Tobogan / blog

V pondělí __vyrazila Jana se svým týmem do východních Čech za klientem na vyhodnocení poptávky plechů rozeslané mezi 140 dodavateli z několika kontinentů. Proběhlo úspěšně, našli se noví zajímaví potencionální dodavatelé, a domluvil se další postup výběru – aukce. Do Litomyšle místa konání úterního semináře přijela na konci odpoledne marketingová Zuzka. Obhlédla nachystaný sál, zhluboka se nadechla, vysvlékla kabát a začala nekompromisně velet personálu a sál organizovat podle svých představ. Dopadlo to na jedničku. Místní personál se s ní už nebavil. Večer všichni narovští, co byli v Litomyšli, skončili společně s kolegy z PPE a dalšími v restauraci pod zámkem. Poseděli, pokecali a uklidňovali Zuzu, která měla ještě pořád zvýšený tlak. __V úterý __se podkrovní sál litomyšlského zámeckého pivovaru do posledního místa zaplnil účastníky semináře. Veřejné uznání si užil tajemník Bohuslav Pulgret z místního městského úřadu, který pro seminář nachystal přístup do on-line aukce, ve které se vybíral dodavatel hlasovacího systému pro zastupitelstvo. Všichni v sále byli svědky velkého boje dodavatelů, kteří své cenové nabídky snížili více než o polovinu.   Jirka s Juniorem si pozvali na pohovor programátory. Přišli dva, kteří si o nás nic nezjistili, a vlastně jim bylo jedno, kde a s kým by pracovali. Hrůza. Lucka s Trenkim navštívili klienta v Bratislavě. Lucka pak napsala: „Tomáš hodinu tešil panie svojou prítomnosťou a vtipmi sršal od rána. Pak ich odkázal aj na mňa, ak budú niečo potrebovať riešiť v procese prípravy aukcií. Bolo trošku sklamania“. Krista se naučila používat najednou pět telefonů. Měla před sebou dva z hotline, jeden stolní a dva mobily. Zvládala to. Ani jsme nebyli překvapení, je technický typ. Zuzka s Lukášem se vrátili z Litomyšle, přehodili zavazadla a vybavení, přibrali Seba, Andrzeje, Káju a vyjeli do Katovic. Tam zjistili, že sál pro druhý workshop v tomto týdnu opět není nachystaný. Vrhli se na to sami a v pěti osobách byli za dvě hodiny hotoví. Otvíracím bodem katovického workshopu byla šéfova prezentace, kterou měl Andrzej přeložit do polštiny. Čekal na ni celý večer, nervozita stoupala, a nedočkal se. Našel ji v poště ráno, šéf ji odeslal až ve dvě hodiny v noci. __Středa. Workshop v Katovicích se povedl. Padesát účastníků, diskuze, velký zájem o informace. Příprava se vyplatila, a kdyby se nemluvilo polsky, tak by nebylo poznat, jestli jsme v Česku, na Slovensku nebo Polsku, diskuse na akcích jsou si velmi podobné. Lucku na školení čekali tři pánové, kteří si poctivě a svědomitě zapisovali poznámky a na konci školení rozeslali pozvánky do aukce na nákup v objemu 3900 EUR. Za čtyři dny běžela aukce s úsporou 77%. Do NARu přišel na pohovor další programátor. Trochu s jednodenním zpožděním. Junior se do něho zamiloval, což Jirku zaskočilo a pozval si ho ještě jednou na čtvrtek. Honza jednal ve firmě, co vyrábí protetiku a umělé klouby. V kanceláři měli vystavenou kostru, na níž bylo užití jejich výrobků ukázáno. Honzovi se udělá špatně i při sledování seriálu Nemocnice na kraji města, takže to tady pro něj bylo bezva. Paní ředitelka ho navíc ujistila, že určitě taky jednou bude mít něco od nich, což mu udělalo opravdovou radost. Dančina Adélka navštívila miniškoličku, začíná se připravovat na vstup do školky. Moc se jí tam líbilo, po hodině kolektivní zábavy nechtěla odejít a nakonec školku holky zamykaly. Babička se jí pak ptala, jak se tam měla, a Adélka na to, že tam byli kluci, tak si Danka pak uvědomila, že tam vlastně byla jediná holka a s ní banda malých kluků. Jednoho z nich Adélka načapala v šatně ve slipech a smála se mu, že má na nich obrázek s autíčkem. No pěkně to začíná. Trenki byl na koncertě Kylie Minogue. Říkal, že to byla nejlepší show, kterou viděl. __ Ve čtvrtek__ se Lenka se Sebem při cestě po polských firmách setkali s milým přivítáním (u ředitele nákupu), které bylo okořeněno koblihami, širokým výběrem čajů a Lean 6sigmou. Kluk na místo programátora přišel znovu. Dohodli jsme se na nástupu od dubna. Je úžasné pracovat ve slovenském týmu. Trenki si povolal Peťa k sobě, aby se stihl připravit na přednášku na Technické univerzitě v Košicích. Petr vyjel ráno. Itinerář byl tento: Karviná - Ostrava - Brno - Bratislava - Budapešť - Miškolc - Košice - Prešov - Košice - Prešov - Žilina - Čadca - Karviná - Čadca - Žilina - Liptovský Mikuláš. Celkem 1400 km, z toho 1100 v autě, 300 vlakem. Honza už to má nacvičené. Doma