konečně doma v Košicích. Slevomat je dobrá věc. Zvlášť, když přes něho koupíte poukazy na badminton. Je to levné, a tak hned na dvě hodiny. Jirka Š s Lukášem si dali pořádně do těla. Teplota v hale podle Lukáše asi milion stupňů, Jirka je starší a opatrnější v odhadech a tak tipnul čtyřicet. Po dvaceti minutách by mohli ždímat trika, ke konci už nemluvili. Jirka vyhrál o jeden set. Lukáš pročetl poznámky k reportáži z pražských workshopů a uvažoval, kdy to dá dohromady. Reportáž ZDEVe čtvrtek všude lilo. Lucka se kolem Trnavy spíš plavila, u klienta měli na chodbách hrnce a kýble, do kterých ze střechy kapala voda, ze sklepů čerpali vodu z přívalových lijáků. Honza se Standou cestou do Prahy navštívili spřízněný pivovar, kde nejdříve na pěti metrech mezi autem a dveřmi promokli na kost a pak jako že nic meditovali s paní sládkovou na téma, jak skloubit moderní technologie s lidstvím. Jana s Petrem „Šárou“ jeli na prezentaci využitelnosti aukčního systému ke klientovi do Vamberka. V Ostravě při odjezdu spadla sem tam kapka, na dálnici je ale chytl obrovský liják, kdy nebylo vidět dál než pět metrů před auto. Ve Vamberku opět sem tam kapka a dvouhodinová prezentace a povídání s nákupci a finančním ředitelem o možnostech aukcí a poptávek, o specifikacích, mnoho položkových aukcích, aukcích na stavby, služby a podobně. Lucie měla dobrý den. Při školení se jí podařil výrok, který jeho účastníci komentovali jako „výrok hodný policajného riaditeľa Spišiaka“. Při probírání pozorovatelských přístupů vysvětlovala: „ čím viac informácií, tým viac informácií“, chvíli bylo ticho a potom výbuch smíchu školených. Původně měla druhá polovina věty znít: „…,tým väčšia pravdepodobnosť, že o nich vie viac ľudí“. V pátek Danka začala shromažďovat květnovou výsledovku a zatím ještě neskončila. Je to hezká práce. Jen, aby jí ten optimismus vydržel. Na Andrzejově školení představil Jirka C v aukci pomocný výpočet, který by snad kromě konce světa dokázal spočítat úplně všechno. A nováček „Šára“ se nestačil divit, jak rychle mu čas ve firmě utíká. Náš poskytovatel internetu a voip telefonů GTS pozval kluky na svou akci. Jirkovi a Lukášovi se tam moc líbilo. Vodní skůtr, sumo, deskové hry, střílení z luku, kubu (hra s kolíky a kubami :-)), holandský biliár, magnetický fotbal, disk golf... Zkusili vše až na sumo. (FOTO) Za tuto krátkou chvíli vznikla láska k magnetickému fotbalu. Už kují pikle, jak ho dostat k nám, protože tohle je lepší než šipky :-). Víkend. Honza dobíjí baterky na turnaji a na festiválku k narozeninám mosteckého rockového rádia. Kdo ještě neviděl Krucipüsk s Tomášem Hájíčkem na živo, Honza doporučuje, prý vynikající zábava a páni muzikanti. Lucie se vydala na cestu Rozprávkovým lesom. Co nestihla se svými dětmi, dohání teď s dvou a půl letým synovcem. Na pohádky není nikdy pozdě, co teprve, když máte za manžela hradní strašidlo Bosoráka (čarodějníka). (FOTO) Jirka s Evou byli nadšení představením Národního cirkusu Berousek. Doporučuje všem! Lukáš zkusil cyklo výlet do bydliště Juniora, Staré Vsi nad Ondřejnicí. Probíhal tam zrovna místní festival a Luki nasával typickou atmosféru vesnického festivalu. Šéf měl sportovní sobotu. Skoky v pytli nebyly o čase ale o stylu! A někdy si vyzkoušejte ve dvojici hod syrovým vajíčkem. Jak daleko se dá hodit a chytit. Pro pobavení je dobré vyzkoušet rychlé reakce přihlížejících a hodit vajíčko jejich směrem. V neděli velmi brzy ráno se Standa se svým synem Davidem (sedmiletý velký ornitolog) vypravili na odchyt a kroužkování ptáků. Povedly se jim bezva úlovky. Na obrázcích je slavík modráček (FOTO) a rákosník zpěvný (FOTO). Radost byla veliká. Danina Adélka slavila třetí narozeniny! Měla dort a plno dárků. Nedostaneme nic, sní to všechno.

