Tobogan / blog

V pondělí se opět sjela celá firma do Ostravy a průběžně jsme se všichni vystřídali na několika poradách. Krásně jsme si to užívali. Později odpoledne měla vernisáž svých obrazů v galerii VŠB Jana Dědoška. Slavily s ní Danka a Renča, a to až do večerních hodin. Danka pak ještě stihla nakoupit v Globusu. Byla posledním zákazníkem, za ní už zavírali. Protože se nám společný večerní bowling trochu omrzel, vymyslely holky protentokrát lekci salsy. No šéf málem omdlel. Nakonec salsa byla. Měli jsme zkušeného a odvážného lektora, ale i tak byly na začátku na parketě jenom holky. Přestože to někteří nedali, bylo to fajné. Uřícení, vyblbnutí, unavení. Zvláštností bylo, že ke konci parket přebrali kluci a holky už jen přihlížely. V úterý dopoledne jsme si vyměňovali názory nad výsledky různých průzkumů a potom jsme měli s šéfem brainstorming na téma jablko a zelený čtverec - NAR a PROe.biz. Jirka s Lukášem jeli do Prahy zprovoznit novou kancelář. Užili si docela dobrodružství a Lukáš všechno popsal v reportáži ZDE. Danka šla s Adélkou na zápis do školky. Mladá vybrala ředitelce z misky plné bonbonů všechny červené, a zatímco mamka domlouvala co a jak, tak je všechny rozbalila a papírky vyházela do koše. Vyhrála, mohla si všechny rozbalené bonbóny odnést domů. Jirka C měl před odjezdem na seminář do Tábora za úkol sehnat proutěný košík na zelená jablka, která se měla na semináři rozdávat. Jak během následujících dvou hodin zjistil, tak IKEA, Baumax, Bauhaus, Hornbach ani Obi nevedou košíky, do nichž by se vlezlo více než 10 jablek. ZuzKa dává těžké úkoly. Ve středu vyslal slovenský tým Kristu na třídenní šňůru. Udělal dobře, protože Krista už má deset účastníků na eAuction forum.sk, které bude za měsíc v Bratislavě a ještě ani není dokončená pozvánka. Jana vysloveně bojovala o každou větu. Tajemník malého moravského města byl výřečnější než ona. A žádné nádechy. I za těchto krutých podmínek ho přesvědčila o výhodnosti pořízení aukčního systému. Nelča s Honzou si prožili o pár desítek kilometrů západněji něco podobného. V nemocnici v  historickém městě se setkávají s vysoce energickou paní a obratně kličkují v jí striktně vymezených mantinelech v souboji takřka rytířsky šermířském, který končí úctou a dohodou o spolupráci. Na konci dne se v Táboře setkávají narovští organizátoři. Poslední dojel šéf. Pod vedením ZuzKy musel personál hotelu opět zcela přestavět již připravený sál. Jirka Cudlín v Táboře sháněl zelená jablka. Když v supermarketu vybíral 60 vhodných zelených jablek, stala se z něho atrakce. Lidi ho ukazovali svým dětem a říkali: „Dívej, jak jí pán zdravě “. Asi některým dětem docela zavařil. Ve čtvrtek ráno jsme vítali účastníky semináře Města a e-aukce. Šedesát lidí. Pro Honzu to byl první seminář, který úspěšně moderoval. (Na jiném konci republiky Honzův synek Samík, jako principál, uváděl ve školce cirkus pro „maláčky.