v 8, spát v 9, ráno ve 3 na pendolino. Tyhle ranní přesunu bude mít za chvíli dotažené k dokonalosti. Jeho hodná žena se naučila připravit mu čaj do termosky, který ráno vyglgne a pálí. Prožil si další hektický den v Ostravě, kde se sešel i s panem Žákavcem, ředitelem Domova důchodců v Kdyni. Co čert (ne)chce, pan Žákavec se kamarádí s kapelou Martyrium Christi, která se kamarádí s Honzovými Sixth Dimension, a tak už se domlouvají na festival v létě ve Kdyni. V pátek Jana s Broňou vstávaly chvíli po čtvrté hodině ranní a opět vyjely za klientem řešit nákup plechů. Tentokrát byla nachystána aukce, do které se přihlásilo dvacet dodavatelů, napůl stávající a noví. V zasedací místnosti sedělo deset chlapů, ředitelů, šéfů nákupu atd. a dvě naše holky, které celou aukci zajistily a administrovaly. Foto ZDE. Trenki přednášel na Technické univerzitě. Ani brvou nehnul, když si ho během přednášky mnozí natáčeli a fotili. Dvě a půl hodiny mu skoro nestačilo a stihl ukázat dvě aukce. Foto ZDE. Honza si spočítal, že za týden strávil doma nějakých 25 hodin a zbytek na jednáních, semináři a v autě. Rozhoduje se, že si bude muset do auta pořídit rychlovarnou konvici a spacák. V sobotu ráno odjela část NARu na lyže. Trenki se nechal zlákat vidinou krásně upravených sjezdovek, sluníčka a vyjel na prodloužený víkend do Rakouska taky. V neděli, při páté jízdě, se rozhodl inovovat svůj lyžařský styl, nadlehčit ho, a přitom trochu vzlétl. Výsledkem je zlomenina v rameni. Foto ZDE.

jam

Pondělí. Ráno v NARu začala panika a nebylo jisté, jestli vyjdou květiny pro všechny oslavenkyně. Zuzka N. měla důležité narozeniny, Lenka svátek. No jo, ale buchty se Zuzkou pekla i Katka, protože se narodila rok a den po sestře. Nakonec šéf rozhodl a květiny se rozdělily na dvě hromádky. Odpoledne poslíček donesl Zuzce ohromnou vázu plnou lilií. Na žádný stůl se nevešla, zůstala na zemi vedle toho Zuzčina. V kytici byl lísteček: „Od spokojených klientů“. Celý týden se v místnosti hotline nedalo dýchat, alergici museli na chodbu. Marian musel znovu na chirurgii, protože si na své sádře na noze zlomil dlahu. K zoufání bylo, když se zapsal na čekací líst jako 60. pacient. V běhu jsou dva semináře, Litomyšl a Katovice, a naše externí kolegyně Monika si klidně onemocněla. Naštěstí Danka situaci zachránila a komunikaci s účastníky si vzala na starost sama. Obchodníci měli poradu, takže přijel celý český tým. Od rána se připravovali na obvyklý kolotoč, ze kterého se vzpamatovali až v pendolinu cestou zpátky někde za Pardubicemi. Honza dostal iPhone. Konečně. Vítej ve fanklubu. V úterý jsme mohli popřát Katce k narozeninám. Nové koláčky ale už nebyly. Smutný příběh. Krista zdárně mařila plynulou dopravu v centru Ostravy. Uprostřed křižovatky autu zamrzl plyn. Po chvíli ho donutila jezdit na benzín a hned pak si troufla i na cestu do Bratislavy a z ní až někam do Krupiny. Cestou Peťovi psala: „ Boze, to je jizda. Uz dva divocaci na mne cekali na ceste a nechteli uhnout! Ted liska!“ Peťo radil: „ Kristinko, aj by som Ti napisal, aby si pridala plyn a brala ich so sebou, ale viem, ze plyn Ti zamrzol…“ Lukáš měl v plánu udělat upgrade systému v Košicích. Vzdal to po třiceti telefonátech na deset různých čísel, kdy se osmadvacetkrát dovolal na vrátnici. S vrátnou mezitím navázal vztah. Čeští kluci vyhodnotili, že doma se toho s malými dětmi moc udělat nedá, a tak si domluvili za velmi příjemných podmínek azyl na husitské faře, kde je třeba i wifi s heslem, za které by se nemusel stydět ani Lukáš. Je tam klid, čisto, spousta místa, Honza má půjčený velký monitor, jen bylo docela chladno. Venku -12, u kluků tak na nule. No nenechali se zahanbit, a přesto vydrželi a pracovali. Ve 3 přišel pan farář, pochlubit se taky novým iPhone, a řekl: "Vypadáte, že je vám zima. Proč si nezapnete kotel? Jsem panu Standovi ukazoval jak ..." Od té doby Honza přemýšlí mezi záchvaty kašle, jestli je vražda na faře hřích nebo jen zločin. Standa se v popisu předchozí situace trochu liší, ale nejde o podstatné rozdíly, a o vraždě je taky řeč. Překontrolujte si to ZDE. Broňa se při volání do Indie cvičila v jazykolamech: "Could I speak to Jaishree Jhunjhunwala, please?" Ve středu ráno Jana vyjela na prezentaci do města s krásným náměstím, nad kterým se rozpíná zámek známý z díla Boženy Němcové. Prezentace začala už na chodbě, kde se Jana potkala se starostou u zamčených dveří zasedací místnosti a kanceláře starosty. Oboje klíče se