jam

Už v pondělí žila firma pražským Národním Aukčním Forem a Prahou samotnou. Odpoledne odjížděla z firmy postupně část lidí, kteří zajišťovali pražské workshopy. Někdo v klidu a dříve, někteří ve shonu a na poslední chvíli. Normální průběh. Krista našla ráno svoje auto s rozbitými okny. Nic se nepodařilo ukrást, ale Kristu naštvali, protože jí lupiči dopili kofolu a snědli čokoládu. Musela dát auto rychle do servisu, aby mohla v úterý nabrat kolegy a jet s ostatními do Prahy. Honza přijal úkol nakoupit 140 zelených jablek. Ty jsme pak rozdávali účastníkům workshopů, abychom mohli lépe popsat rozdíl mezi NARem a PROe.bizem. První provedl marný pokus odchytit obsluhu a dané množství objednat i s dovozem na ráno, marně, nikde v dosahu živá duše. Pak začal trpělivě vybírat ta nejkrásnější zelená jablka a po dvaceti je dávat do sáčků. U čtvrtého sáčku už prožíval hlubokou depresi s otázkou „Proč já?“ Pak přišla letargie, ze které ho občas někdo vyvedl dotazem na „velký štrůdl“. Sedmý sáček, uff. Teď ještě přežít pokladnu. Slečna nevydržela a u pátého sáčku se zeptala, na co to bude. Večer se všichni narovští setkali v příjemné restauraci, kde dobře vařili, popovídali si a vydrželi jedny z posledních útoků ZuzKy na výsledky firemní ankety. Jirka Cudlín byl dobrý, nenaznačil ani mrknutím oka. V úterý se jedna parta probudila v prosluněné Praze a zvládla workshop Nemocnice a e-aukce. Reportáž z této akce má napsat nový autor, tak chvíli počkáme na dodání. Workshop dopadl dobře. Sice pomalejší úvod, ale po pauze moderátoři Jana a Jan dostali druhý dech a ostatní účastníci jim pomohli k příjemné atmosféře. Mezitím v Ostravě dostal Peťo za úkol skočit pro kokosy  :). Velké vyschlé okrasné kokosy totiž ZuzKa vybrala jako ceny pro firemní anketu. K výběru si sice přizvala oponenty, ale tak zářila a držela kokosy pevně v rukou, že nebyl prostor říct ne. Foto ZDE. Laserem jsme na ně nechali vypálit kategorie ankety. Takže Peťo si s sebou vzal Petra z moravského týmu. Oba však ztuhli, když zjistili, že vypálené nápisy nejsou na kokosech moc vidět. Rozhodli se pro radikální řešení, obtáhnout nápisy centrofixem. Rychlý nákup v papírnictví, kokosy z auta ven. Po chvíli si uvědomili, že se na ně kolemjdoucí dívají nějak divně. Asi běžně nevidíte dva chlapy kreslící v deset dopoledne na parkovišti po kokosech. Po poledni začíná přesun všech narovských do Prahy. Všichni plní instrukce Ivy, kdo, s kým a kam má jet. Adélka je vybavena batůžkem a předána dědovi. Danka má taky batůžek a přisedne do auta k Peťovi. Honza hned po konci workshopu musel rychle do Mostu na besídku školky, aby stihl propojení očí se synem Samíkem, který v hledišti hledal tátu. Byla radost, našel. Po besídce honem zpátky do Prahy. Důležité je, že jsme se všichni setkali o půl osmé na Rašínově nábřeží před parníkem Poseidon. Ti, co viděli film Dobrodružství Poseidonu, znervózněli. Loď naštěstí vydržela. Skvělá plavba a pěkná oslava jednadvacátých narozenin NARu. Bližší info bude součástí Lukášovy reportáže, kterou