“) V sále byla dobrá nálada a bouřlivá diskuze se zvedla kolem stavebních zakázek, jejich zadávání do e-aukcí a možných následných víceprací. Posun je vidět v tom, že dnes už nikdo nezpochybňuje, že se stavební zakázky dají e-aukcí úspěšně soutěžit. Verča byla zprvu trochu nervózní, protože ze seminářového sálu administrovala první úspěšnou aukci domácího úřadu. Jeho tajemník, pan Šrámek, byl hvězdou dne. Přišlo první hodnocení školení, které dělal Kelda společně se Zuzkou N. Na otázku, co se vám líbilo, jeden ze vzdělávaných napsal … kolegyně školícího. Jo, jo, ještě se musíš Keldo snažit. Danka vydala inzerát na office manažera, protože začínáme hledat náhradu za Katku, která se rozhodla odejít. Polský tým mohl oslavovat úspěch. Přijedou se k nám školit zástupci polské policie. V pátek měl Peťo narozeniny. Prý už patří do klubu starých mládenců, i když o tom vede s kamarády debaty. Přítelkyni totiž má a dítě je na cestě. Janě volala ZuzKa a ptala se: „Hádej, odkud volám“. Hlas zněl jako ze záhrobí, hádanka rozluštěna: „Z fary.“ ZuzKa se setkává s panem farářem a dozvídá se, že je jedinečná, jako my všichni. Po návratu z oběda, který strávili společně s Honzovou ženou a dětmi, nahlíží ZuzKa do modlitebny. Pan farář zve s nadsázkou dál, a tak si řekl o vodopád otázek, který končí: „A dáte mi ochutnat ten keksík?“ Nedal, to se nesmí. Ani zpověď nebyla. Honza všem poslal odkaz na tv reportáž ze semináře. Verča se neubránila a přeposlala odkaz rodičům. To se rozumí, chtěla prodat svých pár sekund slávy. (I když jen záběrem z boku.) Na konci týdne jsme pro srovnání vyfotili stůl obchodní ředitelky (ZDE) a stůl ZuzKy (ZDE). P.S. ZuzKa sedí naproti šéfa.

jam

V pondělí v 11.51 došlo k historickému okamžiku. Poslední člen slovenského týmu, který zatím nepotřebovat zubaře (Krista), se objednal. Děkujeme vyšším silám, že nám takto utužují soudržnost v týmu. Lenka dostala upgradovaný polep na svého Yetiho. Má navíc bílý rámeček kolem modrého čtverce. Šéfky mají vždycky něco extra. Obchodníci měli poradu, takže si Honza užil v jednom dni cestování Volary - Most- Praha - Ostrava - Praha - Most. Do pražské kanceláře se nakupuje a stěhuje vybavení, Nela dohlíží. V úterý ráno nás probudila nemilá zpráva, že Sebovi zase vykradli auto. No, nevykradli tak úplně, neměli moc co, nebo je někdo vyrušil, ale zlé živly rozbily okno u spolujezdce. Honza chtěl být původně v kanceláři na faře, ale nakonec se projel na jednání. Dobrá zpráva je, že se v zázemí v podzemí na faře oteplilo, už je tam nad nulou, kotel jede na plné pecky, a tak už voda v lahvích nezamrzá. Jirka C. dokončoval oslovování měst na ws do Tábora. Ve finále se přihlásilo necelých 50 měst, což sice není žádné ohromující množství, ale je to počet odpovídající možnostem objednaného sálu. Šéf jel se ZuzKou do Prahy. Vlakem. ZuzKa jela překontrolovat prostory na červnové národní (české) workshopy a  velitel jel na jednání s partnery. Dohodli se, že využijí dvakrát tři hodiny ve vlaku na vážně malou poradu. Při cestě tam usnuli společně asi tři minuty po