usilovně hledaly, a tak využili času na seznamování. Zuzka K. si mezi hromadou akcí naplánovala dvě dovolené a před odjezdem na první poctivě rozdělovala úkoly po firmě. Andrzej měl školící týden. Po jeho prvním školení v Praze proškolil v Polsku další dva klienty. Středa byla zřejmě pozitivní den pro jednání v nemocnicích. Honza i Jana měli tuto dobrou zkušenost, i když odděleně. Honza na jednom jednání zjistil, že trpělivost přináší růže, respektive na radnici kvalitní a dobré presso. Stačí jen s pokerovým výrazem vydržet nabídky turků, instantích káv a čajů. Petra rozesmál telefonát s jedním z účastníků aukce pro Bratislavu. Vytočil číslo, párkrát zazvonilo, ozvalo se cvaknutí a… „… počúvam rádio Expres!“ Milena Machová se v Praze na jednání prezidia APUeN (asociace poskytovatelů a uživatelů e-aukcí apod.) stala její novou ředitelkou. Antonín Polický, který to táhnul do teď, bude rodit a potřebuje klidnější práci. Toníku, díky a ať se daří. Lenka a Seb byli na prezentaci u polské firmy, která vyrábí velké důlní stroje, a získali další poděkování za možnost vidět reálně, co to vlastně aukce je, jak to vypadá a jak to probíhá. Je zvláštní, že se o aukcích mluví, ale vlastně ještě pořád si pod nimi vybavují lidé různé věci. Odpoledne před odjezdem z Katowic ještě zajeli do hotelu, kde bude workshop, vyřešit možnosti rozšíření počtu míst v sále. Bude to tak tak, protože s padesáti již přihlášenými účastníky jsme moc nepočítali. Ve čtvrtek se Krista vrhla na školení vojáků. Za dva dny jich stačila proškolit šedesát. Byl to zvláštní den, Krista se ani neozvala, nic jsme o ní nevěděli. Jen Trenkimu napsala, že žije, a že za chvíli začíná školit další várku. Štafetu po ní v pondělí přebere Tomáš a budou mít prvních devadesát vojáků proškolených. Trenki neočekávaně zůstal v Ostravě. Za posledních osm měsíců už „udřel“ dvě Yeti, třetí byl pro něj nachystaný, jen neměl značky. Musel počkat do pátku. Po cestě do léčebny v Bohnicích (ano pustili je pak ven) se Honza dozvídá od Karla, kdo jsou Salesiáni. Je milé jezdit se vzdělanými lidmi. Na oplátku se uvnitř Karel dozvídá, že softball v Čechách hrají víc než dva lidé a korunu tomu nasazuje naslouchající paní vedoucí, která říká, ano i já jsem hrála softbal, stejně jako maminka. (Nehledě na to, že za plotem je hřiště nejlepšího ženského klubu v ČR). Je super jak si navzájem otevíráme obzory. Protože nám na poslední chvíli vypadla slečna, které umí portugalsky a která měla  volat do Brazílie, snažila se Broňa rychle někoho sehnat, ale marně. Volala do různých jazykových škol, ale bylo jí řečeno, že na Ostravsku jsou pouze dva portugalští překladatelé - jeden je teď v Portugalsku a druhý v Brně.  Zbývala poslední možnost - jít na Stodolní a shánět po barech nějakého Brazilce. Před  tímto lovem jí však zachránil  Portugalec Luise, kterého jsme nakonec sehnali přes Tomášovu kamarádku. V pátek Lukáš zjišťuje, že po měsíčním téměř každodenním chození do vegetariánské restaurace, byl zařazen mezi štamgasty. Nemusí si objednávat, přesně vědí, na co má chuť, a rovnou mu to přinesou. Také vědí, že má rád kuličku straciatela a dostal jednu za věrnost. Zdarma, ale platil o osmdesát korun víc. Šéf, Jana a Lenka se byli naposled rozloučit s malířem Mirkem Sabevem. Mrzlo, netopilo se, hodně smutných lidí. A šéf měl řeč o tom, že smuteční síň je to nejblbější místo, kde si kluci můžou říct, že se mají rádi. Lucka nevychází z údivu nad pevnými nervy slovenského Petra. V pátek si vzal volno. Kdo má facebook a komu by se chtělo, Honza předem děkuje za podporu kytaristy Špirdy v soutěži o nejlepší fotku TADY. I když je pravda, že má i lepší. Jirka se rozhodl, že udělá souhrn svého cestovního týdne, tour de Slovakia. V pracovním týdnu, který má 40 hodin zvládl: 16 hodin na cestách, 20 hodin v kanceláři, 11 hodin na školeních a 10 hodin na jednáních. Machruje, že? V nabitém Trenkiho programu se přece jen našla víkendová mezera a mohl i s rodinou trávit víkend v Jasné. Lyžoval s Petrem, rodinka si zatím užívala Jasnou zalitou slunkem a zasypanou sněhem. Trenki s Petrem to na svazích moc nepřeháněli, jen takové jemné lyžování. A neodolali pokušení nechat se vyfotit vedle nového Yeti. ZDE Zajímavou zprávou je, že nám nestačí být spolu přes týden, ale ještě se scházíme o víkendu. Virtuálně. Na síti. Lukáš, Martin C. a jeho kámoš, Martin S., Karel, Niko, Michal a Martin D. hráli „střílečku“ counter strike. Všichni přežili, Michal patřil k nejlepším.