uveřejníme za týden. Vrcholem námořního večera bylo vyhodnocení firemní ankety a předání cen. Skončilo skoro týdenní trápení Jirky Cudlína, který byl vystaven nemilosrdnému vyslýchání ve věci výsledků firemní ankety. Udržel. Mlčel, ale měl to těžké. ZuzKa mu řekla, že by nikdy nevěřila, že je tak zlý. A že už mu taky nikdy nic neřekne :). Danka si stěžovala, že se s Janou nedá procházet večer po Praze, protože její nasazené tempo zpět do hotelu bylo zničující. Ve středu proběhl workshop Města a e-aukce. Sál doplnili kolegové z firmy. Je mezi nimi plno nováčků, kteří na podobné akci ještě nebyli, proto jsme jim chtěli ukázat, o čem vlastně workshopy jsou, aby se také ohřáli v zájmu a přátelství našich uživatelů. Někteří nabyli dojmu, že Petr „Šárka“ je erudovaný znalec Prahy, když tady necelý rok žil, a na Novotného lávce k němu přivedli anglicky mluvící pár, který se ptal, kde je Smetanovo muzeum. Petr s jistotou věděl, že ten nápis před chvílí někde viděl, ale nevzpomněl si kde. Zrovna když vysvětloval, že není zdejší a omlouval se, zjistil, že stojí přímo před ním. Naštěstí se tomu všichni zasmáli. Odpoledne jela Lenka s Jirkou a Honzou na Pankrác jednat o znovuzavedení aukcí v západočeské instituci. Na chvíli tam převládla hodnota procesu zadávacích řízení nad hodnotou výběru správného dodavatele. Trvalo to naštěstí jen měsíc a půl. Jirka C se prošel Prahou a rozhodl se koupit tričko. Prodavačka mu řekla, že kdyby nesedělo, tak ho může přijít kdykoliv vyměnit. Odpověděl jí, že je z Ostravy, takže by to měl trochu z ruky a prodavačka na to: „To vůbec nevadí, my máme pobočku i v Liberci.“ Večer jsme se sešli ve stejné hospůdce. Někteří z uživatelů žádají o možnost diskuze v Toboganu a rvou se o svá práva přispívat. Reportáž z workshopu proto slíbil napsat další externí autor tentokrát z Plzně. O den později v noci odjel na dovolenou, tak si na ni asi chvíli počkáme. Ve čtvrtek jsou už všichni unavení. Přece jen je to pár dní napětí. Jana a Lenka se ráno náhodou sejdou v boční místnosti vedle divadelního sálu, převléknout se, opravit líčení, na chvíli vydechnout. Honza nám představil svého bráchu Lacíka. Ten zaskočil ještě před tím ZuzKu, protože ji sám rozpoznal podle fotek v Tobogánu a pozdravil na ulici. Workshop pro firemní uživatele byl zaplněný do posledního místa. Moderátorům stačilo pouze předávat mikrofony. Otázek a různých názorů na využívání aukcí bylo plno. Zatím nejsme dohodnutí, kdo napíše reportáž, ale určitě bude někomu projevena důvěra a brzy se jí dočkáme. Na závěr, když se už všichni účastníci rozloučili a odešli, svolal šéf krátkou poradu, aby nám řekl, že podle něj dopadlo české Národní Aukční Forum skvěle. Ufff. Byli jsme unavení, ale spokojení. Odposlechnuté ohlasy byly také pozitivní. Pepa říkal, že se zase něčemu přiučil, urovnal si myšlenky, připomněl zapomenuté. Při cestě z Prahy se Lenka zastavila v Brně. Dala si na benzínce kafe se Zbyňkem z Donasy a ráda vyslechla chválu PROe.bizu. Zbyněk se teď věnuje stavebním zdravotnickým