usazení a při cestě nazpátek to bylo podobné. Když vystoupili, tak navrhl šéf kolegyni, aby udělala z porady zápis. Ve středu jela Jana na schůzky do Čech a vzala s sebou Zuzku N., která „moravanům“ školila klienta. Psychiatrickou léčebnu. Všichni jim říkali, že dovnitř se dostanou lehce, ale ven už to tak jednoduché nebude. Školitelka chválila učedníky. Ti ji pak vzali na oběd, kde by člověk se syndromem bílého pláště nevydržel ani minutu. Potom lákali, že odpoledne je svačina a v šest večeře. :) Jirka C. dostal novou šéfku. ZuzKu. A na zbytek týdne měl pracovně vystaráno. Zuzčina organizace nebyla tak přísná, jak zprvu čekal a dokonce jsme často slýchali hodnocení odvedené práce jako … „super“ (jednou i 5x po sobě :)). Honza ve chvíli času odpoledne navštívil památníky na bitvu 1866 u Chlumu a pak se byl krátce projít "relaxační" atmosférickou procházkou po lese Svíb takzvanou Alejí Mrtvých. Prohlédněte si jako tip na výlet ZDE. Silný zážitek, když si dá člověk čas vnímat počet těch pomníčků a hromadných hrobů, zastaví se a zamyslí, pořád "to" tam je podvědomě cítit. Ve čtvrtek se zástupci Trifid přišli poradit nad nastaveními aukcí na energie. Při té příležitosti jsme je na oplátku oslovili s pomocí při organizaci hodin Salsy, pan Zoufalý se v ní dost vyzná (kdysi vrcholový tanečník). Jsme zvědaví, kolik skvělých tanečníků se najde v NARu. Předem víme, že šéf se bude zuby nehty bránit, protože ve svém profilu má tanec jako hlavní stresor. Honzovi pokračovala tour po východních Čechách, přes obce odkud pocházejí jeho pradědové a dědové z matčiny strany. Jen nestihl být oporou synovi Samovi, když mu trhali zuby, ale podle informací to zvládl bez slzičky a nakonec v cirkuse ještě vystupoval s klaunem - moc se hlásil. Odpoledne přišel Kuba Šmíd a konal se kreativní bríf k podobě aukční síně pro Ticker aukci. V pátek Danka hlásila, že má Adélka nové hlášky, říká "ahoj kámo" a když ji za něco poděkuje tak řekne "nemáš zač". Oslovení „kapitáne mamko“ chápeme. Standa se přijel školit a podat první info o své návštěvě konference k e-procurementu, která se konala v německém Bonnu. Podle něj máme příležitost. Když v průběhu líčení označil NAR za punkovou firmu, tak se šéf hlasitě rozesmál. Navštívil nás reportér ekonomického týdeníku Trend, který proto, aby mohl udělat rozhovor s Trenkim, cestoval vlakem několik hodin až z Košic. No, mohl si počkat třeba na sobotu, to Trenki jel domů – do Košic. Přijeli na kafe polští kolegové z firmy Login Trade. Bylo to docela přátelské a otevřené jednání. Společně a s chutí jsme pomluvili ostatní polské konkurenty. Na závěr setkání vzniklo historické foto. Všimněte si, jak si všichni drží „distanc“ ZDE. Večer byl v novém bytě u polské Moniky kolaudační mejdan. Jak vypadá byt po akci nemáme zatím zprávy. Slunečný víkend si každý užíval, jak uměl. Šéf pokračoval v oslavě narozenin, nyní u svých trampských bratří. Jirka zase připravil zahradní bazén na letní provoz a Danka grilovala pstruhy.