jam

V pondělí __ráno se Lucka vydala na dva dny do Bratislavy. Chtěla navštívit tamní administrátory, poklábosit s nimi, pomoct při nastavování aukcí a také zkontrolovat školící místnost na úterní školení. Všechno šlo hladce až do chvíle, kdy se s chutí zakousla do müsli tyčinky. Kousek skořápky z oříšku a zub je v háji. Ani pomyšlení na to, že by mohla druhý den školit. Vždyť šišlá! Cestou domů zařizuje zubaře, ale ouha, může až ve středu. Trenki Lucku sice trochu politoval, ale nejvíc ho zajímalo, jestli může školit. Na základně se sešla většina, ale žádný klídek. Samé porady, návštěvy. Seb se přišel ukázat, že je zase nemocný, tak jsme ho poslali domů. Zuzka to komentovala tím, že za celou dobu, co ho znala v Anglii, snad nebyl nemocný. Lukáš taky ještě pracoval z domu a vyháněl z těla poslední bacily. Říká, že ještě kašle, ale vypadá to spíš na jakousi blamáž vlastního těla, které je hrozně lenivé, a tak zkouší dělat vše proto, aby ještě nešel na squash. Honza s Nelčou byli na obhlídce (ne)možných prostorů pro pražskou kancelář. Pak rychle domů, byl přece Valentýn a tak šup pro kytku. Za to mohl do půlnoci stavět pro syna do školky na Vesmírný týden raketoplán (ZDE) a pověsit prádlo. Jak jsme pondělí začali, tak také končíme. Peťo musel večer ke své nové zubařce. Podle jeho slov to neskutečně bolelo a už přehodnotil, že teda paní doktorka nejspíš nemá milionové ruce, ale Peťo má pocit, že ty miliony tahá z něho. __V úterý se rozšířily řady marodů o Moniku a Jirka zmizel domů do postele už odpoledne, aby blížící se bacily rychle zahnal. Největší událostí dne byl konec informačního embarga ohledně Petrovy milé situace. Někteří jsme to museli tutlat déle než týden. No uvědomte si ten výkon. Konečně Peťo zveřejnil fotografii své přítelkyně Lucie a všem oznámil, že mimino se narodí kolem 5. srpna, a že se ještě neví, co to bude. Nejvíc to za udržení bobříka mlčenlivosti slízl Trenki od Kristy. To se prý v týmu nedělá. Lucka nakonec v Bratislavě školila. Celou noc se učila mluvit s ulomeným zubem, až to nebylo poznat. Rozdala klientům zelená jablka a učila je rozeznávat NAR od PROe.biz. Lenka se Sebem a Adamem se snažili strhnout k aukčnímu nadšení polsko-slezskou Policii. Řekli si o prezentaci a sešli se na ní v hojném počtu sedmnácti lidí ze čtyř oddílů se dvěma náčelníky. Nová technika. Pan Špok donesl objednané zboží. Sám unesl notebook pro Janu, vázací přístroj, který vážil dobrých pár kilo, brašnu na nb, nějaké office a tak. No byl prý jako vánoční stromeček. Verča byla s Honzou v Čechách. Zvládli několik schůzek u klientů a jednu prezentaci. Na jejím začátku si Verča všimla, jak Honza jen tak mimoděk přejel prstem vrch monitoru a zkontroloval, zda je na něm nějaký prach!!! Verča si z cesty odnáší poznání, že věta "Přijdu dýl", běžná pro Zápaďany, znamená „Přijdu o něco později". Šéf jel do Prahy. Kromě několika schůzek měl v plánu návštěvu už jednou zrušeného představení v Divadle Kalich. V blízkém baru si dal s Bárou piňa coladu, aby patnáct minut před začátkem představení zjistil, že se přestavení opět nekoná. On ale není vzdávací, ten večer měl patřit uměleckému prožitku, a tak zamířil do sousedního Divadla komedie. Vítězí, hrálo se a poslední lístky byly. Koupil lístky do třetí řady, aby viděl a užil si to. V pokladně se dozvěděl, že hrají Kafku a on věřil, že (dáno názvem divadla) Kafkův Proces lze zpracovat jako komedii. Nevyšlo to, moc se nesmál. Dozvěděli jsme se smutnou zprávu. Svůj život skončil Mirek Sabev, malíř, kamarád. Krátký dokument o něm najdete ZDE. Ve středu. Kombinace nemoci, nepití alkoholu, nekouření vodní dýmky a nepojídání masa, dělá s Lukášem divy. Dokonce byl na oběd ve vegetariánské na vegetinský guláš. To vyvolalo vlnu zděšení v kanceláři, Junior dokonce smíchem málem spadl ze židle. Michal s Martinem C se snažili Lukášovi předložit svoji teorii, že kráva je vegetarián, a tak hovězí steak je vlastně vegetariánský. Neprošlo to. Honza s Verčou si pro tento den vybrali vcelku pohodovou kancelář, usadili se v McDonalds na D11 a 3 hodiny píšou, sestavují, formulují a doplňují a do toho telefonují, Verča kontroluje aukce a pomáhá s nastaveními, Honza diskutuje workshopy a obchody. Milan s Magdou jednají na Ministerstvu obrany. Poprvé