projektům z fondů EU, ale občas ještě starým klientům realizuje aukce na klíč. Polský tým podepsal smlouvu s dalším klientem. Měli jsme radost i za ně. Je to firma, která si zlepšuje rozvahu a hodnotu pro investora. V pátek zase všichni pod střechou v NARu. Na jednu stranu to bylo příjemné být spolu „doma“ a uvolnění, na druhou jsme ale byli zasypaní hromadou pošty a úkolů. Peťo si dohodl tajný signál se svojí Lucií. Krátké prozvonění – nic vážného. Dlouhé zvonění – rodíme!! Tak čeká u telefonu a každé cinknutí je stresující. Lukáš si myslí, že by měly být pátky po třídenních akcích povinně volné. Monika S a Lucka se nastěhovaly do nového bytu. Hurá! Konečně! Odpoledne si Lukáš koupil nové kolo. Ale neprojel jsem se na něm ani v pátek, kdy nahazoval nový virtuál společně s ignumem do půl jedné v noci, ani v sobotu, kdy opravoval plot u babičky a ani v neděli, kdy vypadl proud v NARu, kolegům nefungovala pošta, a musel to řešit. No je zase fakt, že kolo stálo dost, tak je škoda ho zbytečně rychle opotřebovat. Nové vypadá fakt krásně.

jam

V pondělí začala houstnout atmosféra před chystaným třídenním E-aukčním fórem v Praze. Obchodní týmy si chystaly návštěvy u klientů, kteří na workshopech slíbili svou účast, marketingový tým řešil (jako obvykle) věci mezi nebem a zemí a it tým začal chystat technické zajištění akce. Podivné, ale hotline není vážně nafukovací. Protože jsme potřebovali učit aukční podporu další lidi, bylo nutné někoho vypudit. Andrzej usoudil, že Petr Š je šikovný a aukcím se naučil rychle rozumět. Uvolnil ho do moravského týmu a vzal k sobě do učení polskou Moniku. Jako vždy v pondělí proběhla porada vedení. Jirka byl velice překvapený, že ji šéf odpískal už po hodině a půl a neměl chuť ji prodlužovat. Nevěděl, že na pozdější odpoledne byly naplánované další pohovory nových lidí. Po nějaké době čekání Lenka pouze nevěřícně kroutila hlavou nad tím, že se zájemci o zaměstnání bez omluvy nedostavili. Divný svět. Slovenský stůl v pondělí na konci pracovní doby většinou jako první opouští Lucie. Tentokrát se stal pravý opak. Jediná ona zůstávala do úterý a za stolem seděla sama. Trenki jel do Banskej Bystrice, Krista do Partizánského a Peťo do Liptovského Mikuláša. V úterý už Petr Š vyjel na cestu za klienty s Janou. Navštívili nemocnici a advokáty. Bylo hezky, a možná proto na cesty vyjelo plno aut. Některé z nich je chtěly z dálnice sestřelit. Naštěstí se nepovedlo. Když se na hotline usadila Monika, tak Andrzej zjistil, že už chybí barvičky na označování emailů, kdo co vyřizuje. Standard je totiž pět barev. Lenka byla se Sebem v polských firmách. Vypadá to, že se v aukcích brzy budou nakupovat výbušniny. Peťo navštívil soud. Nic vážného, pouze soudkyně si potřebovala něco ověřit. Proto musel Peťo nahánět Marušku i na marodce, aby mu vyplnila nějaké papíry. Nejvíc ho potěšil výrok soudkyně, že „účastníci konania nemajů nárok na úhradu trov (nákladů) konania.