jam

V pondělí přišla ZuzKa do kanceláře s oteklou pusou a čerstvým zážitkem z návštěvy zubaře. Musíme uznat, že je skvělá, protože neznám nikoho jiného, kdo by po takovém průseru šel do práce. Je to bojovnice. Odpoledne, kdy si přečetla nově vyvěšený tobogan, tak se slovy „…nemůžu vůbec rozdýchat, co tady o sobě čtu…“ sežehla pohledem Janu. Neomaleně jsme tvrdili, že ZuzKa kouří a pije, ale to není úplně pravda. Děje se to pouze tehdy, když od šéfa získá svolení. Krista poslala na základnu z cest sms zprávu: „Na ceste do Svidniku – jina divoka zver…. Chlapi s lahvacema. A nejsou jejich první.“ Během dne měl Peťo zajímavý chat se svým šéfem. Tom: …. (silné slovo), neprehovoril som nemocnicu michalovce na workshop, ale aspon aukciu daju. Peter: Čo si neurobil? Šéfe, ty? Tom: som jej hovoril ze sa mi budu smiat. Peter: Nie, ja to nikomu nepoviem a v tobogane si to nik neprečíta... Moravský tým podával nabídku do výběrového řízení na Valašsku. Měla to na starosti Broňa, sedla si za volant firemního auta a jela. Cestou hlásila, že je tam tak krásně, že si cestu užívá a ani se jí nechce zpět. Jirkovi se podařilo dotáhnout smlouvy na pronájem kanceláře v Praze, takže od dubna má český tým útočiště a Nela se může stěhovat. V úterý obdivovala krásy jara cestou ze školení klienta Lucka. Jen do chvíle, kdy ze zatáčky vletěla přímo do náruče příslušníkům policie. Ti ji vysvětlili, že mohla jet nanejvýš 40-tkou, nenafoukala, ale mohla si koupit dva bločky po 20 eur. Honza měl zajímavý zážitek. Poprvé v životě jel výtahem v autě. Garážoval. Zvládl to. Nela za český tým připravuje databáze klientů na chystané semináře. Musí je sladit s ostatními firemními databázemi, což je docela fuška. Občas Nela potřebuje duševní podporu, ale Honzovi a Verči se to daří. Ve středu byla Jana na jednání s klientem, který má za sebou první aukce. Klient na závěr vytáhl ze šuplíku naše pf a chtěl na společné fotce všech z naru ukázat, který je to ten pan Keller, který se o ně tak hezky stará. Martin Skorunka s Jirkou Špalkem jeli na druhý konec Česka jednat o dalších programátorských krocích v případě propriety „sběr nákupních požadavků“. Poznámky z cesty ZDE. Peťo poslal zprávu: „Celý slovenský tím, Zuzanka Kaw, Kája Valenta a pán Lexa (Ministerstvo práce SR) sa stretli v Košiciach - centre diania workshopu. Krista vyzdvihla pána Lexu v Bratislave a cez Maďarsko sa ponáhľali do Košíc. Dopredu avizované oneskorenie spôsobilo blúdenie po Budapešti. Pozor, tu začínajú slovenskému tímu problémy s navigáciou. Na večer sme si objednali salónik v Keltskej krčme, príjemne sme si posedeli, pokecali s košickými priateľmi z magistrátu, teplárne, či univerzity. Okolo polnoci sme sa stretli aj s pánom riaditeľom,ktorý sa zdržal v Žiline na stretnutí“. Tentokrát jel poprvé sám jako technická podpora na akci místo ostříleného Lukáše nováček Karel. Lukáš ho pouštěl na cesty se smíšenými pocity a několikrát mu opakoval všechny rady. Standa Štýs jel na konferenci o elektronizaci nákupních procesů do německého Bonnu. Potřebujeme informace, jaký je prostor pro proe.bizovské e-aukce za západními hranicemi. První zprávy jsou pro nás dobré. Ve čtvrtek byli všichni na cestách. Pepa jel do Prahy na konferenci IIR, kde se žďárským tajemníkem Janem Havlíkem přednášeli o zavedení e-aukcí do procesů výběrových řízení na městském úřadě a o