mají pocit, že druhá strana naslouchá. Šéf pak ještě pospíchal do Prazdroje na Ovocný trh, kde se podepisovaly smlouvy. Marian má na dva týdny na noze pěknou sádru. Ve čtvrtek se Lenka s Jirkou sešli ve vlaku směr Praha, protože se konala 1. aukce na odprodej zásobníků plynu a klient si přál, abychom byli u toho. Skončila podle očekávání a vývoje trhu docela brzy, takže měli čas na výborný oběd. U kávy jsme se pak sešli s některými, kteří se chystají na státní tržiště a rozebrali zajímavosti takového řešení pro nás. Broně bylo trochu lépe a hnala se do práce. Přišla v 5 ráno, společně s Lassem, aby mohli obvolávat dodavatele plechu z Číny a Indie. Zvláštností je, že na všechno odpovídají ANO, jen nevíme, jestli rozumějí, a když se představíme, a řekneme, co chceme, přepojí nás někam, aniž by řekli kam. O tom, jak Indové pohlížejí na ženy, si přečtěte ve sloupci vedle. Jana navštívila nemocnice, kde si musela vyslechnout povzdech, jak jsou vlastně placeni lékaři. Plat, plus další plat od zdravotnických firem a pár peněz k tomu od chudáků lidí. Krista školila v Košicích, proto společně vypiplanou aukci hlídal jenom Peťo. Byla velmi napínavá, však klientka komentovala: "...bol to boj ako o život!" Před aukcí se Peťo vsadil s Trenkim o jeden dolar, že cena neklesne pod určitou hranici. Klesla a prohrál. Teď musí sehnat jeden dolar. Jirka C se už druhý týden stará o to, aby byl sál na březnový seminář v Litomyšli zcela zaplněný. Daří se mu to, už musíme sál měnit za větší. V pátek byl relativně pohodový den, každý se snažil dodělat týdenní „papírování“. Jen Jana jela na 11 hodin na prezentaci do východních Čech. Vzala s sebou Tomáše K., cesta ubíhala hezky až do chvíle, kdy kolem desáté volala Broňa, že je na prezentaci čekali už v 9 ráno. Každá strana byla sice přesvědčena o své pravdě, ale nakonec se přátelsky domluvily. Krista se vrátila do firmy po třídenní Tour de Slovakia. Hned začala zpovídat Petra, který rezignoval a dokonce nám dceru nebo syna ukázal. ZDE je foto Petrovy a Lucčiny malé skvrnky. Před obědem jsme se sešli u jednacího stolu konkurenčních PPE, abychom hledali prostor pro spolupráci. Byla to dobrá návštěva. Honza se snaží trumfnout šéfa v organizování festivalů. Šéf a Nar mají Malou Ostravu a on se podílí s kapelou také na přípravě a organizaci kulturních akcí "Kovový dům" a "Fantastická 4 díl 2". Plakáty na akce ZDE. V sobotu se pánská část českého týmu setkala v Mostě na halovém turnaji v Teeballe, Standa radil nejmenším a Honza je tentokrát nekoučoval, ale měřil čas a zapisoval skóre všech zápasů. Večer pak byli každý na jiném plese a přesto oba v Mostě.

jam

Zase bylo__ Velké pondělí__. Jediné pondělí, co trvá dva dny. Mám pocit, že o něm píšeme pořád, ale opravdu se koná jen jednou v měsíci. Nejdřív museli vstávat Honza a Standa, ti vyjeli ve 3 ráno. Cestou nabrali ještě Nelu a Jardu. Vzpomínejte, kdo kolikrát přejel na D1 u Vyškova odbočku na Ostravu. Já dvakrát. Také ceduli minuli a pokračovali ještě dobrých 20 km směrem na Kroměříž. Všechny porady ale stihli. Tentokrát za námi nedorazila Danka, raději se v Kopřivnici procházela na sluníčku. Cestou k registraci ochranné známky. Ti, kteří kolem 13 hodiny cítili dým z výtahové šachty, se nemýlili. Trenki si bezmyšlenkovitě zapálil cigaretu a pozdě si uvědomil, že vlastně stojí ve výtahu. Zkoušeli jste už típnout cigaretu ve výtahu? Nejde to. První prezentaci Velkého pondělí si prožil Jirka C., který pomáhá moravskému týmu. Zaskočilo ho, že byl vyzván, aby se všem představil a skoro nezasvěcen do věci PROe.biz, úplně nechápal, o čem se vlastně hovoří. Bowling byl tentokrát příležitostí k pokecáníčku, na které normálně není čas. Nejvíc se na sebe asi těšil český tým. To je určitě ovlivněno tím, že spolu nesedí všichni u jednoho stolu častěji než pár dní v měsíci, a tak nás to znovu popohnalo v řešení pražské kanceláře. Kluci z Jirkovy technické (a uživatelské) podpory se trhli a vytvořili spolu s Pepou společný bowlingový tým. Dopadlo to výborně, vítězstvím. Jen jsme nepohlídali Juniora, který si našel skulinku k windows i tady na monitorech nad bowlingovými drahami. Foto je ZDE. Na úterý bylo nachystáno několik vzdělávacích témat. Na úvod nám Honza potřetí opakoval nejdůležitější části