“ Jirka pevně dodržuje rady pana doktora, a proto byl večer hrát squash. Dokonce vyhrál nad Lukášem a ruka nebolela. Divné. Od středy je Jirka Cudlín v pěkném průšvihu. Dostal totiž na starost firemní anketu, podle které budou někteří z nás ocenění na lodi v Praze. Šéf věděl, co dělá. Nikdo jiný než Jirka, ani ZuzKa :), totiž nesmí do výsledků ankety nahlížet. Má to být pro všechny překvapení. Jirka odolává obrovskému tlaku Zuzčiné zvídavosti. Děsí se pondělní cesty do Prahy. V autě budou výsledky a ZuzKa. Proběhla první aukce Policie PL. My už jsme na úspěšné konce zvyklí, policejní velitelé slavili, a že prý když tolik ušetřili, tak rovnou nakoupí více. Někteří, sedící hned vedle moravského týmu, měli pocit, že si musí situaci ulehčit a rozlišit oslovování slovenského Peťa, nového traffika moravského týmu Petry Křiklavové a Petra Šárského, mladého obchodníka stejného týmu. ZuZka začala oslovovat Petra Šárko. vypadá to, že je ohromně nadšený. Kdo je Křiky si domyslíte. Jana měla zvláštní schůzku u nového uživatele, kdy se snažila vysvětlit, že zasahování vyhlašovatele do aukce pod fiktivním dodavatelem, uškodí právě vyhlašovateli.   Jirka Š zašel večer na pivo a delší bojovou poradu s Martinem Juniorem. Kluci říkali, že si fajn pokecali. Ve čtvrtek brzo ráno vyjely Jana s Broňou do Litomyšle na otevírání obálek před aukcí na tisková řešení. Od začátku týdne se řešily ceny, které se budou udělovat na parníku. Jirka C docela dost času trávil v tiskárně Šmíra Print, což bylo částečně způsobeno i tím, že ho tam ráno šéf zapomněl ráno vyzvednout. Po hodině a půl vysychání na slunci ale Jirku přijela vysvobodit ZuzKa. Později pochopil, že vlastně je na vině sám. Měl šéfa vyhlížet mezi projíždějícími auty a stopovat na kraji cesty :). Jirka Š se stavil do IKEA, kde vybral a nakoupil zařízení do naší druhé kuchyňky. Víte, co musí udělat slovenský tým, aby se mu povedlo poslat originál smlouvy co nejrychleji do Košic? Musí zajet na poštu do Čadce :). O tom je lehce adrenalinová zpráva od Peťa: Peter zistil, ako sa niektorým zmluvám nechce z NARu. Tomáš mu poslal zmluvu. Peter vytlačil. Lenka skontrolovala. Chyba. Peter upravil. Lenka parafovala. Šéf oblial kávou. Peter vytlačil. Lenka parafovala. Šéf podpísal. Potom ju šiel Peter poslať na Slovensko (z Čadce), aby bola v Košiciach na druhý deň. Keď električka zastavila na semafóre, ten sa pokazil a stála celučičká križovatka. 10 min vzácneho času Petrovi dvihlo ideálne tlak. Rýchly nákup lístka. Vlak stihol. Ten však nešiel pôvodnou trasou, ale nejakou novou. Petrovi odľahlo, keď mal z čadčianskej pošty konečne pečiatku. V pátek rostl stres v marketingovém týmu. Neboli přeloženo, ZuzKa se začala obávat, aby na nic nezapomněla a Jirka C ji ubezpečoval s klidným hlasem, že všechno zvládnou. Tomu odpovídala atmosféra v celé firmě, každý přípravy na workshopy zvládal po svém. Takže vlastně nejzajímavější zprávy z tohoto dne jsou: Milan vynadal zástupcům realitky (pronajímáme si byt pro slovenské kolegyně), Peťovi byl konečně doručen vytoužený dětský kočárek a Špalkům se podařilo poprvé ostříhat Nelinku. Viz FOTO.