jejich užitku vůbec. Pepa si nemohl vynachválit cestu vlakem 1. třídou se zásuvkou na elektřinu a skvělým připojením na internet. Referoval, že k přerušení došlo jen za Zábřehem na 3 minuty (ani tunely nestačily přerušit spojení) a pak před a za Brandýsem (3 min) - tam se prý asi odstěhuje, nikde nic, jen meandrující řeka okolo sto metrové skalní lavice (jak v Bolzánu). Někdy se tam podíváme, jestli nekecá. Jana musela brzy ráno na jižní Moravu administrovat dvě první aukce v malebném městě. Všechno dopadlo dobře, na tonerech město ušetřilo padesát procent oproti minulému roku. V Košicích se konal workshop. Podle Peťa to bylo takto: „Štvrtok začal a skončil fantasticky: Ráno po raňajkách šéf stratil p. Lexu, večer sa so mnou a s p. Lexom stratila Zuzka Kaw. Workshop bol úžasný, praktický, priateľský, odborný, sráviteľný, jednoducho narovský. P. Lexa hviezdil, reagoval na otázky účastníkov, dopĺňal sa s p. riaditeľom a Tomášom = stretla sa nová moderátorská trojica.“ Musíme dodat, že nováček Karel akci sám zvládl výborně, od slovenského týmu dostal pochvalu a Lukáš na něho mohl být náležitě pyšný. Standa volal šéfovi z Bonnu, že je na konferenci 700 lidí a že se o e-aukcích diskutuje jen okrajově, ale že po každém rozhovoru, který má, druhá strana zpozorní a zajímají ji naše zkušenosti a celkový přístup. V pátek jsme se všichni šťastně sešli v NARu a vyprávěli si všechny zážitky. Mladý Kája slavil narozeniny a přinesl buchtu s čokoládovou polevou, kterou pro nás upekla jeho sestra. Byla skvělá (vzkázat sestře!), Káju si musíme udržet. Honza měl poloviční dovolenou, pouze 37 mailů a 17 telefonátů, potom s dětmi na kolotoče. Lukáš se může ženit! Bylo mu svěřeno hlídání neteře přes noc, které s přehledem zvládl a ani si nezapomněli vyčistit zuby. Šéf si udělal radost a organizoval druhý ročník festivalu písničkářů Malá Ostrava. Páteční program se povedl, přišlo plno lidí a muzikantům se nechtělo domů ani po jedné hodině ráno. V sobotu festival pokračoval druhým koncertem, který před půlnocí ukončily hlavní hvězdy Ivo Viktorin a po něm frýdecko-místecký René Souček. Oslavy šéfových narozenin ještě stále pokračují, tentokrát slavil se svými dcerami a jejich partnery. Foto s dárkem, resp. Milan s kytarou ZDE.

jam

Oprava z minula. Uzávěrka minulého toboganu byla v pondělí v 1 hodinu ráno. O půl druhé poslal Lukáš reportáž ze dvou seminářů, které proběhly na začátku března. Čtěte ZDE. V pondělí byl slovenský tým téměř v rozkladu. Tomáš se pro bolest ramene nevyspal už několikátou noc, Peťo má stále problém s velmi bolavým zubem a Lucie přijela do Ovy nemocná, ale hrdinně se snažila vydržet. Ještě že mají Kristu. Jinak obrovský zmatek. Střetlo se Velké pondělí s oslavou narozenin všech „ryb“ ve firmě. Těch je šest. Stoly se prohýbaly dobrotami, všude záplavy květin a sladkostí. Jak komentoval Lukáš: „Přiřítím se do práce a kolem mě je více jídla než mám doma v ledničce“. Největší pozornost na sebe však strhl šéf, protože slavil šedesátiny. Už ráno ho vítala na náměstí před firmou Zuzka K. slovy „Do pytle, jdete moc brzo“. Šéf poklesl v kolenou, když našel vedle svého stolu akvárium s vodou, nějakými kamínky, něčím zeleným, bez ryby. Díval se pořádně. Asi za půl hodiny se Ivě podařilo tajně rybu dodat. Zlatou rybu. Malinkou závojnatku. v pořadí druhou. První obyvatelka si akvária užila pouze