ze strategického nákupu. Co si pamatujeme o nákupu a dodavatelích, nás přišel vyzkoušet Martin Wiederman. Ivu zaskočil dotazy a Honzovi zase řekl, aby si kreslil a nerušil zbytečně erudovanými poznámkami. Taky popsal, jak v domě, kde bydlí, vybírali dodavatele rekonstrukce. Vyjednávání jim umožnilo nevyčerpat celý rozpočet a vložit jeho část do výtahu, se kterým nebylo vůbec počítáno a který speciálně Martinovi udělá velkou radost. Poslední ze vzdělávacích témat byl asociační psychotest. Přišla paní Fialová z DAP Services, která se nám pokusila přiblížit výsledky nedávného barevného psychologického testu firmy. Vypadá to, že jsme pěkně rozjetí, ale neradi školíme nebo se neradi školíme. A že se máme docela rádi. To bylo nepřehlédnutelné v momentě, kdy nám mohly být ukázány výsledky šéfa. Zuzka K. ho velice bránila, protože z testu vycházelo, že je skvělý inovátor, ale průměrný vizionář, jenže ona to vidí jinak. Niko nám poslal mail s informací ke krátkému výpadku internetu. Uzavřel ho tím, že nám všem popřál hezký víkend. V úterý? Ten žije rychle. Na konci pracovního dne se ještě u nás uskutečnila první schůzka k přípravě materiálu o Nákupním marketingu. Za Technickou univerzitu VŠB přišla Martina Steinová, Hana Svobodová a ještě jedna jejich kolegyně. Za praxi Honza, Josef, Lenka, Trenki, Jana, Karel, šéf a Karel Otýs. První jednání bylo trochu uhádané, ale to se podle šéfa „najde“. Honza ostatně v záplavě návrhů stále hledal nějaký selský rozum. Večer jsme se rozpadli. Jedni domů, druzí na squash (hrála Broňa, všichni přežili, jen ona má pořádně bolavý naražený malíček pravé ruky) a třetí skupinka šla ještě rokovat s Karlem Otýsem. Ve středu __si Jirka Špalek dal s Honzou pracovní snídani nad požadavky klientů a nad přípravou možného zajímavého příběhu o marketingu dodavatelů. Abychom si mohli povykládat tak k pracovním obědům přidáváme i snídaně. Jana ráno vyjela na D1 a zaslechla zprávu o těžké hromadné havárii u Prostějova. Nic moc zpráva, ten den měla jednání v Prostějově, Brně, Olomouci a v Hranicích. Kolony a všechno pomalu. Ani pár minut na klasický holčičí shopping nebylo možné vyšetřit. Jen taktak stihla v Hranicích vernisáž narovské příbuzné řečené Teta, co se ve skutečnosti jmenuje Jana Dědochová. Předala kytičku, pozdravy a pusy, chvilku pobyla a hurá domů. Slovenský tým zaznamenal logistické problémy. Trenki ráno jednal v Bratislavě a potom měl uhánět do Košic. Jednání v Košicích se ale posunulo na pátek, a tak Peťo rychle domluvil v Bratislavě další schůzky. Ovšem změna, v Košicích si to rozmysleli. A co teď s bratislavskou schůzkou? Paní přemlouvala, přistoupila by na jednání i s Péťou, jen co nejdříve, no těžká chvíle. Nakonec se mu to podařilo o pár dní posunout a s úlevou položil telefon. Moravský tým vyděsil brigádníka Jirku, který zjistil, co se vlastně po něm chce. Obvolat městské úřady na “Janiném“ území a zvát na litomyšlský seminář o aukcích. Trému z telefonování naštěstí překonal velmi brzy a vyřizoval jeden telefonát za druhým. Honza vyrazil na cesty Českem s Karlem Stoszkem. Nejpříjemnější setkání zažili s panem ředitelem v Lukavci, který si srdečně zavzpomínal na dávná jednání o e-aukcích s šéfem. Na druhé straně pozvání na březnovou písničkářskou Malou Ostravu, kterou podporujeme, slušně odmítnul, a také nepřijal vizitku Honzovy thrashové Šesté Dimenze. S muzikou nám to v Lukavci moc nejde. Rozešli se s tím, že pro něj jsme všichni sympaťáci - Milan, Zbyněk Dohnal i Honza. Danka celý týden potvrzuje přihlášky na školení v Košicích, Bratislavě a Praze a tvoří fakturky za seminář v Litomyšli. Milan seděl nad notebookem a pod tlakem zpráv o odchodu lékařů kombinoval jak napsat druhý mail na Ministerstvo zdravotnictví o tom, že by stačilo využívat e-aukční systémy (které má většina velkých nemocnic) na všechny nákupy, a bylo by po starostech. Pak mu mailem přišel článek s Janem Hnízdilem a všechny rozepsané rady smazal. Přečtěte si sami ZDE. __Ve čtvrtek už má Zuzka jasno. Malé workshopy budou na Slovensku jen dva a bratislavské e-Fórum rozšíří na dva dny. Jeden den firmy a druhý den kluci a holky pod zákonem (o veřejných zakázkách). Danka zakládá pátrací agenturu, protože zpracovává výsledovky za leden a stále shání nějaké