jam

V pondělí nás přijeli navštívit pánové z polské Boguchwaly. Ujeli 330 km a jeli k nám necelých osm hodin. Na ranní cestu prvním Pendolinem z Prahy připravila Standovi žena snídani, asi něco z odpalovaného nebo listového těsta. Určitě to bylo dobré jen neslučitelné se zbytkem Standovy tašky a tak při hledání lístku létaly drobky po celém vagoně, zatímco spolucestující Honza a Nela se tvářili jakoby nic. Na hotlinu se supervizovala první německá e-aukce. Iva chtěla společně s kamarádkou a jejím miminem překvapit v NARu Kristu. Iva kamarádce tvrdila, že Krista v kanceláři bývá tak do šesté hodiny, proto překvápko načasovaly na pět. Jenže nic netušící Krista si řekla, že tentokrát skončí dřív a tak se překvapení nějak nepovedlo. V úterý se nováčkovi Petrovi Š podařilo provést první hotline hovor a to rovnou v němčině. Musel trochu oprášit gramatiku, ale zvládl to a klientovi pomohl. Druhá německá e-aukce. Trenki zjistil, že má v přijaté poště 8481 emailů. Prý je mu to líto mazat, nikdy neví, co se mu může hodit. Poslední pokusy třídit emailovou schránku ztroskotaly někdy v letech 2006-2008. Kristě se po poledni nepodařilo nastartovat auto. Někdo zapomněl vypnout světla. Vylákala tudíž Seba a Adama, aby jí auto pomohli popostrčit. Když tlačili už druhou ulicí a pořád nechytlo, tak měli výmluvy. Poté šéf nabídnul startovací kabely. Danka jednala s poradenskou firmou z oblasti financí a daní o našich zahraničních aktivitách. Trošku jim zamotala hlavy a oni nám to vrátili v podobě své cenové nabídky. Honza se účastnil semináře pro pracovníky ve farmacii, jehož součástí byla debata o cenách léků, technické novele úhrad a tak dále. Seminář začal představením luxusních vozů značky Infinity s nabídkou projížďky během programu. Odpoledne squash - jeden z Lukášových černých dnů. Prohrál jak s Michalem, tak s Jirkou C, ten porazil i Michala. Klukům roste konkurence. I když Lukáš s Michalem probírali, že je škoda, že Jirka má a bude mít hodně práce, a že už nemůže přijít. No škoda, hrál dobře :) Ve středu si Lucka pořádně užila vstup na jedno ze slovenských ministerstev, kde měla školit. Příště už bude chytřejší a nechá si minimálně půl hodinovou rezervu. Projít všemi kontrolami bylo náročné. A to už týden dopředu poslala žádost o vstup a všechna data. Musela odevzdat oba mobily a USB klíč a po chvíli dostala zvláštní povolení pro vstup notebooku. Ten to možná bral jako ohrožení a už nenastartoval. Jana vyjela se svou novou asistentkou Petrou na prezentaci do blízkého města, aby jí mohla blíže seznámit s tím, co vlastně děláme. Pepa si jako homeworker začíná zvykat a libuje si, když mu Helenka k pracovnímu stolu přináší snídani. SK teamu zavolal pán z Národnej banky Slovenska a blahopřál k bronzové medaili. Celý tým posmutněl, protože si myslel, že několika měsíční práce skončila neúspěchem. Až po chvíli kolegům došlo, že pán blahopřeje k hokejovému umístění. Náš SK team naopak získal zlato, vyhrál výběrové řízení. Stejně jako ve firmě i v týmech jsou procesy velice dynamické. Přeházely se žádosti o jednání a v sedm večer v Košicích ještě Trenki netušil, že už hodinu před půlnocí bude v Bratislavě, aby všechno ráno stihl. Ve čtvrtek Broňa poprvé školila. Byla do toho hozena bez jakékoliv předchozí přípravy, žádné cviky na suchu, žádné splývání a přesto se neutopila. Přijela docela nadšená a rozebírala s námi nápad jednoho z účastníků školení, který by rád využil elektronickou aukci na odprodej manželky. (No, pokud by byla poptávka :)) Danka si našla nového koníčka – fakturování. Dokončila asi dvacet faktur za Bratislavský workshop, a jak se rozjíždí pražská konference, pořád přibývá dalších. Honza s Verčou administrovali aukci ve městě na jihu Čech. I přes počáteční skepsi, velký rozdíl v cenách, se soutěž povedla. Trvala hodinu a půl, dost dlouho na to, aby se mezitím všichni zúčastnění skamarádili. ZuzKa s Jirkou Š jeli do Prahy kupovat parník, resp. dotáhnout organizaci workshopů a firemních narozenin. Byli velice úspěšní. Jirka Cudlín nadchnul správce penzionu, ve kterém bude v Praze na jeden den ubytovaná většina firmy, když mu po deváté napsal změnu objednávky ohledně počtu lidí a rozmístění do pokojů. Petr Š vstřebává informace o PROe.bizu, a pokaždé, když už si začíná myslet, že má aukce skoro v malíku, Andrzej před ním otevře další dveře, kde s hrůzou zjistí, že je opět na začátku. Karel z Lukášova týmu měl 15 minutovku slávy. Došlo k tomu asi takto: Karel podal Lukášovi ram do nb. Ptal se, zda to patří do nb od Beaty. Bylo mu odpovězeno, že ne, že do školícího nb. On, že ji to teda vymění. Dobře Karle, ale ram patří do školícího nb. Niko přidal, že školící má půjčený Lucia. Karel šel hledat do trezoru školící nb. Přišel a říká: "Hej možná jsem mimo, ale ten nb tam není.", tak mu kluci řekli, ať si dá čaj, na chvíli odpočine, že je asi moc horko. V pátek ráno se Honza potkal s Pepou a prezentovali e-aukce a naše řešení pro velkou investiční skupinu. Pěkně se doplňovali, hovořili o nákupu a moderních metodách, na vyžádání okamžitě nastavili jednu předváděcí aukci, ukázali, že umíme, víme a jsme pořád jen lidé. Broně se povedlo poprvé a zcela samostatně odeslat oznámení o VŘ na centrální adresu, byla to prý fuška, protože hotline České pošty nefunguje tak, jako ten náš. Po velkých útrapách s realitkou se nové Renatě podařilo pronajmout byt pro dvě kolegyně z SK teamu. Jirka Š si musel zajít k doktorovi, protože loket nepřestal bolet, naopak, bolí víc. Vysvětloval doktorovi, že ho to bolí hlavně při squashi, a ten pozvedl obočí a řekl „HA“, tak to máte z toho. Vtipálek. Nepřišel na nic, takže Jirka musí hrát tak dlouho, až přesně zjistí, v jakých polohách ho to nejvíc bolí. Světový talent na trapasy má ZuzKa. Paní nám přišla předvést interaktivní projektor. ZuzKa, Niko, Karel, Jirka C a Lukáš seděli asi metr a půl za ní a čekali, co bude. ZuzKa začala komentovat složky v mailu, které projektor promítnul na zeď, a dělala si z Lukáše legraci, když si všimla jejich zajímavého pojmenování. Prý, jaký je rozdíl mezi Vtípky a Vtipy? Jako že vtípek je takový nejapný jo? Chvíli rozvádí toto téma a stále se dívá na Lukáše, který něco nenápadně gestikuluje. Nebyly to jeho složky. Paní rudne, ZuzKa rudne. Nakonec se to snaží zahladit poznámkou: "Tak tenhle vtípek byl takový nejapný." Jirkův tým podpory, uživatelské, technické a programovací se rozdělil do dvou místností. Stěhovali se sami a měli to jako delší bojovku. Lukáš vše popsal, čtěte ZDE. V sobotu Danka odvezla mladou k babičce a vyrazila na jižní Moravu do vinného sklípku v Čejči, kde probíhala rodinná oslava. Ochutnala 7 druhů vína, 7 druhů jídla, tančila čardáš se synem oslavenkyně a domů si dovezla několik litrů skvělého vína. Honzova dcera Káťa překročila práh třetího roku svého života a při čekání na nedělní oslavy vyrazila s maminkou na sobotní obhlídku dětských koutků a hřišť. Asi pod dojmem vyššího věku a nabytých zkušeností přistoupila k autu, postavila se k předním dveřím na levé straně, a se suverénním výrazem prohlásila "Mami, budu řídit!!!"

jam