čtyři dny. Poté odcestovala potrubím. V poledne se hromadně přálo a hlavně mohl být šéfovi předán hlavní dárek. Osmi set stránková kniha. Kniha všech toboganů od roku 2001 do konce roku 2010 s barevnými fotkami. Šéf byl naměkko. Dokonce některé stránky si musel číst v soukromí. Dokonce i na bowlingu, viz FOTO. Bowling byl v celku akční, jednou se restartovalo celé kolo první dráze, pak zase nebyly koule, kdy se sekly vzadu u kuželek. A nakonec Junior opět zkoušel, jak moc to mají zabezpečené. Tentokrát to dopadlo tak, že program hry kompletně vypnul a pán z obsluhy musel celý pc restartovat, protože to neuměl znovu zapnout. Myslím, že nás tam už nemají rádi. Junior s námi asi nebude moct nikam chodit. Večer jsme se ještě dozvěděli, jak Kelda soustavně testuje bufík v Uherském Hradišti. Pokaždé si dá PVR- ko (párek v rohlíku, pozn. jam) a pokaždé si spálí pusu vřelým kečupem, protože pochoutka je těsně před předáním objednateli ohřátá v mikrovlnce. PVR-ko skončí v koši. Příště zase stejný test. Pořád jim drží palce a věří, že jednou to dopadne dobře. Zjistili jsme, že Zuzka už pije, kouří, ale stále drží sázku s panem ředitelem, že kouřit a pít nebude až do půlky června. Asi se taky vsadíme, protože jejím stylem bychom vydrželi cokoliv. Úterý. Během jednoho z úterních školení se podařilo Peťovi administrovat aukci přes telefon. Vyzkoušel kvalitu firemního tlf N5230, sílu připojení 3,5G a ono to fungovalo. Sledoval, jak se mění ceny, administrátorsky zasahoval, komunikoval. Prosím zapište si: PROe.biz funguje i na mobilu, administrovat se může odkudkoliv. Na vzdělávacím dopoledni asi nejvíc zaujal psycholog Šimůnek, který nám vysvětlil výsledky firemního testu. Mezi jiným jsme zjistili, že firmou žijeme natolik, že téměř nemáme soukromý život. Jak se ty naše holky vdají? Odpoledne byl squash, po dlouhé době hodně silná sestava v podobě Lukáše, Jirky, Zuzky, Michala a Seba. Lukáš po dlouhé době ztratil set a to dokonce s Michalem i Jirkou. Tušíme proč. Jirka ho přetáhl raketou přes lýtko, Zuzka mu zase dala raketou přes nos, takže si připadal, jako kdyby tam byla i Broňa a znejistěl. Ve středu ráno jsme měli hezkou angličtinu o nákupu a prezentaci aukční síně. Vedl ji Honza a měli mu pomáhat Malcolm a Broňa, ale ta zaspala. Přijel za námi pan Mamcarz z Varšavska a společně jsme přemýšleli o možnostech využití rozšířeného SMS modulu v rámci PROe.biz. Zajímavá je možnost oboustranné komunikace s identifikací jednotlivých uživatelů a rozesílání SMS na pevné linky. Večer u Jardů oslavili kulaté sedmiměsíční výročí narození dcery a její první dva zoubky. Jarda se rozplývá, že je úžasné sledovat vývoj toho roztomilého prcka a především jeho rozzářenou tvář, vždycky když přijde domů. Ve čtvrtek ráno Lukáš doháněl spánek v angličtině. Jen velkou snahou mu hlava neupadla na stůl. Lenka se Sebem byli v Bielsko-Biale u výrobce nábytku, který dodává do IKEA. Pan ředitel musel odjet k nějaké reklamaci, a tak se sešli s tamním mladým nákupcem. Získal u nich hned 3 body: první za bonbóny ke kávě, druhý za rozumění češtině a třetí za okamžité pochopení přínosu aukcí :-) Večer dostala Krista pokutu za parkování v Ostravě. V pět ráno (5:00) to šla vysvětlit na Městskou policii. Ke všemu se přiznala a žádala okamžité propuštění, protože musela jet do Bratislavy. Povedlo se, vyřešili to domluvou. Honza se