faktury. Odpoledne s Adélkou hrály fotbálek a Danka bude mít hezkou modřinu pod okem. Lenku se Sebem mile překvapila pozitivní reakce na naši nabídku vedoucí odboru hospodářství v polském městě půl hodiny od hranice, takové jednání vždy povzbudí. Lukáš neměl dobré ráno a špatně to vypadalo i s dalšími dny. Cítil, že na něho něco leze a vyšla z toho horší varianta - bolest v krku, rýma atd. Na fotbal teda nešel, to už by bylo moc. Jirka C. každý den absolvoval přibližně 60 telefonátů, což většinou nezvládne ani za celý měsíc. Přestože každý den odcházel s otlačeným uchem a polohluchý, byl docela rád, jak dobře se vypořádal s trémou z telefonování do neznáma. Cestou z práce Peťo sednul do tramvaje a na chvíli zůstal s pusou otevřenou. Jely s ním dvě zombie s rakví. Nikomu v tramvaji nebylo do zpěvu. Naše nejmenovaná kolegyně s kámoškou a dárkem jely na oslavu narozenin. Peťo se k nim přiblížil až na konečné na hlavním nádraží, kde si je taky vyfotil. Výsledek je ZDE. V pátek byl Honza v ZOO. Dozvěděl se, že oves je asi další komodita, kterou lze soutěžit jen obtížně. S takovým tempem získávání důležitých informací bude brzo nesnesitelně chytrý. Schůzka super, ale neviděl ani jedno zvířátko. Lenka s Ivou, Jirkou a Martinem se na hodinu a půl zavřeli do zasedačky a věnovali se dalšímu vývoji eMarku. Potom tam nakouknul šéf s překvapeným výrazem, v němž bylo - jestli vy to náhodou nepřeháníte :) Nenechali se a naopak v zasedačce zůstali, a udělali si s panem ředitelem poradu. Lukáš zaspal do práce, ráno byl skoro mrtev. Do práce ale musel kvůli jedné instalaci a odpoledne znovu honem do postele. Večer pak horečka 39,5. Beztak to má z toho, že už více jak týden nejí maso. Danka si v pátek odpoledne udělala čaj o páté se sestrou, hodinku a půl vykládání, tak dlouho dětičky spaly. O víkendu se chystá valentýnská přejídačka s nějakým dobrým pitím, sladkou roládou, šampusem …. Jirka s Evou dali v sobotu dítě do úschovny k babičce a šli do kina na koncert, na dokument skupiny Kryštof. Prý to bylo to ďábelské. Kombinace promítaného dokumentu a hraní unplugged pod plátnem byla skvělá. V neděli volala Broňa Janě a nebyla v tlf skoro slyšet. Další marod. Domluvily se, že zůstane v pondělí pracovat z domu, bude pít hodně čaje, jíst léky a vitamíny. Tentokrát nepíšeme o Lacíkovi, Honzově bráchovi, protože si myslí, že uvádět ho do tobogánu je ostuda a bojí se, aby to nebylo hloupé.

jam

V pondělí byl Andrzej s polským týmem předvést sw na vyžádání u několika firem. PROe.biz viděli na aukčním dnu v Bielsko Biale a pamatovali si, že jde o kvalitní nástroj s velkou odbornou podporou.  Jenda  doplňoval zápisy, třídil poštu a připravoval se na další schůzky. Obědval u notebooku, pauzy dělal jen ty, přírodou vynucené. I tak to bylo téměř 11 hodin čistého času stráveného u administrativy. Ze slovenského týmu jsme dostali zprávu: „Tomáš strávil deň v Košiciach. Behal po schôdzkach a nastavoval aukcie. O 15.00 mal vybavené "stretnutie" pri svojej obľúbenej zubárke. Kvôli pracovným nestíhačkám sa jej opäť úspešne vyhol. Peter nezabudol a preplánoval mu stretnutie na Valentína. :) Zubárkina sestrička Petrovi navrhla, že by si to namiesto Trenklera mal prísť odtrpieť on, na čo jej Peter poprial pekný deň a urýchlene sa vrhol do inej práce, aby na to čo najskôr zabudol.“ Navštívila nás Magda Nowak z polského TRAFu. Bylo jí všude plno. Tomáš Keller, řečený Kelda nebo Wiki ukončil dvouměsíční zaučování na hotline a konečně začal pracovat ve svém moravském týmu. Lukáš měl před sebou další instalaci sw pro klienta. V lednu se jednalo o 15tou instalaci nebo upgrade v pořadí a to je dámy a pánové rekord za dobu, co je Lukáš v Naru. Brzy chce instalace naučit Nika a Karla. Večer jsme byli svědky velmi protichůdných reakcí. Zuzce končil lednový půst a těšila se na první mejdan, zato Lukáš si dal poslední vodní dýmku, protože jeho únor je plný plánovaných zákazů. V úterý Verča se Zuzkou N. školily v Praze. Pozdněji i s Honzou obědvali v pivovarském klubu (z toho spojení s pivy snad nikdy nevyjde) - výborná krkovice se špenátem, další rána představě, že holky jedí zdravě a "štíhle". Večer po skypu Honza vysvětluje bráchovi licenční politiku a fungování - jak je to s ročním pronájmem a PARKem. „Lacík se o to