začíná sbližovat s kolegou Palou z PPE (čte tobogan takže mávám J ). Tenhle týden se viděli dvakrát na prezentacích u různých klientů se zájmem o elektronizaci celého zadávání. Na všechny udělala dojem jeho systematičnost. V pátek, chytře, protože v pondělí by si toho nikdo tolik nevážil, pohostil na své narozeniny všechny Pepa. Ochutnali jsme hodonínskou slivovici, šunku, chlebíčky, sladkosti i ty hrozně mastné skvělé brambůrky. A každá ženská zrovna přítomná v NARu, dostala od Pepy tulipán. No šplhnul si velice. Lucie měla další školení v Bratislavě. Tentokrát bylo o to zajímavější, že zajímalo i poradkyni premiérky, která poděkovala s tím, že ocenila kvalitu systému. Bingoooo! Zato Lenka při debatě o nevyužívaných státních aukčních systémech u polského sektorového zadavatele slyšela další důvod proč je tomu tak: "Kdo by chtěl, aby mu úřad sledoval každý krok?" Kluci z českého týmu se rozhodli pod vlivem Milanových obav, jak přenést firemní kulturu, že začnou přenosem jazyka – to  je Ostravštiny. Zavedli si povinnou četbu – Denik Ostravaka. Honza říká: "Neuvěřitelně nás to obohacuje a už podnikáme drobné pokusy v používání – obzvláště směrem k Zuzce K, ktera tež mluvi tak fajně. Nabízím, že za kondice v Angličtině ona bude učit nás po vašimu." Lukáš byl na večeři na Stodloní u Levských na řízek jako kolo od vozu...a byl luxusní...fakt výborný. Přikládáme důkaz ZDE. Zuzka rozeslala všem pozvánku na Malou Ostravu a během chvíle Honza poslal odpověď s pozváním na Fantastickou 4, přehlídku thrasmetalových kapel. Jak to dopadlo, čtěte ZDE.

jam

Minulý týden jsme Tobogán zakončili nedělní Trenkiho zlomeninou v pravém rameni. Na pondělí se naplánoval jeho přesun směrem domů do Košic. Protože měl Trenki zakázáno hýbat pravou rukou, a tedy nemohl řadit, museli dva lidé oželet pondělní lyžování. V Bratislavě byl předán volant Yetiho do starostlivých rukou Peťa, který zakončil misi „převoz raněného“ až u paní Trenklerové. Cestou se stav zraněného zhoršoval, zde Peťův popis: „Vyvrcholenie cesty nastalo kdesi na maďarskej diaľnici, keď nastala povinná pauza na cikanie a jednu cigaretku. Tomáš si zapálil a začal podupkávať, že mu treba veľmi cikať. Na to mu Peter povedal, aby sa teda šiel. Tomáš to s úsmevom na tvári okomentoval, že momentálne má voľnú iba jednu ruku a v tej drží cigaretu“. Peťova záchrana šéfa se ale neobešla bez nervozity. Na úterní odpoledne měli s Lucií domluvený 3D ultrazvuk jejich potomka. Bylo nemyslitelné, aby to nestihl. A ještě k tomu se Lucie loučila se slovy, aby si už nechal u Trenklerů pyžamo, když je tam tak často. Veronika školila v Praze a Jirka byl s ní. Měli trochu času, tak ještě prohlédli možné prostory na nové kanceláře. Jeden vybrali a od dubna bychom mohli mít kanceláře v Praze. Za realizované školení pak dostala Verča od Jirky pochvalu. Lenka se Sebem zajeli do Polska přesvědčit lidi z hutí, aby si aukce vyzkoušeli. První bude na mobilní operátory. Honzův den skončil v Budějovicích. Večer se vypravil něco sníst a vypít, když se nechal zlákat plakátem do kina. Habermanův mlýn, tak to by mohl být příjemný relax, řekl si. Nebyl. Mrazivý zážitek, cestou na hotel se pořád ohlížel, jestli ho někdo nesleduje. V úterý byl Trenki na dalším vyšetření v nemocnici, potom v další nastavit aukci a Peťo začal propadat beznaději, že nestihne vlak zpátky. Nestihl. Nakonec