tak zajímá, že ho snad pošlu na nějaké školení, až bude v Praze :)“. Proběhlo školení v Boguchwałe, ve městě na východní hranici Polska. Školení měli plno nápadů, jak aukce využívat. Nákupy všeho i benzínu, prodeje pozemků, atd. Krista i Trenki byli v Bratislavě, každý se věnoval svým schůzkám, takže slovenský tým v Ostravě posílila na chvíli Lucka. Večer byl squashe. Lukáš měl formu a těšil se. Nešla Broňa, takže nikdo neutrpěl žádné zranění. Ve středu jela Lenka za Honzou a klienty do Prahy. Na pendolino si nemůže zvyknout, od příště vozí kinedryl. Honza zažil vynikající jednání ve velké cestovní kanceláři a myslí si, že generální ředitel je nejlepší český top manažer ve velkých firmách věcný a přesný. Domluvena další spolupráce, prezentace a nejspíš balík aukcí. Potom nabírá Lenku, která mu zpříjemní den. Hezčího šéfa ještě neměl. V Českém rozhlase probrali soutěže na stavbu studií. Kluci z kapely, o kterou se stará, používají ve zkušebně jen plata od vajíček. Jana vzala na cesty Jirku C., nového brigádníka, který by jí měl pomoct se seminářem pro města. Chtěla, aby si zažil pár schůzek u klientů a tak se nejrychleji něco dozvěděl o naší práci. Šéfa povolali na Ministerstvo obrany. V noci ještě odpovídal na Honzovy naštvané maily, protože vývoj nových aplikací se hrozně táhne a řeší se nové a nové problémy, které jsme nečekali. Ráno po sedmé byl kvůli tomu ještě v práci, pak nastartoval auto a pospíchal do Prahy. Na bráně se mu omluvili, že se schůzka musí posunout o dva týdny. Vyklouzlo mu citoslovce. Žije, nezastřelili ho. Broňa s Keldou se vydali do České Třebové dojednat s klientem podrobnosti velké mezikontinentální poptávky. Těšila se za volant a Tomáš ji neměl šanci vystřídat. Danka se dohodla s Martinem Klimšou na rozšíření spolupráce, a tak se v ryze dámském účtařském týmu objeví větší kousek chlapa. Jirka s Lukášem měli před obědem schůzku s panem Špokem (dodavatel it techniky), ohledně nákupu hw. Vše domluveno, problémy vyřešeny, radost jednat. Pak se domluvili, že zajdou do kfc na oběd. Lukášovi začíná měsíc zázraků a od čtvrtka přibude i masový půst, tak si dal kyblík pro dvě osoby. Padl celý. O půl páté volali z GTS (provider na internet), že chtějí restartovat svou krabičku u nás v serverovně. Do té doby vše v normálu. Přišla minuta s velkým TSNNS (to se nikdy nemělo stát) a Lukáš měl hovor z GTS. Více se dočtete v přibalené reportáži __ZDE__.Ve čtvrtek zůstali na hotline Andrzej s Marianem a nestíhali se ani najíst. Vyřídili přes 40 telefonátů, nepočítaně mailů a konzultací k aukcím pro klienty z Česka, Slovenska a Polska. Ranní rozbřesk už vidí Honzova Yetiho pádit přes hřeben do německého Halle na schůzky se Standou. Všude budí zájem a aukční systém oslovuje chytré lidi všude stejně. Krista odletěla na zdvořilostní návštěvu ke své nastávající tchýni do Anglie. Pro Lukáše významný den, mohl si vybrat a objednat nový nb do práce. Sice se bude těžko loučit se svou kalkulačkou (není to překlep, prý vyšší výpočetní výkon nemá), ale na nový si jistě rychle zvykne. V pátek Honza se Standou navštěvovali firmy v Německu. Cestou zpátky odbočují na Glasshütte - to je malá vesnička v Krušných horách, kde mají sídla a dílny po Švýcarsku nejvýznamnější výrobci hodin a hodinek. Škoda jen, že se toho nedožil Jendův táta, amatérský hodinář. V jedné z firem je výstava o historii a technice, staré hodinky a strojky vypulírované a opravené, nádhera. A firemní butik, ve kterém jsou hodinky v ceně VAHu a pak jedny co stály 42500 EUR (cca 3 PARKY plus ojetá Fabie). To bylo úžasné, tady nás nikde neodmítli, naopak. Trenki v 2.17 poslal svému týmu mail, aby pořádně dohlídli na nachystané aukce. To udělali, všechny dopadly výborně, i aukce na zeleň v Košicích, takže se Trenki bude z okna domu dívat na hezké kytky. Hned ráno vyjel se Zuzkou K. přes Brno do Tábora, Plzně, Prahy a Liberce obhlídnout sály na chystané workshopy. Ráno vyjeli a po půlnoci byli v Ově. Danka měla „textařský den“, nějaká ta aktualita a newsletter na školení. Andrzej šel večer shazovat další kila na ples. Teď už váží stejně, jako před šesti lety. Jako úspěšný absolvent pokročilých tanečních nezůstává sedět, ani když hrají tango nebo jiné klasické tance a taneční parket je úplně prázdný.

jam