musel jet autem, ale ultrazvuk stihnul, teda žije, teda Peťo. A bude mít dceru. Odpoledne do Alp přišla sms : „Jsem v pořádku, nic není zlomené, týden v klidu a budu v pohodě“. Na hotline přišel mail od administrátorky: „Prosím včera mi byla z auta odcizena kabelka, ve které mimo jiné byly údaje k připravované el. aukci a mé přihlašovací údaje včetně hesla. Prosím o vygenerování nového hesla – jsem správce aukce, která dnes začíná. Zároveň bych chtěla zablokovat předchozí přístup. Děkuji moc“. Hle jak si někteří cení přístupů do PROe.biz, nosí je stále s sebou. V úterý byla porada vedení, kterou šéf řešil telefonicky ze sjezdovky. Danka si vzpomněla na MDŽ a potěšila večer Marušku úkolem, že potřebujeme do tří dnů jistá potvrzení od úřadů pro přípravu nabídky. V době jarních prázdnin dost odvážný kousek, ale Maruška vše zvládla a vytvořila si na úřadech nové kontakty. Na squash šli Lukáš, Seb a Broňa. Kdo vyhrál je jasné, překvapivé ale je, že Broňa porazila Seba. Lukáš mezitím dělal statistiku Broniny odolnosti: tedy 8 pádů na zem přímo, 6 pádů od zdi, 4 krát naražení do zdi (bez pádu), 3 krát provaz. 4 krát trefení protihráče, 12 výhružných pohledů, 8 nucených úsměvů. Ve středu už Trenki pracoval z domu. Pro jeho tým to byl neskutečný zážitek, když ho mohli kdykoliv zastihnout. Okamžitě odpovídal na maily i na skype, i s jednou rukou mu to šlo dobře. Lenka se Sebastianem opět brzy ráno vyrazili do Polska, tentokrát do Opole, kde se podělili o své zkušenosti s tamní začínající firmou poskytující aukce a slíbili poskytnout Virtuální aukční síň nedaleké firmě vyrábějící rolety a žaluzie. Honza s Veronikou v KFC V Letňanech vytvořili další velkou papírovou nabídku na komplet veřejné zakázky. Seděli tam do pěti hodin. Podklady bylo potřeba vytisknout, sešít a oskenovat. Ještě že mají kapelu. Zpěvák a kytarista má obchod s PC a copy shop a tak tam do osmi hodin strašili. Brigádník Jirka začal napřeskáčku pracovat pro tři týmy. Začalo to tvorbou štítků pro rozesílání pozvánek na workshop v Táboře. Vzhledem k tomu, že mu postup tvorby štítků musel už potřetí ukazovat Peter, rozhodl se, že k tomu napíše univerzální návod, což následně udělal. Danka odvezla hromadu tašek s oblečením a hračkami do dětského centra, vše musela balit v noci, kdy Adélka spala, jelikož ztráta hadříků, do kterých se již dávno nevejde, a odložených hraček, by způsobila tichou domácnost. Adam napsal reportáž z katovického workshopu, čtěte ZDE. Ve čtvrtek na hotlinu v zadání aukce na bezpečnostní služby objevili požadavek na popis zvláštních schopností a možností. Kolegy to trochu zarazilo, ale pak usoudili, že by to třeba mohlo být předpovídání budoucnosti. Např. dnes může hlídat pouze pes, zítra ne, to se bude krást, to nás tady musí být víc. Vrátila se mám zpět informace o přečtení pozvánky do aukce se zajímavou reakcí účastníka: „Tybrdo,to je naka aukce jo? To je cesta do pekel." Odpoledne byl šéf v Kitzbühelu, myslel na nás a bylo mu bez nás vážně. Viz ZDE. V pátek poslal do Alp sms Pepa: „Po domácím desetidenním klidu jsem zažil koncem týdne v NARu  něco nadpřirozeného. Nejdřív jsem tápal, ale v pátek mi to došlo. Bylo to to absolutní ticho! (Jen v uších mi lehce pohvizdovalo jaro a na průduškách doznívající choroba.) Pozdravte Zuzku“. O tom, jak se Standa školil ve využívání aukční síně, se dočtete ZDE.

jam